První pomoc

Záchranný postup s umělým dýcháním cituje již Bible. Kardiopulmonální resuscitace se ale v době moderní a současné medicíny zahájila až ve 20. století mnoha laboratorními, výzkumnými metodami i klinickým prosazováním úspěšných postupů a rozvojem technických možností. Přehled dokumentuje historie i ti, kteří se na ní aktivně podíleli. Jejich myšlenky, postupy, doporučení se stále rozvíjejí, učí a celosvětově šíří v medicíně i v lidské populaci. Mezi neznámější a nejaktivnější zastánce i propagátory nových metod patří Max Harry Weil a Peter Safar. Nejsou sice již mezi námi, ale jejich jména jsou stále uváděná na světových odborných akcích.

 

Intenzita dopravního provozu na území velkých měst v ČR neustále vzrůstá vlivem většího počtu motorových vozidel a také výrazně vyšším vyžíváním vozidel MHD. V této souvislosti se však zvyšuje mimo jiné i riziko dopravních nehod městských tramvají s motorovými vozidly či chodci.

Léto je spojené s odpočinkem, cestováním, zážitky, ale někdy také se zdravotními obtížemi vyvolanými sluncem, zkaženými potravinami či alergiemi na hmyzí štípnutí. Útočí na nás horko, změny tlaku vzduchu, klíšťata či bolesti hlavy. Proto následuje manuál, jak se takovým obtížím, pokud možno, vyhnout nebo se s nimi vypořádat co nejlépe.

Na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie VFN v Praze bylo zahájeno v odpoledních hodinách dnes 18. února 2019 cvičení, jehož cílem je prověřit připravenost pro příjem většího počtu postižených v rámci aktivace traumatologického plánu. Za plného provozu pohotovosti přijíždí 10 namaskovaných figurantů včetně jednoho dítěte. Jak je jedna z největších nemocnic v České republice připravena na hromadné neštěstí? Zcela bezpečná simulace pro všechny zúčastněné má za úkol společnými silami hledat efektivní systém, který bude fungovat a pomůže zachránit lidské životy.

Třetí ročník akce Den první pomoci připravila farmaceutická společnost Pfizer ve spolupráci se záchranáři pražského Červeného kříže. Paradoxně lidé považují za nejrizikovější situace autonehody nebo extrémní sporty. Z  průzkumů ale vyplývá, že kolem 40 % nehod a úrazů, kdy museli lidé poskytnout první pomoc, se stalo v domácnosti nebo na pracovišti. Je tedy mnohem větší pravděpodobnost, že první pomoc bude potřebovat někdo z našich blízkých.

V simulačním centru Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze začalo v pátek 18. září 2015 třídenní metodické cvičení záchranářů z celé České republiky „Pražská 155“. Odborníci na jejich vzdělávání kromě přednášek a výměny zkušeností řešili vzorové úlohy včetně příkladů pedagogické práce s využitím pacientských simulátorů – tzv. umělých pacientů.

 

Pět minut – to je chvíle, která při zástavě dechu rozhoduje o životě nebo smrti člověka. Včasná pomoc z rukou laika může bližnímu často zachránit život. Jak se zachovat v krizové situaci, poskytnout masáž srdce nebo oživit tonoucího – tyto a další dovednosti si v sobotu 22. srpna 2015 vyzkoušeli návštěvníci aquaparku v pražských Čestlicích. 

IV. odborné sympózium České resuscitační rady (ČRR) s mezinárodní účastí proběhlo 30. května 2014 v Praze s  více než 330 lékaři a záchranáři. Bohatý interdisciplinární program byl věnován přednostně neodkladné kardiopulmonální resuscitaci (KPR).

Při jakémkoliv pobytu v přírodě je člověk ohrožen klíšťaty, komáry a dalším nepříjemným hmyzem. Klíšťata a komáři přenášejí nebezpečnou lymskou boreliózou, kterou se nejčastěji nakazí právě děti ve věku 5 až 9 let, a proti které dosud není žádná obrana v podobě účinného očkování.

Současným trendem moderní medicíny je léčba hemofilie s využitím rekombinantních přípravků. Ty jsou v České republice podávány především dětským hemofilikům. Podle průzkumu Českého svazu hemofiliků je ve skupině do 18 let využívá již 49 % hemofiliků. Oproti tradiční léčbě na bázi lidské plazmy od dárců je u nich prakticky vyloučen přenos infekcí a virových nákaz. Děti hemofilici se díky rekombinantní léčbě již například téměř nesetkávají s hepatitidou typu C. Ke zkvalitnění jejich života přispívá také preventivní profylaktická léčba, která snižuje riziko krvácení, a tím i riziko poškození kloubů, které je typické především u starších hemofiliků. Rodiče hemofiliků by velmi uvítali, pokud by profylaktická léčba u jejich dětí pokračovala i v dospělosti.