Onkologie
Kvalita života onkologických pacientů - umíme vždy pomoci?
Statisticky
nejčastějším onkologickým onemocněním u žen je karcinom prsu. U mužů je to
karcinom prostaty. Narůstají počty nemocných s rakovinou tlustého střeva,
konečníku. Včasná diagnóza nádorového onemocnění může výrazně zlepšit prognózu
pacienta a usnadnit jeho léčbu. Naopak pozdní odhalení nemoci prognózu výrazně
zhoršuje.
Komplexní péče o
pacienty zahrnuje, vedle kauzální terapie, také léčbu komplikací, které základní
onemocnění přináší. Velice častou komplikací u pacientů s pokročilým nádorovým
onemocněním jsou kostní metastázy (viz tabulka). Rozvoj kostních metastáz
znamená pro pacienta zhoršení možností léčby, vysoké riziko patologických
zlomenin, poškození míchy, zlomeniny obratlů, neurologických problémy
a bolesti. Kostní metastázy a související komplikace mohou pro pacienta
znamenat velká omezení. Bolesti nebo zlomeniny ho mohou upoutat na lůžko,
pacient ztrácí soběstačnost i schopnost vykonávat běžné aktivity. Stává se
závislým na pomoci okolí, což mimo jiné znamená velikou psychickou zátěž pro něj
samotného i jeho blízké.
Léčba kostních
metastáz je multidisciplinární. Používá se chemoterapie, radioterapie,
hormonální terapie, bisfosfonáty i analgetika. Nově se pro prevenci i léčbu
kostních metastáz začala používat i biologická léčba, která pomáhá výrazně
oddálit výskyt kostních příhod a pomáhá tak pacientům udržet si soběstačnost a
déle zvládat běžné životní aktivity. Biologická léčba kostních metastáz je tak
důležitým prostředkem k udržení kvality života onkologických pacientů v pozdních
fázích onemocnění.
|
Frekvence
výskytu kostních metastáz | |
|
Primární nádor
|
Incidence* |
|
Mnohočetný
myelom |
75-95
% |
|
ZN
prsu |
60-80
% |
|
ZN
prostaty |
35-85
% |
|
ZN štítné
žlázy |
20-60
% |
|
ZN močového
měchýře |
30-55
% |
|
ZN
plic |
30-40
% |
|
ZN
ledvin |
25-45
% |
|
*Zjištěná při pitvě;
podle Coleman RE. Metastatic bone disease: Clinical features, pathophysiology
and treatment strategies. Cancer Treat Rev 2001; 27:
165–176. | |
Zdroj: Remedia,
ročník 21,
6/2011.
Nedílnou součástí péče
o onkologicky nemocné je vedle léčby základního onemocnění a souvisejících
komplikací psychologická podpora. Onemocnění rakovinou má závažné dopady na
psychiku nemocných i jejich blízkých. Propuknutí nemoci pro pacienta
znamená šok. Strach z bolesti, utrpení i smrti. K tomu se přidávají
problémy spojené s léčbou – třeba ztráta vlasů nebo trvalé fyzické změny, únava,
zvracení a další. Pokud pacient ztratí soběstačnost a je trvale upoután na
lůžko kvůli bolesti nebo patologické zlomenině, musí navíc bojovat s izolací a
pocity osamění, úzkostmi a depresemi
Nemocný proto ze všeho
nejvíce potřebuje porozumění, potřebuje mít možnost své pocity sdílet. Být se
svými blízkými. Přehnané naděje však, které se někdy snaží jeho okolí přinášet,
i když on sám cítí, jak na tom je, jen prohlubuje jeho samotu.
Zvládat vše, co s
onkologickými onemocněními souvisí, může pomoci i kontakt s těmi, kteří podobnou
situaci prožili nebo prožívají sami. Z tohoto důvodu je velice cenná a
téměř nezastupitelná psychologická pomoc všem ženám s rakovinou prsu, ať už jde
o sdílení zkušeností, zprostředkování informací o nemoci, setkání pacientek nebo
třeba rekondiční pobyty, kterou provádějí pracovnice organizace Mamma HELP. V
síti těchto center se snaží převážně bývalé pacientky pomoci každému, kdo o to
požádá. Za rok to bývá víc než pět tisíc pacientek.
Sdružení
Mamma HELP je nevládní neziskovou organizací, která sdružuje ženy
s diagnózou rakoviny prsu, jejich blízké, lékaře, sestry a sympatizanty.
Bylo založeno v roce 1999. Působí na území celé ČR. Provozuje síť Mamma HELP
Center v jednotlivých městech (Praha, Brno, Olomouc, Hradec Králové, Přerov,
Zlín, Plzeň). Ročně řeší požadavky přibližně 5300 klientů. Všechny služby
poskytuje zdarma. mammahelp@mammahelp.cz
Na TK věnované
problematice kvality života onkologických pacientů pořádané odborníky 1. LF UK
v Praze koncem května 2013 hovořili k danému tématu doc. MUDr. Petra
Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN,
prof. MUDr. Tomáš
Zima, DrSc, z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a
VFN,
doc. PhDr. Dr.phil.
Laura Janáčková, CSc., a Mgr. Jana Drexlerová, ředitelka organizace Mamma HELP
