Bylinky

Na světě je asi 150 milionů diabetiků a střízlivé odhady Světové federace diabetu (IDF) uvádějí, že počet případů se během 25 let zdvojnásobí. Odborníci rovněž tvrdí, že dalších až 150 milionů lidí žije s diabetem, který se zatím navenek neprojevil.

Když došla káva nebo byla moc drahá, pila se cikorka - rozemletý sušený čekankový kořen, často míchaný s dalšími kávovinami. Na rozdíl od kávy působí čekankový kořen blahodárně na naše zažívání. Proto se popíjení cikorky opět těší oblibě, zejména u zastánců zdravého životního stylu.

Oddenky zázvorovníku se používají syrové i sušené a to nejen v kuchyni k dochucování pokrmů.

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.) patří spolu s mišpulí, kdouloní či hrušní do čeledi jabloňovitých (Malaceae Small.). Do této čeledi řadíme asi 25 rodů s 400 druhy rostlin, které rostou většinou v mírném pásu severní polokoule. Plodem jabloňovitých rostlin je vždy malvice. Když malvici rozkrojíme, můžeme rozlišit tři vrstvy – blanitou vnější vrstvu, dužninu a jádřinec, což je blanitá, kožovitá nebo peckovitá vnitřní vrstva oplodí.

Voňavky, sladkosti, likéry, koření i lék. To vše může být puškvorec se svým pohádkovým jménem a nezaměnitelnou vůní. Puškvorec obecný patří spolu s dáblíkem bahenním (Calla palustris L.) a árónem plamatým (Arum maculatum L.) k zástupcům čeledi árónovitých, se kterými se můžeme setkat při toulkách naší přírodou. I když právě puškvorec obecný je u nás, sice už plně ""aklimatizovaným"", přesto přistěhovalcem.

Proskurník lékařský (Althaea officinalis L.) patří do čeledi slézovitých (Malvaceae). Tato čeleď čítá asi 1600 rostlinných druhů, které rostou převážně v tropech a subtropech celého světa. Mezi příbuzné druhy proskurníku patří např. ibišek (Hibiscus L.), mračňák (Abutilon Mill.), z nichž některé druhy těchto rodů se u nás pěstují jako pokojové rostliny. Blízce příbuzný proskurníku lékařskému je i sléz lesní (Malva sylvestris L.), sléz lesní maurský (Malva sylvestris var. mauritiana (L.) Boiss.) a proskurník topolovka (Althaea rosea L.), které se používají také ve fytoterapii.

V mimotropických oblastech Euroasie se setkáváme s 15 druhy mát. Jsou to vytrvalé aromatické byliny s plazivými podzemními či nadzemními oddenky. Všechny druhy se snadno vzájemně kříží.

Hluchavku bílou není třeba příliš představovat. V přírodě se s ní setkal snad každý. Ve fytoterapii je poměrně mladým přírůstkem, používá se při léčení pravděpodobně až od novověku...

Pokud přivoníte v létě k zelené rostlině koriandru s myšlenkou na čerstvě upečený perník nebo vůni kari koření, kterého je součástí, budete asi nepříjemně překvapeni. Celá rostlina totiž páchne po štěnicích.

Heřmánek pravý patří do čeledi rostlin hvězdnicovitých (Asteraceae). Ve sbírce léčivých rostlin, i mezi okrasnými trvalkami a letničkami na zahrádce se můžeme setkat s příbuznými a podobně vypadajícími bylinami, které mají rovněž své místo ve fytoterapii. Je to např. řimbaba obecná, maří list obecný, rmenec sličný  či sedmikráska chudobka.