Deprese

Politické krize a z nich pramenící konflikty mohou mít dalekosáhlé důsledky v oblasti duševního zdraví. Na brutální útlak a násilné potlačení protestů po zmanipulovaných běloruských volbách zareagovala řada států a institucí po celém světě. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví přišli ve spolupráci s mezinárodní neziskovou organizací F-GIP a GIP Tbilisi s unikátní digitální platformou zaměřenou na péči o duševní zdraví, která pomáhá disidentům a dalším pronásledovaným osobám. Obdobnou platformu nabídli také Ukrajincům, jejichž země čelí ruské válečné agresi. Průběžné výsledky pomoci jsou natolik přesvědčivé, že informace o této intervenci byly publikovány v prestižním časopisu The Lancet Psychiatry.

Duševní zdraví je předpokladem zdraví fyzického a nedílnou součástí kvalitního života. Psychické poruchy a nemoci zaznamenávají v posledních desetiletích celosvětově obrovský nárůst. Jen v České republice došlo za posledních patnáct let k navýšení počtu psychiatricky nemocných pacientů o 80 %. Podle statistik má s duševní chorobou zkušenost každý pátý člověk a jeden z 25 lidí má trvalé příznaky.

Covidový rok 2020 přinesl nárůst počtu pacientů, kteří se léčili s psychickými problémy, a to navzdory tomu, že vloni klesl počet provedených vyšetření v ordinacích psychiatrů. Mezi klienty VZP přibylo 7 % lidí, kteří se léčí s duševními chorobami, podle odborných odhadů ale psychické problémy mohla pandemie způsobit až u třetiny populace. Náklady VZP na poskytovanou péči pro celkem 376 tis. pacientů v loňském roce činily 4,5 mld. korun. Počet vykázaných receptů na antidepresiva vrostl o 50 tisíc na celkových 1,8 milionu. VZP zpracovala tato data při příležitosti Světového dne duševního zdraví.

Doba krize, izolace, strach z onemocnění či smutek ze ztráty nejbližších. To jsou jen příklady z celé řady možných příčin duševní nepohody, se kterými se ve světě potýkají miliony lidí. Světový den duševního zdraví je letos zaměřen na následky pandemie covid-19, jež jsou lidským okem nepozorovatelné. Vojenská zdravotní pojišťovna nabádá, aby lidé nebrali příznaky duševních nemocí na lehkou váhu a vyhledali pomoc. V Česku se mohou mimo jiné obrátit na speciální linku 116 123, která poskytuje první psychologickou pomoc.

S problémy s duševním zdravím se za život setká každý čtvrtý Čech. Paradoxně navzdory tomu by se tři lidé z pěti styděli před svým okolím přiznat, že vyhledali odbornou pomoc. S podobnými předsudky již téměř třicet let bojují Týdny pro duševní zdraví, v jejichž rámci se po celé republice koná řada kulturních a osvětových akcí. 29. ročník Týdnů pro duševní zdraví nabídne široký výběr akcí po celém Česku. Pomáhá čelit stereotypům o duševním zdraví a nemoci.

V Česku dramaticky chybějí kliničtí psychologové, dětští kliničtí psychologové a psychoterapeuti. Každý rok postihne duševní onemocnění více než  650 tisíc lidí, roste spotřeba antidepresiv. Na pomoc klinického psychologa však zájemci čekají dlouhé měsíce, někdy půl roku. Krizový stav se týká i dětí, které trpí řadou různých poruch a psychických onemocnění, například syndromem ADHD, akutní reakcí na stres, poruchami příjmu potravy, depresemi, agresivitou, týráním a zneužíváním.

Pořádající organizace Ledovec a Epoché srdečně zve na již 27. ročník Dnů pro duševní zdraví v Plzni – s podtitulem „mejdan, který Vám dofoukne duši“. Uskuteční se v sobotu 7. a v úterý 10. října 2017. Většina programu proběhne v rekonstruovaných prostorách Moving station, Most Ivana Magora Jirouse 2, Plzeň. Celou akci zakončí mše svatá v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Františkánská 8, Plzeň.

Mottem Světového zdraví vyhlašovaného WHO je pro rok 2017 : „Deprese – pojďme o ní mluvit!“ Jedná se o výzvu k tomuto onemocnění otevřeně hovořit a reagovat i na stigma s ním spojené. Hlavním cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o této chorobě a ukázat lidem trpícím depresí cestu, jak vyhledat a získat  co nejdříve odbornou pomoc.Celkový počet lidí trpících depresí je odhadován na 300 milionů. Jejich počet se mezi lety 2005 až 2015 zvýšil o 18 %.

10. říjen již tradičně patří duševnímu zdraví. Světová federace pro duševní zdraví vyhlašuje tento den již po čtyřiadvacáté, tentokráte s tématem psychologické první pomoci.

Nedostatkem světla, ale i špatného počasí se mnoho lidí začne během podzimních měsíců cítit bez energie, padá na ně únava a neochota k různým aktivitám. Stavy se objevují začátkem podzimu a někdy dokonce přetrvávají celou zimu. Lze hovořit o „podzimní depresi“, odborně nazvanou sezónní afektivní poruchou (SAD). Každý rok s ní bojují statisíce lidí po celém světě. Pokud se tyto úzkostlivé pocity drží dlouhodobě, určitě vyžadují pomoc odborníka. Stále však zůstává mnoho rad a doporučení, jak těmto stavům předcházet nebo zmírnit jejich dopad. Uvedeme některé z nich.