Jakou stravu zvolit

Únavu většina lidí velice dobře zná. Nastupuje často po prodělané nemoci, po vyčerpávajícím fyzickém , ale i psychickém vypětí nebo při dlouhodobém stresu. Každý se s únavou potýká v nějaké formě během celého roku. Nejvíce však na jaře, po zimních dnech a po obdobích častých respiračních onemocnění.

Podle nové studie publikované v časopise Internal Journal of Cancer může vitamin B významně přispět ke snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku (tzv. kolorektálního karcinomu ).

Tuky jsou dobré a špatné (rozumějme pro lidský organismus). Pro rozpoznání těch dobrých platí jednoduchá zásada: mastěte jen tím, co při pokojové teplotě teče. Jenže namažte si olejem krajíc chleba!

Ať chceme, nebo ne, tuky potřebujeme. Rozhodně neplatí, že co je tučné, je špatné, ale musíme se ptát, jaké tuky potravina obsahuje. Obecně platí, že lepší jsou tuky rostlinné než živočišné - ovšem i tady najdeme výjimky.

Tolik už se toho napovídalo o zdravém stravování, až skoro začínáme zapomínat, co vlastně jíst. Zelenina nebo celozrnné pečivo jsou zdravé, ale k životu zdaleka nestačí. Jaké je tedy vhodné zastoupení jednotlivých živin v naší stravě?

Tak jako do automobilu musíme nejprve načerpat benzín, abychom s ním mohli vyjet, musíme sami sebe nasytit, abychom mohli pracovat a vlastně vůbec žít – lidské tělo je také mechanismus závislý na energii.

Sókratés prý pravil, že “nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme, abychom žili”. Voltaire poznamenal: “Lékař, toť onen nešťastný muž, od něhož se denně žádají zázraky, to jest aby dosáhl harmonie zdraví a nestřídmosti.” A konečně na prastarém papyru ze starého Egypta bylo zaznamenáno, že “polovina z toho, co sníme, udržuje při životě nás, druhá polovina lékaře.”

Při infarktu jde většinou o dramatickou událost, která se odehraje během několika minut, nejvýše hodin. Ale časovaná bomba, která takovou událost odstartuje, tiká v našich tepnách po několik let či desetiletí. Výbušninou jsou v ní naše genetické vlohy, ale rozbuškou se může stát kterýkoli z tzv. rizikových faktorů, jež k rozvoji ischemické choroby srdeční přispívají. Vědci jich do dnešního dne objevili již více než 250 a je to s nimi jako s Jupiterovými měsíci - pořád přibývají další.

V první části našeho seriálu jsme si řekli, že nesprávná strava se na našem organismu podepisuje nejrůznějšími způsoby. Přispívá ke vzniku obezity, cukrovky, některých nádorových onemocnění, ale také chorob srdce a cév. Jinak řečeno, i infarkt prochází žaludkem.

Jako téma prvního seriálu jsme zvolili trochu netradiční pohled na jednu z neodmyslitelných součástí, ba dokonce podmínek našeho života - stravu a stravování.