Medicína
Medici se necítí připraveni na péči o pacienty
Drtivá většina dotázaných studentů lékařských fakult v ČR se necítí připravena vstoupit po škole do praxe. Největší obavy mají ze zvládnutí administrativy a z práce s informačními systémy. Ukázal to dotazníkový průzkum Medici 2020, který mezi studenty všech osmi lékařských fakult provedl o prázdninách spolek Mladí lékaři. Z průzkumu také vyplynulo, že 10 % mediků nehodlá zůstat v českém zdravotnictví. A ti, kteří zůstávají, často zvažují stát se praktickým lékařem. Kompletní výsledky zveřejní Mladí lékaři na své konferenci, která začíná 28. listopadu 2020 v Praze. Budou o nich diskutovat například s ministrem zdravotnictví či s ředitelem největší zdravotní pojišťovny - VZP.
Podle slov MUDr. Martina Kočího, předsedy Mladých lékařů dosud neexistoval průzkum, který by systematicky mapoval připravenost mediků 4.– 6. ročníků lékařských fakult na výkon lékařské profese. Tato zpětná vazba je však nesmírně důležitá jak pro samotné fakulty, tak pro celé zdravotnictví. Když studenti dostanou, co potřebují, nebudou se bát vkročit do praxe a svobodně si vybrat obor a nebudou utíkat za hranice za lepším vzděláváním.
V průzkumu bylo osloveno 4575 studentů, zpět se vrátilo 1400 platných odpovědí. Na dotaz připravenosti mediků na první rok klinické praxe, až 80 % studentů šestého ročníku (tedy včetně těch, kteří letos absolvovali) odpovědělo, že se necítí připraveni. Častým důvodem je nezkušenost v práci se zdravotnickou dokumentací. Přesně 78 % dotázaných studentů šestého ročníku uvedlo, že se necítí na to, že by zvládlo ihned pracovat s informačními systémy nemocnic, 82 % děsí „papírování“ spojené s přijetím, přemístěním nebo propuštěním pacienta, 73 % dělá těžkou hlavu předepisování léků, 69 % převazování a ošetření nekomplikovaných ran. Dobrá zpráva je, že většina (93 %) nemá obavu z toho, že by nezvládla samotné vyšetřování pacientů.
Na dotaz, proč se studenti necítí připraveni na praxi, bylo uvedeno mnoho důvodů, například příliš vysoký počet mediků připadajících na vyučujícího při praktické výuce, přibližně 80 % uvádí že na jednoho pedagoga jich připadá pět a více. Dále nedostatek zpětné vazby, přílišné zaměření na teorii a nedostatečné procvičování dovedností nebo dokonce žádnou praktickou zkušenost z některých oblastí medicíny. Téměř polovina studentů šestého ročníku například uvedla, že nikdy při povinné výuce neošetřila nekomplikovanou chirurgickou ránu s následnou kontrolou lékaře. Alarmujících 60 % respondentů zaškrtlo, že je vyučující (téměř) nikdy nesleduje a nekontroluje, jak vyšetřují pacienta! Až 38 % nikdy nesepisovalo příjmovou zprávu (44 % pak pouze v rozmezí 1–5krát).
Podobné výsledky byly i při dotazech na praxi. Polovina respondentů dokonce provedla méně než čtyři cvičné resuscitace na figuríně, což je opravdu velmi málo. Pravděpodobně proto většina studentů šestého ročníku (70 %) uvedla, že nad rámec povinné výuky docházela při studiu na dobrovolnou praxi.
K výsledkům se mohli vyjádřit i zkušení lékaři. Potěšil velký zájem o obor praktického lékařství a zároveň zaujal bod, kdy studenti posledních ročníků označují informace v oblasti organizace a práva v jejich oboru za nedostatečné. V tom lze pomoci. Ve sdružení se nabízí praktická pomoc jak se založením praxe, tak s poradenstvím týkajícím se právní odpovědnosti. Tuto skutečnost 73 % respondentů z posledního ročníku považuje za zcela nebo spíše nedostatečné informace předávané fakultou během povinné výuky. MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) upozorňuje, že se pomáhá s pracovně právními vztahy – oblast, kde na nízkou informovanost ze strany výuky si stěžuje dle průzkumu až 70 % budoucích lékařů. Kromě praktického lékařství jeví studenti velký zájem o pediatrii, anesteziologii a intenzivní medicínu.
Průzkum ukázal, že při volbě místa, kde chtějí medici po atestaci setrvat, nehraje plat tak velkou roli, jako spíše vztahy na pracovišti a dobrý školitel. Za přiměřený nástupní čistý plat (bez služeb a příplatků) považují medici přibližně 35 tisíc korun. Realita je ovšem taková, že tento plat nyní činí 35 480 korun hrubého, rozdíl oproti představě mediků je tedy přibližně o 13 000 korun nižší.
Spolek Mladí lékaři sdružuje lékaře, kterým záleží na pracovních podmínkách a systému vzdělávání lékařů v ČR. Spolek je nezávislou a dobrovolnickou iniciativou, jejímž cílem je především objektivně reprezentovat mladé lékaře, přispívat k pozitivním změnám v českém zdravotnictví a šířit povědomí o problematikách zdravotnictví mezi lékaři i veřejností. Spolek Mladí lékaři se stal důležitým partnerem v jednáních o zdravotnictví a legislativě pro Ministerstvo zdravotnictví i další zájmové spolky a instituce.
Dle TZ
