Imunita

Polovina Čechů ví, že největším imunitním orgánem jsou střeva. Ale jen třetina o ně vědomě pečuje. Toto a řadu dalších zjištění v oblasti péče o rovnováhu střevní mikrobioty přináší přední farmaceutická společnost STADA prostřednictvím výsledků svého nedávného průzkumu mezi českou dospělou populací¹. U příležitosti Světového dne mikrobiomu 27. 6. tak upozorňuje na přínos střevní mikrobioty pro naše celkové zdraví a pohodu.

Péče o zdravotní stav může mít hlubší rozměr. Jeho základem by měla být preventivní péče o zdraví, jejíž neoddělitelnou součástí jsou pravidelná laboratorní vyšetření zaměřená např. na civilizační choroby, potravinové intolerance, alergie, ale i zjištění rizika zubního kazu či analýzu mikrobiomu. Podstatu projektu Inovace v preventivní péči o zdraví přináší tentokráte Česká zemědělská univerzita (ČZU) a značka NEXTEOM.

Svaly je nebolí, přesto náhle nezvednou ruku nad hlavu či nedají nohu na obrubník. Jedná se o myozitidu, zánětlivé autoimunitní onemocnění, které napadá svalstvo a může působit i horečky nebo kožní vyrážky. V ČR chorobou trpí přibližně 2 000 pacientů a přibližně 30 % z nich nemoc téměř úplně znemožňuje pohyb. Lékaři upozorňují na to, že je klíčová včasná diagnóza – často však není snadné myozitidu rozlišit od dalších nemocí s podobnými projevy. V květnu na chorobu upozorňují pacienti a lékaři u příležitosti Měsíce povědomí o myozitidě.

Vrozenou poruchou imunity trpí na světě více než 6 milionů lidí. Tyto nemoci negativně ovlivňují í jejich imunitní systém. K léčbě se používají léky získané z krevní plazmy, která se získává od dobrovolných dárců. Týden primárních imunodeficiencí, který začíná 22. dubna, má za cíl zvýšit povědomí o těchto nemocech.

Stovky expertů na infekční choroby, epidemie a mikroby se sjedou do Prahy, aby probraly ožehavé problémy oboru. Hlavním tématem VIII. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který začíná 22. a končí 24. září 2022, bude stále COVID-19 a především neutuchající příliv nových mutací.

Očkování je téma, které v posledních letech silně rezonuje, zejména v souvislosti s pandemií koronaviru. Ve stínu Covid-19 se však trochu pozapomnělo na ostatní zákeřná onemocnění a ochranu proti nim. Vakcíny zachraňují životy již více než dvě století a dělají globalizovaný svět bezpečnějším. Aby se však infekční nemoci nevracely, je nezbytné udržovat vysokou proočkovanost populace – jak dětí, tak dospělých.

Ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování, říkají čeští kardiologové v reakci na snad nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku tzv. mRNA vakcín proti COVIDU-19. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. Očkování či dopad COVIDU-19 na kardiaky byla témata Evropského kardiologického kongresu (ESC), který byl uskutečněn v online podobě koncem srpna 2021 a účastnilo se ho desítky tisíc specialistů.

Mladší školáci a předškoláci se vracejí do škol a školek. Dle zkušeností odborníků se děti nákazy již tolik nebojí, přesto je dobré připomínat jim základní bezpečnostní opatření. Rodiče by s nimi měli co nejvíce otevřeně mluvit o jakýchkoliv případných obavách, nebagatelizovat, ale ani je zbytečně nestresovat. Po fyzické stránce je potřeba dál pěstovat u dětí silnou obranyschopnost. Pro jejich psychiku je poté nejdůležitější dát jim prostor oživit zatuhlé sociální vazby.

O nemoci Covid-19 způsobené novým kmenem koronaviru se toho stále neví dost. V souvislosti se zhoršeným průběhem nemoci a vyšším rizikem úmrtnosti se ale pozornost obrací k vitamínu D. O jeho možné spojitosti s nemocí média v poslední době často informují. Zpráva o důležitosti tohoto vitamínu byla publikována i na stránkách Ministerstva zdravotnictví, dle kterého až 70 % obyvatel ČR trpí jeho nedostatkem. (Z tohoto důvodu informaci opakujeme. Pozn. redakce.) Odborníci si všímají výrazného nedostatku vitamínu D u pacientů se závažným průběhem nemoci nebo u pacientů, kteří jí podlehli. Již dřívější výzkumy potvrdily pozitivní vliv vitamínu D na lidskou imunitu jako celek.

Průběžné výsledky probíhající první a druhé fáze testování s názvem COV001 pod vedením vědců z univerzity Oxfordu ukazují, že látka s názvem AZD1222 byla dobře snášena a vyvolala silné imunitní reakce proti viru SARS-CoV-2 u všech hodnocených účastníků. COV001 je randomizovaná zaslepená multicentrická studie, jíž se účastní 1077 zdravých dospělých osob ve věku 18-55 let. Hodnotila jednu dávku AZD1222 oproti srovnávacímu léčivu, konjugované meningokokové vakcíně MenACWY. Deset účastníků pak dostalo dvě dávky AZD1222 s odstupem jednoho měsíce.