Poruchy spánku

Ve spánku strávíme téměř ⅓ života. Jeho kvalita silně ovlivňuje zdraví a životní funkce. Podle statistických údajů trpí poruchami spánku 15 až 30 % dospělé populace. Problémy se spánkem jsou nejčastěji spojené s nepravidelným cirkadiánním režimem a špatnými životními návyky. Porucha spánku následně často vede k poruchám koncentrace, k horšímu zvládání stresových situaci i k syndromu vyhoření.

Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Během spánku regeneruje kardiovaskulární systém, reguluje se hladina krevního cukru, upevňují se nervová spojení. Spánek přispívá k udržování zdravé tělesné hmotnosti, má pozitivní vliv na náladu a pomáhá odbourávat stres. Během spánku se tvoří látky, které tělu pomáhají v boji s infekcí. „Poruchy spánku proto mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace – od kardiovaskulárních onemocnění po duševní problémy, včetně demence. A naopak mohou být také příznakem těchto nemocí,“ dodává zakladatelka neziskové organizace Loono.

Spánek a sny byly vždy předmětem mytologie a přisuzovala se jim mytická moc. Jeho kvalita a množství má vliv na naše zdraví i délku života. Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí. 

Mimořádné příhody a nehody v příčinné souvislosti se spánkovou deprivací znamenají v USA ekonomický náklad 43 – 56 miliard US dolarů ročně. Exekutivní pozornost je na spánkovou deprivaci obzvláště citlivá. Kognitivní schopnosti a jejich zhoršení při dlouhé bdělosti jsou individuálně velmi odlišné a kromě toho významně závisí na cirkadianní rytmicitě. Mírný stupeň únavy je srovnatelný s lehkou až střední opilostí. U lékaře postihuje úroveň bdělosti, jeho schopnost rozhodování a v naléhavých situacích ohrožuje bezpečnost pacientů. Vztahuje se to i na lékaře po noční službě.

V současné době je více než 30 % populace dětského i dospělého věku ohroženo poruchami spánku. Proto WHO (World Health Organisation) společně s WASM (World Association of Sleep Medicine) vyhlašují každoročně Světový den spánku, který letos připadá na 18. března 2016.

Spánek je jednou ze základních biologických potřeb a předpokladem  zdravého a spokojeného života. Moderní životní styl, doprovázený často stresem a dlouhou či nepravidelnou pracovní dobou, přispívá k rozvoji spánkových potíží. Spánkové poruchy již představují epidemii. Protože těmto problémům je možné předcházet prevencí, kontrolou a správnou léčbou vyhlašuje se Světový den spánku, který letos připadá na pátek 14. března.

Pro veřejnost je každoročně organizován Světovou Asociací Spánkové Medicíny (World Association of Sleep Medicine) Světový den spánku (World Sleep Day). K této akci se každoročně připojuje Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Také letos uspořádala ve spolupráci s VZP týden zdravého spánku v době od 2. do 6. 4. 2012.

Tisková konference 16. března 2010 se konala v Praze u příležitosti Mezinárodního dne spánku a Evropského dne narkolepsie pod záštitou prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA – děkana 1. LF UK a MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA – zástupce ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice.

Bohužel nežijeme v době Homérovy Iliady, kdy v dávných časech antické mytologie existoval bůh spánku Hypnos s jedinečnou schopností uspávat všechny živé tvory. A to včetně všech bohů, dokonce i nejvyššího boha Dia. Dnes pro značnou část lidí není spánek samozřejmou a přirozenou součástí každodenního života. Nespavost se stala strašákem moderní civilizace. Narůstající počet pacientů postižených nespavostí nebo nějakou jinou poruchou spánku tuto situaci dokládá.

Někteří lidé se domnívají, že vzbuzením náměsíčných lidí je možné ohrozit jejich zdraví. Prý jim tak lze přivodit až infarkt myokardu. Odborníci však říkají, že je to krajně nepravděpodobné.