Ateroskleróza

Zájemci, kteří navštíví nebo již navštívili tzv. Poradny cévního věku od října 2019 naleznou (nalezli) ve vybraných lékárnách po celé České republice odpovědi na to, zda jsou ohroženi mrtvicí nebo srdečním infarktem.

V roce 2018 zemřelo 46 % diabetiků na nemoci související se srdcem a cévami. V budoucnu se očekává změna. Pomoci mohou nové léky založené na působení GLP-1 (glukagon-like peptid-1), u nichž byla studiemi prokázána kardioprotektivita, tedy snížení rizika srdečně-cévních onemocnění. Pacienti i odborníci oceňují také snižování hmotnosti během léčby – nadváhou nebo obezitou trpí 9 z 10 diabetiků 2. typu. Právě nadváha, vyšší hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak, kterými většina diabetiků 2. typu trpí, ve spojení s cukrovkou významně přispívají ke vzniku mrtvice, ischemické choroby srdeční i celkové úmrtnosti. I proto dvě nejvýznamnější odborné společností zabývající se diabetem, Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) a Americká diabetologická asociace (ADA), navrhly, aby léky založené na působení GLP-1 byly injekčními léky první volby u diabetu 2. typu.

V neděli 29. září 2019 mohou lidé na celém světě oslavit „Světový den srdce“. Jedná se o akci poprvé konanou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Poselstvím Světového dne srdce je ukázat, že srdečním chorobám lze předejít. Tento rok je hlavní myšlenkou slíbit si, že budeme žít zdravěji. Čísla týkající se onemocnění srdce jsou totiž stále alarmující! Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Každoročně zabíjí více než 17 milionů lidí, což je větší množství úmrtí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady.

Pod hranici deseti tisíc klesl loni počet klientů VZP, kteří skončili v nemocnici s akutním infarktem myokardu. Ve srovnání s rokem 2010 je to pokles o více než 11 %. Snížily se i celkové náklady, které pojišťovna vydala za léčbu. Pro pacienty nejpříznivější sdělení spočívá v tom, že významně stoupla šance na přežití – jestliže v roce 2010 zemřelo 78 z tisíce hospitalizovaných, loni už jich bylo na každou tisícovku o 23 méně. Vzhledem k celkovému počtu nemocných to znamená za rok zhruba 220 životů.

Ateroskleróza představuje hlavní příčinu vzniku kardiovaskulárních onemocnění, na které jenom v České republice umírá ročně kolem 50 000 lidí. Společným jmenovatelem těchto zdravotních komplikací je zvýšená hladina LDL cholesterolu. Prevence tedy spočívá především v jejím neustálém snižování. Podle nových doporučení představených na kongresu ESC (Evropská kardiologická společnost) v Paříži dokonce neexistuje žádná dolní hranice koncentrace LDL cholesterolu považovaná při léčbě za nebezpečnou.

V České republice zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt.  V zemích, kde je prováděna aktivně a systematicky primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění významně nižší. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je zásadní sekundární prevence-snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Ačkoliv léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu.

Aterosklerotické pláty vznikají postupným usazováním tukových částic (cholesterolu), ale také bílých krvinek, buněk imunitního systému a dalších odumřelých buněk. V tepnách je mohou mít i mladí lidé, kterým v počáteční fázi nemusí působit žádné potíže. Postupné zvětšování plátu ale omezuje průtok krve krevním oběhem a z člověka se obvykle stává pacient s cévním onemocněním.

Cholesterol je sloučenina tukové (lipidové) povahy. Je přítomen ve všech živočišných tkáních, je součástí buněčných membrán a vzniká z něj řada důležitých látek (hormony, žlučové kyseliny). Tělo jej přijímá v živočišné potravě (maso, mléčné výrobky), v rostlinné potravě obsažen není.

Na Štědrý den se celá rodina setkává u jednoho stolu a společně si vychutnává štědrovečerní hody. Nezvyklá situace nastává, pokud je mezi přítomnými někdo, kdo má diabetes či FH neboli vrozeně zvýšenou hladinu cholesterolu. U obou onemocnění je totiž nutné dodržovat určité pravidla stravování. Projekt „Vánoční večeře jinak“ chce upozornit na závažnost těchto onemocnění a zároveň předvést, že chutné štědrovečerní menu pro všechny u stolu lze připravit i v souladu s upraveným stravovacím režimem.