Bolesti hlavy

Biologická léčba významně snižuje počet dní, které musí lidé prožít s migrénou, a zlepšuje tak výrazně kvalitu jejich života. Vyplývá to z dat nově založeného Českého registru pacientů s migrénou na nové preventivní léčbě (ReMig), který je zveřejňuje vůbec poprvé. Zatímco před zahájením biologické léčby prožili pacienti v průměru 10,9 dní s migrénou měsíčně, po devíti měsících od zahájení terapie došlo k výraznému poklesu – na 3,1 dnů. Lidé trpící migrénou podle dat z registru také přestali už po šesti měsících nadužívat akutní léky na bolest hlavy.

Každý zná situaci, kdy veškeré plány překazí zdravotní problém. Pro více než 300 tisíc Čechů nastane nejméně čtyřikrát do měsíce vinou záchvatu migrény. Nejčastěji jsou v produktivním věku a migréna zasahuje do života celé jejich rodiny – včetně dětí. Právě pro ně nemusí být snadné pochopit, co se s rodičem při záchvatu děje.

 

Pro tisíce lidí je obtížné si připustit, že za jejich bolestmi hlavy, závratěmi, zvracením a dalšími projevy je ve skutečnosti onemocnění zvané migréna. Na to, aby tito lidé migrénu nepodceňovali a své potíže řešili, upozorňuje sdružení Migréna-help, které z tohoto důvodu uspořádalo 25. listopadu 2021 online pacientské setkání s názvem Migréna nás spojuje.

Bolest hlavy se ve srovnání s obdobím před pandemií u populace výrazně zvýšila. Lidé zažívají více migrén, tenzních bolestí hlavy i těch spojených s koronavirem. Viní se především stres, až o 60 % více času stráveného u obrazovky, nedostatek pohybu, změny denního režimu, nepříznivé podmínky při práci z domova, ale i vynechání návštěv lékaře. Dle studie publikované v The Journal of Headache and Pain se frekvence záchvatů migrény u respondentů zvýšila až o 59 %. (Studie byla realizována online v roce 2020. Počet respondentů s migrénou byl 1018.) Těžší průběh migrén uvádí dokonce 6 z 10 účastníků studie.

 

Úporná bolest hlavy, zvracení nebo poruchy vidění. Migréna může takto pacientům komplikovat život i desetkrát v měsíci. Nepochopení společnosti často nutí lidi s migrénou nemoc tajit, ta přitom kromě fyzické bolesti způsobuje řadu dalších problémů – například s hledáním a udržením zaměstnání. Pacientům však svítá naděje v podobě moderní léčby, která je od letošního roku 2020 dostupnější.  Účastníci historicky první pacientské konference pro lidi s migrénou, kterou pořádala pacientská organizace Migréna-help v prosinci 2020  se tak dozvěděli o problematice onemocnění, možnostech léčby, včetně léčby biologické.

 

 Migrénou trpí každý desátý člověk v České republice a dle výzkumu STEM/MARK si stejný počet lidí myslí, že bolest hlavy a migréna jsou totéž. Pouze čtvrtina respondentů uvedla rozdíl mezi migrénou a běžnými bolestmi hlavy. Migréna je nemoc vyznačující se opakovanými bolestmi hlavy střední až silné intenzity, doprovázená dalšími projevy, jako je například zvracení, nevolnost, citlivost na zvuky, pachy a světlo a extrémní únava. Vyvolat záchvat migrény může celá řada spouštěčů, mezi které Češi správně řadí například stres a změnu počasí, méně spouštěče ze skupiny potravin a nápojů jako alkohol, glutamát nebo tavené sýry. Při dotazech na prevenci respondenti ale přikládají spouštěčům určitou důležitost. 35 % z nich se domnívá, že je migréně možné vždy předejít, pokud se člověk vyhne právě spouštěčům. To ovšem nemusí být vždy pravda.

Některé bolesti hlavy mohou být život ohrožující, jiné, ač nejsou tak fatální, dokáží brát roky života. Dle Světové zdravotnické organizace dokonce až polovina dospělé populace trpí bolestmi hlavy. Více než 30 % dospělých ve věku 18–65 let se potýká s migrénou, která představuje chronické až paralyzující onemocnění. Jedině lékaři mohou správně určit typ bolesti hlavy a zamezit dopadům neléčeného onemocnění. S cílem vytvořit komplexní systém péče pro pacienty, zaměřený na jednotnou diagnostiku, klasifikaci a léčbu bolestí hlavy je lékařská společnost Czech Headache Society, která vznikla v roce 1994.   

Migréna – krutá bolest hlavy může trvat hodiny, ale i dny. Znemožňuje nejen práci, ale v podstatě jakoukoli běžnou činnost. Je třetím nejčastějším chronickým onemocněním. Pro množství lidí (zhruba desetinu populace) je realitou prožívanou stále znovu každý měsíc. Příčiny nejsou zcela známé. Jisté je, že migréna má genetický podklad. Jsou však známé i případy bez prokázané rodinné zátěže.

Již téměř třicet let se diskutuje o nejrůznějších zdravotních problémech spojených s používáním umělých sladidel. Nejčastějším zmiňovaným následkem konzumace umělých sladidel jsou však bolesti hlavy.

Migréna snižuje kvalitu života téměř 10ti % populace. Přesto má více než polovina migreniků pocit viny, pokud musí nečekaně odejít kvůli bolesti hlavy ze zaměstnání či ze školy. Čtvrtina z nich je pak přesvědčená o tom, že migréna negativně ovlivnila jejich kariéru, a že nadřízený považuje bolest hlavy pouze za výmluvu. Tyto údaje vyplynuly z mezinárodního průzkumu The Migraine Experience, organizovaného v deseti evropských zemích. Výsledky průzkumu dále ukazují, že téměř 70 % migreniků projevuje zájem o preventivní léčbu. Jedná se o medikamentózní léčbu, která spočívá v každodenním užívání léků s cílem omezit četnost a intenzitu záchvatů.