Medicína

Antibiotika zachraňují naše životy již téměř 100 let. 28. září bylo 93. výročí od objevení penicilinu skotským bakteriologem Alexandrem Flemingem. Výborně pomáhají, zachraňují, ale mohou svou funkci ztratit. Bakterie totiž přestávají na jejich účinky reagovat, stávají se vůči nim rezistentní. Problém se ovšem netýká pouze těch, kteří užívají antibiotika často, ale naprosto celé populace.

 

V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolnou na antibiotika. Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina. Jedná se o negativní fenomén zvaný antibiotická rezistence. Dotýká se celé populace, ale čelí mu především v nemocnicích na lůžkových odděleních.

Zásadní je přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užívají se stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj. Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky podle vyjádření problematiky antibiotické rezistence doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Nepříliš optimistickou skutečnost ukázal také společný výzkum agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 na vzorku 2000 respondentů reprezentativní populace České republiky 16-65 let. Z ní vyplynulo, že téměř 18 % (17,7 %) dotazovaných užívala antibiotika bez konzultace s lékařem (nebo bez předpisu). U skupiny respondentů do 25 let to bylo dokonce 25 %, což je velmi znepokojující.

Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je taková léčba pro pacienta optimální. Samoléčba antibiotiky je proto naprosto nevhodná.

(Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů.) Společný průzkum z července 2021 dále prozrazuje, že o antibiotika aktivně žádalo téměř 40 % dotazovaných. Mezi nimi byli převážně mladí lidé ve věkové skupině 16-24 let.

Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce ohroženou skupinou vzhledem ve vztahu k užívání antibiotik jsou mladí lidé do 25 let, a to především muži. Téměř 20 % z nich uvádí, že lze přestat užívat ATB v případě, že jim je lépe. 52,3 % dotazovaných v této věkové kategorii (muži i ženy) si také mylně myslí, že antibiotika dokáží zkrátit dobu nachlazení. Navíc každý druhý z nich má ve své domácí lékárničce přípravek obsahující antibiotikum pro případ urgentní potřeby.

Je potřeba šířit osvětu o užívání antibiotik především u mladé generace. Celková výzkumná data prozradila, že Češi mají o antibiotikách poměrně zkreslené představy a také špatné návyky v souvislosti s jejich užíváním. Více než 29 % respondentů chybně uvádí, že antibiotika zabíjejí viry, a 10,9 % že působí proti nachlazení. Celých 37 % se domnívá, že antibiotika pomohou zkrátit dobu nachlazení.

Antibiotika jsou nenahraditelná. Pokud přestanou účinkovat, není nic dalšího, co před některými onemocněními ochrání. Současná situace už není zcela optimální Pokud si tuto závažnou skutečnost veřejnost uvědomí, zaměří se na prevenci, zůstává určitá šance pro vhodné řešení.  

Antibiotická rezistence-odolnost bakterií na antibiotika, začala získávat velkou pozornost koncem 90. let. Od roku 1998 je považována za vážný problém ohrožující populaci států EU a od té doby se nepřetržitě řeší na zasedáních mezinárodních organizací (OSN, WHO aj.). V letech 2000-2007 proběhla osvětová antibiotická kampaň ve Francii. Během 7 let působení se zde skutečně rapidně snížil počet předepisovaných antibiotik o desítky procent.

Realizované výzkumy vztažené k antibiotikům jasně dokazují, že existuje souvislost mezi znalostmi a jejich užíváním. Informovanost je obecně nižší u lidí s nízkou úrovní vzdělání a také u těch, kteří pocházejí z horších ekonomických podmínek. Právě u těchto skupin je větší pravděpodobnost, že budou antibiotika zneužívat. Proto vznikají v zemích po celém světě projekty, které se snaží o této problematice šířit osvětu. Ani Česká republika není výjimkou.

Letošní podzim 2021 v ČR je zahájená kampaň, jejímž cílem je podpořit zodpovědný přístup k antibiotikům. Tedy snížit jejich užívání a zlepšit informovanost populace. Málokdo si bohužel uvědomuje, že svým nezodpovědným přístupem vůči antibiotikům podporuje odolnost bakterií, které pak mohou ohrožovat nejen jeho samotného, jeho blízké, ale i celé lidstvo.

Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PVP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví.Dle TZ

www.eeagrants.cz
www.antibiotickarezistence.cz

 

 

Tweet