Výživa a strava dětí

V současnosti má zhruba každé čtvrté dítě v Česku nadváhu a každé desáté už je obézní. Navíc dětí, které bojují s hmotností neustále přibývá. Pomoci se jim snaží i dětská lázeňská léčebna Mánes v Karlových Varech, která je součástí Nemocnice Na Bulovce. Za dětskou obezitu může nejen nezdravý životní styl, ale i genetická zátěž. Statistiky jsou alarmující. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) má více než 27 % dětí v České republice nadváhu a téměř 10 % dětí je obézních. Pro srovnání, v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích pouze 3,7 % obézních dětí, takže za poslední čtvrtstoletí se počet dětí bojujících s obezitou prakticky ztrojnásobil. Problematice byla věnována TK ve FN Bulovka v Praze počátkem října 2019.

V České republice je v péči dětských diabetologů v současnosti více než  4 700 pacientů. Každoročně takto vážně nemocných dětí přibude o 200 až 300. Většina z nich trpí diabetem 1. typu a musí dostávat chybějící inzulín. Ještě nedávno se mělo za to, že u dětí a dospívajících se objevuje pouze diabetes 1. typu, v poslední době však narůstá počet dětí trpících diabetem 2. Podle Atlasu diabetu (6. edice), kterou vydala Mezinárodní diabetologická federace, vyplývá, že ve světě má diabetes (obou typů) 382 milionů lidí a jejich počet roste. Odborníci stále hledají cesty, jak tuto nepříznivou skutečnost ovlivnit.  Jedním ze způsobů ochrany je kojení.

Imunitní systém chrání organizmus před choroboplodnými zárodky a neživými cizorodými částicemi, odstraňuje odumřelé buňky vlastního těla a zasahuje proti nádorovým buňkám. Imunitní systém má složku vrozenou a adaptivní, která se vyvíjí v závislosti na tom, s jakými nemocemi se jedinec během svého života setkal. Jakékoliv poškození imunitního systému vede k častějším infekčním onemocněním, pomalejšímu uzdravování a může zvyšovat riziko vzniku některých nádorů.

Mléko je důležitou součástí našeho jídelníčku už po celá staletí. Díky svému složení má pozitivní účinky na lidský organizmus. V poslední době se však začínají stále častěji objevovat alternativní názory, které se snaží tvrdit opak. V některých případech je však opravdu nutné mléko omezit nebo jej ze stravy úplně vyřadit ze zdravotních důvodů. Jedním z nich je například lékařsky potvrzená intolerance laktózy.

To, že jsou ryby nezbytnou součástí zdravého jídelníčku a obsahují množství tělu prospěšných látek, je všeobecně známo. Ohledně podávání ryb kojencům a malým dětem ale panuje v českém prostředí řada dohadů. Některé zdroje ryby zatracují jako původce alergií, jiné naopak vyzdvihují jejich pozitivní účinky na zdraví dětí.

Systém školního stravování je v České republice zaveden již déle než 50 let. Aktuálně se ve zhruba 8 tisících jídelnách stravuje více než 123 tisíc dětí. České školní jídelny jsou světovým unikátem, nabízí totiž vysokou kvalitu jídel za velice nízké ceny, díky kterým jsou obědy dostupné téměř pro všechny. Za největší nedostatky experti považují nízké finanční ohodnocení personálu, jejich nedostatečnou edukaci a špatné stravovací návyky dětí. 

Česká studie AquaLife Institutu poukázala na zásadní význam ranního příjmu tekutin, který ovlivňuje celkovou hydrataci organismu v průběhu dne. Během dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne. Takto správně nepije polovina dětí. Pitný režim přitom ovlivňuje kognitivní i fyzické funkce těla. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje nejen stav hydratace, ale i chování jedince či školní výsledky. Voda je tekutina pro život nezbytně nutná.  Např. tělo sedmikilového kojence tvoří zhruba 4,8 l vody, tělo dospělého muže s hmotností 70 kg téměř 42 litrů. Za normálních okolností je příjem a výdej vody vyrovnán (ledviny, plíce, kůže, stolice) podle potřeby organismu.

Málo energie, nedostatek prospěšných tuků, vitaminu D, vápníku, železa nebo jódu. Takové mezery v jídelníčku kojících žen odhalila nová slovenská studie. Slovenky se přitom chovají obvykle velmi podobně jako Češky. Zatímco na Slovensku kojí své dítě 78 % matek, v Česku je to dokonce 85 %. Délkou doby kojení se české matky řadí dokonce k evropské špičce. Za nimi výrazně pozadu jsou matky z Itálie, Francie, Portugalska, Velké Británie a Belgie. V Holandsku kojí jen 44 % matek, v Irsku dokonce jen 37 %. České děti jsou kojeny svými matkami průměrně 8,5 měsíců (Agentura AISA 2014).

Dobrý imunitní systém, úspěšný rozvoj myšlení a paměti, řeči i motoriky lze u dítěte ovlivnit mj. i správnou stravou. K výraznému posilování imunity dochází nejvíce do třetího roku věku dítěte, kdy se dítě nejrychleji vyvíjí. Získaná obranyschopnost předurčuje odolnost organismu vůči poškozujícím činitelům vnějšího světa v  budoucím životě.