Co víme o chřipce

Chřipka je infekční virové onemocnění, které postihne každým rokem značnou část světové populace a je příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Ministerstvo zdravotnictví eviduje již od pandemie chřipky v roce 2009/10 klinicky závažná chřipková onemocnění (která vyžadují intenzivní léčbu), včetně úmrtí. Sběr dat z lůžkových zdravotnických zařízení zajišťují krajské hygienické stanice, a to podle jednotného formuláře, který je zasílán ministerstvu k další analýze dat.

 V chřipkové sezóně 2012/2013 bylo k datu 2. 4. 2013 hlášeno celkem 532 závažných případů chřipky, z nichž 124 osob zemřelo. Onemocnění byla způsobena převážně virem chřipky A (H1N1) a u většiny pacientů (88 %) byl v anamnéze uveden některý z rizikových faktorů, například kardiovaskulární onemocnění, chronické onemocnění dýchacích cest, cukrovka či onkologická onemocnění. Podle hlavního hygienika nemocní s kardiovaskulárním onemocněním umírají na chřipku a zápal plic až 52 x častěji než zdraví lidé. Mezi další rizikové faktory patří bezpochyby také obezita, která se vyskytovala u 26 % případů, a kuřáctví, které bylo zjištěno ve 20 % případů. Průměrný věk pacientů se závažným průběhem chřipky byl 49 let.

 

Česká republika se v počátku letošní chřipkové epidemie potýkala s nedostatkem antivirotik v běžné distribuční síti. Vzhledem k chybění antivirotik pro léčbu zvlášť závažných chřipkových onemocnění, uvolnilo ministerstvo v polovině ledna ze svých zásob 1440 balení antivirotika Relenza a 9 000 balení Tamiflu. Léky byly do zdravotních zařízení distribuovány prostřednictvím lékáren vybraných fakultních nemocnic v ČR. K léčbě byla použita bezmála polovina těchto uvolněných léčiv, k  2.dubnu 2013 to bylo 4 007 balení.

 

Význam očkování proti sezónní chřipce je nesporný. Očkování může zmírnit průběh nemoci a v extrémním případě i zachránit život, zejména u osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním. Těmto dvěma kategoriím je navíc očkování hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Při této příležitosti MUDr. Vladimír Valenta, PhD., hlavní hygienik poukazuje i na potřebu zvýšit proočkovanost u zdravotnických pracovníků se zvýšenou možností přenosu infekce na pacienty s oslabenou imunitou (jednotky intenzivní a resuscitační péče, transplantační oddělení, onkologická oddělení apod.).

Proočkovanost proti sezónní chřipce zůstává v ČR ve srovnání s ostatními státy stále nízká. U celkové populace se pohybuje kolem 5 %, u seniorů pak kolem 20 %. Na nezájmu lidí o toto očkování se nepochybně podílí skutečnost, že řada z nich si neuvědomuje a podceňuje vážné zdravotní důsledky (i v řadách zdravotníků), které může tato infekce způsobit. 

 

V souvislosti s rychle rostoucím výskytem případů chřipky s velmi komplikovaným průběhem zajistilo ministerstvo zdravotnictví (9. 1. 2013) konzultační telefonní linku pro ošetřující lékaře z celé ČR. Kontakt ve Všeobecné fakultní nemocnici byl k dispozici sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. V průběhu chřipkové epidemie byly na této lince poskytnuty desítky konzultací. V 25 případech se jednalo o konzultace přímo z ARO oddělení nemocnic po celé ČR, tedy u pacientů v kritických stavech. U nich se ve více než 70 % potvrdila nákaza virem H1N1. Všichni tito pacienti měli selhání plic ve smyslu ARDS a byli na umělé plicní ventilaci. 12 pacientů bylo převzato do ECMO center v Praze (10) a Olomouci (2), kde dostali vysoce specializovanou péči.
TZ MZ ČR

www.mzcr.cz

Tweet