První pomoc

Náhlá srdeční zástava je vedoucí příčinou úmrtí v Evropě. Ročně postihuje přibližně 700 000 lidí. Úplné zástavě srdeční činnosti - asystolii - většinou předchází takzvaná komorová fibrilace. Během ní se jednotlivá svalová vlákna v srdci sice stahují, avšak náhodně a nekoordinovaně. V obou těchto případech srdce neplní svou funkci pumpy, zabezpečující oběh krve v těle a orgánům se tak nedostává potřebné množství kyslíku. Je dokázáno, že šance přežít srdeční zástavu je větší, pokud se se srdeční masáží začne co nejdříve od jejího vzniku, tedy ještě před tím, než komorová fibrilace přejde do asystolie.

B: Postiženo je dítě. Spontánní kašel je efektivnější a bezpečnější než jakýkoliv manévr, který by mohl zachránce provést. Efektivní kašel je hlasitý, dítě je schopné pláče nebo slovné odpovědi na dotazy, dokáže se před kašláním nadechnout, je při vědomí. Avšak pokud kašel chybí nebo je neefektivní, dítě se velmi rychle začne dusit.

Obstrukce dýchacích cest je situace, která bezprostředně ohrožuje život postiženého. Její nejčastější příčinou u dospělého je vdechnuté jídlo, u dětí připadají v úvahu i malé hračky, bonbóny nebo mince. Správnému postupu jak uvolnit dýchací cesty se věnuje i European Resuscitation Council (ERC - Evropská rada pro resuscitaci) ve svých nedávno uveřejněných nových doporučeních pro kardiovaskulární resuscitaci.

Uštknutí hadem většinou neohrozí dospělého zdravého člověka na životě. V ohrožení se však mohou ocitnout nemocní, děti a starší lidé.

Každý rok v západní Evropě zemře na hadí uštknutí přibližně 50 lidí. Jedovatí evropští hadi se řadí do čeledi zmijovití. Jed má had uskladněn v jedových žlázách, které se jedovými kanálky spojují s jedovými zuby. Žlázy jsou patrovými svaly stisknuty a jed je vstříknut do hadích zubů.

Počty osob ohrožených utonutím stále narůstají. Nejčastějšími oběťmi jsou děti a mládež. Příčinou smrti utonutím bývá vdechnutí vody nebo udušení při laryngospasmu (tj. stah svalstva hrtanu po podráždění vodou). Přežije-li pacient utonutí, mohou u něj nastat zánětlivé komplikace z kontaminované vody.

Příčiny U poranění ucha bývají příčiny různé. U poranění boltce se nejčastěji jedná o úrazy spojené s pádem, vzácná nejsou ani ztrátové poranění způsobená napadením psa. Vzhledem k tomu, že zvláště malé děti si často strkají různé předměty nejen do úst, ale také do uší, je tento mechanismus poměrně častý při poranění zvukovodů a bubínků. Středouší bývá poraněno po protržení bubínku (např. pletací jehlicí).

Příčiny Příčinami úrazů nosu bývají nejčastěji pády, rvačky či autonehody. Poraněny mohou být měkké části nosu, nosní kůstky, nosní přepážka. Zvláštní kapitolou jsou cizí tělesa v nose. U dětí jsou to často korálky či fazole, rozinky. Ve válce se někdy jednalo o zástřely. Při poranění měkkých částí nosu může poranění pronikat nebo nepronikat do nosní dutiny.

Příčiny Nejčastějšími poraněními této oblasti jsou následky vzniklé přetěžováním hlasu. K zevním poraněním patří otřes, zhmoždění až rozdrcení hrtanu či průdušnice, jehož následkem je omezení průsvitu pro dýchání. Při přímém nárazu může dojít až k odtržení průdušnice od hrtanu.

Šok je definován jako stav cirkulační poruchy, který vzniká z různých důvodů. U dětí bývá nejčastější příčinou šoku hypovolémie způsobená např. ztrátou tekutin krvácením nebo ztrátami tekutin při průjmech či zvracení.