Rakovina

Březen je celosvětově měsícem povědomí o rakovině tlustého střeva a konečníku, tedy onemocnění, které se také nazývá kolorektální karcinom. Každou minutu zabije na tomto světě rakovina tlustého střeva jednoho člověka. Češi v celosvětovém žebříčku výskytu tohoto onemocnění bohužel zaujímají alarmující šesté místo. Každoročně je v České republice diagnostikováno nově kolem 8 000 nemocných a téměř 4000 pacientů ročně na toto onemocnění zemře

Náklady VZP na léčbu klientů s rakovinou stouply za posledních pět let o více než dvě miliardy korun, tj. o 16,36 %. Z jednotlivých skupin diagnóz nejvíce narostly výdaje na léčbu nádorů mužských pohlavních orgánů (48,28 %), na nádory kůže (44,09 %) a na nádory hlavy a krku (43,95 %).

 

Jak zajistit co nejlepší péči pro všechny pacienty a zároveň udržet rozpočet českého zdravotnictví v udržitelných mezích? To je jedna ze zásadních otázek, kterou řeší české zdravotnictví. A významně se týká také léků proti rakovině. Moderní medicína za poslední dvě dekády zaznamenala velký pokrok ve výzkumu rakoviny, který se projevil spolu s dřívější diagnostikou onemocnění v prodloužení doby přežití onkologických pacientů. Nové poznatky umožňují vědcům přicházet s inovativní, přesně zacílenou léčbou. Pro české  zdravotnictví však stále příliš nákladná.

V České republice žije více než půl milionu lidí, kteří mají onkologickou diagnózu, což představuje téměř 5 % obyvatelstva. A počet pacientů neustále roste. Jedním z důvodů tohoto nárůstu jsou tak trochu paradoxně inovace v onkologické léčbě. Na řadu typů rakoviny totiž existuje léčba, díky které se mění v dlouhodobě zvladatelné chronické onemocnění. Pacienti žijí déle a současně s velmi dobrou kvalitou života. Důvod  je moderní biologická a cílená léčba. Ta ale není dostupná všem.

 

V léčbě onkologických onemocnění u dětí se slaví obrovské úspěchy, vyléčí se jich více než osmdesát procent. Jenže až šedesát procent z nich může trpět pozdními následky léčby, a to třeba i desítky let po jejím ukončení. Právě jim je proto věnován letošní jubilejní 5. ročník Dne dětské onkologie (DDO) s názvem „Den rekordů a zábavy pro všechny děti“, který se koná
16. února 2019 od 13.30 do 20.00 hodin ve spodní části Václavského náměstí v Praze.

Infekce HPV (human papillomavirus = lidský papilomavirus) je v současnosti nejčastější sexuálně přenosná infekce. Za život se s ní setká až 80 % populace. Ve většině případů se s infekcí organismus vyrovná, ale pokud se tak nestane, může u žen i mužů dojít k rozvoji zdraví i život ohrožujících onemocnění.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) vydala více než 2,3 miliardy korun v roce 2018 na léčbu svých pojištěnců s onkologickým onemocněním. Léčba se týkala téměř 47 000 pojištěnců. Od roku 2013 se počet onkologicky nemocných pacientů zvýšil o necelou čtvrtinu, zatímco náklady na jejich léčbu stouply téměř o 47 procent. ČPZP zveřejňuje tato data u příležitosti Světového dne boje proti rakovině.

Naplnit zdravotní i sociální potřeby. Dosáhnout na moderní léky i sociální podporu. Účinně spolurozhodovat o léčbě. Tyto a další cíle si stanovila nově vzniklá platforma Hlas onkologických pacientů. Navazuje přitom na práci iniciativy Hlas pacientek s rakovinou prsu, kterou založily neziskové organizace Aliance žen s rakovinou prsu,o.p.s.,  Amelie, z.s., Onko Unie, o.p.s. a Dialog Jessenius, o.p.s.

 

Rakovinou plic v ČR onemocní téměř 6 782 lidí. Za rok připraví o život 5 555 pacientů. Patří jí tak smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec – přichází se na ní totiž v drtivé většině případů pozdě, ve stadiích, kdy ji nelze vyléčit. Proto Liga proti rakovině Praha věnuje letošní rok právě boji proti karcinomu plic. V den Světového dne proti rakovině, který připadá na 4. února, pořádá Liga sympozium, kde se tématu budou věnovat experti z řad onkologů, pneumologů, chirurgů a radioterapeutů. Hovořit se bude především o nových možnostech léčby plicní rakoviny.

 

Vybraní čeští pacienti s metastatickou formou rakoviny plic dostanou imunoterapeutický lék už v první linii – poprvé v české historii. Nemusí tak jako doposud před nasazením imunoterapie podstupovat chemoterapii, po jejímž selhání se řada pacientů k následné imunoonkologické léčbě již nedostane. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) schválil léčivý přípravek Keytruda (pembrolizumab) do první linie léčby u nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), hrazen z veřejného zdravotního pojištění bude od března 2019.