Léčiva

AML je nejčastější akutní leukemie na světě. V současné době postihuje toto onemocnění celosvětově přibližně 160 000 lidí. Počet nových případů je 4,3 na 100 000 mužů a žen ročně. AML patří také mezi nejobtížněji léčitelné krevní nádory. I přes pokroky v dostupné léčbě a péči zůstává pětileté přežití pacientů s touto diagnózou okolo 29 %. AML se obvykle rychle zhoršuje a vzhledem k věku a komorbiditám nemohou všichni pacienti podstoupit intenzivní chemoterapii.

Společnost Boehringer Ingelheim oznámila 3. 6. 2021 výsledky neintervenční studie publikované v časopise International Journal of Chronic Obstructive Pulmonary Disease. Studie hodnotila úspěšnost léčby léčivým přípravkem Spiolto® Respimat® (tiotropium/olodaterol) u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) v běžné klinické praxi. Cílem této studie, jedné z nejrozsáhlejších svého druhu, bylo zkoumat možné změny v klinické kontrole pacientů s CHOPN, a to s použitím dotazníku: „Klinický dotazník chronické obstrukční plicní nemoci“ (v angličtině: Clinical COPD Questionnaire – CCQ) a jeho tří domén (symptomy, psychický stav a fyzický – tělesný stav) v průběhu léčby kombinací tiotropium/olodaterol.

Jeden z fondů investiční skupiny RSJ, Gradus, který se zaměřuje na investice v oblasti life sciences, oznámil zhodnocení své investice do společnosti BioXcel Therapeutics. Došlo k němu díky skvělým výsledkům ve vývoji léčby akutních psychiatrických jevů jako je právě neklid provázející schizofrenii, bipolární poruchu, demenci, delirium nebo léčbu závislostí.

Mezi nejběžnější postižení kloubů patří osteoartróza, vznikající úbytkem kyseliny hyaluronové, jejíž nedostatek v kloubech způsobuje opotřebování chrupavky. Po celém světě se dosud nepodařilo najít trvalé řešení tohoto stavu. V české laboratoři nyní vzniká surovina, která by měla účinek léčiv na klouby prodloužit na trojnásobek oproti současným přípravkům.

Ve farmakoterapii velmi potentními látkami, antibiotiky, antivirotiky v akutních kritických stavech se poměrně málo často zvažuje aktuální eGFR - odhadnutá glomerulární filtrace, dále vzájemná interakce v kombinovaných ordinacích, nasazení mimotělních metod typu CRRT, alterované farmakokinetické a farmakodynamické faktory a úměrně upravené volby dávkování remdesiviru a kontroly jeho hladin. Požadavky se značně zdlůrazňují, protože u daných pacientů / pacientek se zcela zásadně dotýká i remdesiviru, přijatého a klinicky nezpochybňovaného léku zejména pro závažnější a velmi závažné infekce COVID-19. Specifickou pozornost má nyní poměr přínos/riziko u remdesiviru a při eGFR s hodnotou < 30 ml / min (+- 0,5 ml / s).

Léčba rakoviny a také některých zánětlivých autoimunitních nemocí stojí ročně český zdravotní systém miliardy korun. Moderní biologická léčba je natolik drahá, že by se nedostala ke každému potřebnému – cenu však v posledních letech razantně snižují následníci originálních biologických léků– tzv. biosimilars. Účinkují stejně jako originály, cena je však až o polovinu nižší. Spotřeba biosimilars roste meziročně o desítky procent. Díky vstupu biosimilárních adalimumabů se očekává úspora až 1,4 miliard korun při léčbě některých autoimunitních onemocnění. Lékaři považují používání biosimilars za zlom v medicíně, díky kterému se biologická léčba stává dostupnou pro tisíce nových pacientů ročně.

Pracovnímu týmu Univerzity Karlovy se podařilo zapojit mezi evropská akademická pracoviště zabývající se farmakologickou léčbou novorozenců a dětí. Do evropského projektu se zapojil Ústav farmakologie 1. lékařské fakulty a VFN spolu s Klinikou dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty VFN pod vedením prof. MUDr. Ondřeje Slanaře PhD., přednosty Farmakologického ústavu 1. LF UK, a MUDr. Pavly Pokorné PhD. Projekt je plánován na období 2018–2024.   

Správně indikovaná a užívaná antibiotika jsou léky, které zachraňují lidské životy. Spolu se smrtícími patogeny ale bohužel ničí také „přátelské“ bakterie, které jsou součástí našeho trávicího a imunitního systému. Výsledkem narušení rovnováhy ve střevech je průjem, se kterým má při nebo po antibiotické léčbě zkušenost 30 % dospělých. I když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují dokonce ve 40 procentech. Pravděpodobnost průjmu je vyšší při užívání širokospektrých antibiotik a roste přímo úměrně s délkou jejich užívání.

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat kolem 4,5 mmol/l. V ČR trpí značná část populace některým z metabolických onemocnění, která se vyznačují mnohonásobně vyššími hodnotami cholesterolu. Patří k nim dyslipidemie a familiární hypercholesterolemie (FH). Dyslipidemie je nejčastější metabolické onemocnění, které postihne až 85 % populace nad 55 let věku. Pacienti s vysokou hladinou cholesterolu mohou kromě úpravy životního stylu, péče o vlastní zdraví a stávajících léků, díky schválené úhradě z veřejného zdravotního pojištění využívat od 1. 6. 2018 nový léčebný přípravek.

Nejčastějšími příčinami smrti v demograficky vyspělých zemích jsou stále v posledním desetiletí nemoci oběhové soustavy. Téměř za polovinou úmrtí v České republice stojí špatné srdce a cévy. Na srdeční choroby v ČR nejčastěji umírají muži ve věku 55 až 59 let, ale postihují i ženy, ale nevyhýbají se ani mladým lidem. Ačkoliv v případě těchto nemocí hraje svou roli také genetika, existuje množství faktorů, které ovlivnit můžeme. V rámci Světového dne srdce, který připadá na 29. září, přinášíme preventivní tipy, jak o své srdce a cévy pečovat.