Encefalitida

Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.

Klíšťata a krevsající hmyz způsobují lidem a zvířatům nejen nepříjemné ranky na kůži, ale hrají i významnou roli v přenosu původců virových, bakteriálních a protozoárních onemocnění. Z  infekcí, které jsou přenášeny klíšťaty, jsou např. lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplazmóza, ehrlichióza, babesióza, Q horečka či tularémie. Např. v případě borreliózy jsou ročně hlášeny tisíce případů, klíšťové encefalitidy stovky. (Přesná čísla lze nalézt na webu Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz).

Souvislost mezi klíšťovou encefalitidou a přisátím klíštěte byla prokázána až ve druhé polovině 40. let minulého století. Poprvé byl virus klíšťové meningoencefalitidy popsán na území Čech a Moravy.  I proto se nemoci nejprve říkalo československá klíšťová meningoencefalitida. Každoročně se u nás nakazí několik stovek osob. 

Virus klíšťové encefalitidy (ang. tick-borne encephalitis virus, TBEV), původce stejnojmenného závažného onemocnění, je na našem území přenášen především klíšťaty Ixodes ricinus. Člověk se nejčastěji nakazí po přisátí infikovaného klíštěte nebo alimentární cestou po požití nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Příkladem může být aktuální lokální epidemie klíšťově encefalitidy (TBE) v Košicích, na niž upozorňuje Státní zdravotní ústav (www.szu.cz) . Zde bylo registrováno 32 osob, které se nakazili po konzumaci ovčích sýrů.  Obecně se spekuluje i o přenosu viru z neočkované matky na dítě při kojení. Inkubační doba onemocnění kolísá mezi 7 – 14 dny při nákaze získané klíštětem, u alimentárního přenosu se doba může zkrátit na pouhé dva dny.