Projevy chřipky

Ačkoliv chřipka i COVID-19 jsou vysoce nakažlivá virová onemocnění a projevují se velice podobně, rozdíly jsou zejména v možných komplikacích a důsledcích. Až několik let po prodělání COVIDu-19 lze pociťovat symptomy zvané souhrnně jako postcovidový syndrom, což u chřipky není. Těžkému průběhu obou nemocí lze předejít očkováním.

Na následky chřipky u nás každoročně zemře až 2 000 lidí. Míra proočkovanosti proti ní se přitom dlouhodobě pohybuje jen kolem 5 %. Přistupuje rovněž tendenci nemoc ‚přecházet‘ a ukončovat léčbu a klidový režim předčasně. Odborníci však varují, že chřipkové onemocnění může mít v takových případech mnohem závažnější průběh. Hrozí například zánět srdečního svalu, který může skončit až nutností transplantace srdce. Nepříjemným komplikacím lze přitom snadno předcházet pomocí preventivních zákroků.

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně COVID-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s COVID-19 v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době pandemie dokonce obávají o svoje psychické zdraví (zaznělo na 15. kongresu primární péče v září 2021 v Praze pod názvem Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?).

Z klinických studií vyplývá, že onemocnění COVID-19 má u většiny pacientů mírný průběh, přibližně u 5 % případů je však průběh závažný s obrazem akutního respiračního selhání, septického šoku a multiorgánového selhání. Poškození ledvin u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je poměrně časté, s projevy od mírné proteinurie (přítomnosti bílkoviny v moči) až po akutní selhání ledvin. Ze zkušeností z Evropy a USA více jak 40 % pacientů, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, má abnormální laboratorní parametry reflektující ledvinné funkce. Akutní selhání ledvin se vyskytuje u 20–40 % kriticky nemocných pacientů, 20 % vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou. Je známo, že poškození ledvin u pacientů s takto těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je negativním prognostickým ukazatelem.

Mezinárodní dotazníkový výzkum s bezmála 32 tisíci respondentů ukázal, že spotřeba alkoholu během prvních měsíců pandemie skoro ve všech zemích Evropy včetně České republiky v průměru mírně klesla. Na konzumaci měl sice vliv stres spojený s finanční situací respondentů, ale na druhé straně také omezená dostupnost alkoholu. „Mnozí vzali karanténní opatření jako příležitost, šli do sebe a zlepšili svoji životosprávu. U malé skupiny rizikových uživatelů však stres spojený s pandemií zhoršil jejich problémy s alkoholem a někteří z nich museli vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se na mezinárodním výzkumu zásadním způsobem podílela.

25. února 2021 společnost Abbott oznámila, že získala označení CE pro nové dva způsoby využití svých testů Panbio^™ COVID-19 Ag Rapid Test Device určených k odhalování viru SARS-CoV-2: pro testování asymptomatických osob a pro samoodběry.

Epidemie koronaviru přišla na jaře 2020 jako blesk z čistého nebe, u mnoha lidí měla za následek vznik úzkostí a deprese. Teď se scénář opakuje. Dle studií, se během první koronavirové vlny na jaře v České republice zvýšil výskyt duševních onemocnění z 20 % na 30 %. Po úmorném jaru přišlo léto, kdy se dalo opět volně dýchat a radovat se z relativního vítězství. Občasná zpráva, že všechno asi tak růžové nebude, se nebralo příliš v úvahu. Úplné zotavení nepřišlo a současná situace je mnohem horší než ta na jaře.

Vstupní branou pro jakékoli infekce jsou jako nejzranitelnější místo sliznice. Kromě úst a nosohltanu to je i oční spojivka. Virus se kapénkami nebo dotekem dostane do spojivkového vaku, přes slzné odvodné cesty se pak dostává do nosohltanu, kde může být nadechnut až do plic.

Porucha čichu je v současnosti řazena k základním příznakům COVIDU-19. Typicky se objevuje u jinak bezpříznakových pacientů, obvykle v mladší či střední věkové skupině. „V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře,“ upozorňuje prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole. Lidé s poruchou čichu se nyní mohou sami vyšetřit pomocí parfémovaných fixů, které jsou k dostání zdarma.