Onkologie

Počet případů rakoviny prsu strmě stoupá. Od konce sedmdesátých let minulého století došlo u nás k dvojnásobnému nárůstu. Každá jedenáctá až dvanáctá Češka onemocní během svého života rakovinou prsu. Tato nemoc vyvolává velké obavy. Při pozdním záchytu je často smrtelná, při léčbě často ohrožuje základní atributy ženství, protože mnoho pacientek připraví o jeden nebo oba prsy, u léčených mladších žen je vážně ohrožena plodnost. Tomuto tématu se věnovali odborníci v Klubu ZN 21. března 2013 v Praze.

 

Odborníci si kladou otázku proč je tento druh rakoviny na vzestupu a zda je možné se chránit.

Riziko rozvoje rakoviny prsu zvyšuje celá řada faktorů. Určité genetické vlohy riziko sice výrazně zvyšují, ale nevysvětlují příčinu nárůstu incidence v posledních letech.

Podle profesora MUDr. Jindřicha Fínka, Ph.D., vedoucího Komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň se klade vina převážně současnému životnímu stylu, který má určité charakteristiky.

 

V současné době se stává u žen běžným jevem odkládání mateřství do vyššího věku i snižování počtu dětí na

jednu ženu. Řada mladých párů zůstává zcela bezdětných. Matky kratší dobu kojí, aby se mohly věnovat

kariéře. Ženy oproti minulosti více kouří a pijí alkohol. V důsledku různých vlivů (např.výživy) se menarche – tj. první menstruace, počátek menstruačního cyklu – posouvá do nižších věkových skupin. Roste míra stresu, přibývá obezita.

 

Naši předkové téměř všichni pocházeli minimálně z pěti dětí, které se rodily přibližně tři roky po sobě, protože dvouleté kojení bylo vlastně jedinou antikoncepcí. Dříve rovněž průměrný věk menarche byl 16,9 roku, dnes je to něco málo přes 11 let. Průměrný věk, kdy nastupovala menopauza byl kolem 40 let, dnes je to 53 let či více. Současná žena prožívá během svého fertilního věku třikrát více fyziologických menstruačních cyklů než její prababička.

.

Příklady faktorů, jež zvyšují nebo snižují riziko:

- geny: mutace BRCA1 a BRCA2, Liův-Fraumeniho syndrom

- vyšší věk vysoké riziko

- moderní „západní“ životní styl (viz výše)

- časná první menstruace, pozdní menopauza

- bezdětnost nebo porod až po třicátém roce věku střední riziko

- hormonální substituční léčba

- těhotenství už před dvacátým rokem věku – snížené riziko

- kojení snížení rizika

 

Nádory prsu jsou ve většině případů hormonálně závislé (dependentní). Jejich vznik a rozvoj souvisí s přítomností pohlavního hormonu – konkrétně estrogenu. Jak bylo řečeno, doba, po kterou žena v průběhu života nekojí, není těhotná, menstruuje a je vystavena hormonálním výkyvům, je dnes oproti minulosti mnohem delší. Tím nebezpečí vzniku nádoru roste. Již koncem 19. století Brit GeorgeThomas Beatson dokázal, že po odstranění obou vaječníků – tedy vlastně kastraci – dochází

k regresi metastatického karcinomu prsu. Proto zastavení menstruace je u hormonálně pozitivního nádoru velmi žádoucí. Lze ho dosáhnout chirurgicky nebo medikamentózně. Je však nutno léčbu přísně individualizovat dle věku a situace pacientky.

 

V terapii se používá chirurgické řešení (vyjmutí nádoru a okolní tkáně či odstranění celého prsu, případně uzlin v podpaží), chemoterapie, radioterapie – ozařování, antiestrogenní terapie a biologická léčba.

 

Postiženy jsou nejčastěji starší ženy, ale onemocnět může i žena velmi mladá. V mladším věku má rakovina prsu bohužel horší prognózu. Projevuje se agresivněji a dochází k pozdějšímu záchytu. Často se na možnost nádoru prsu u mladé ženy nemyslí a navíc diagnostika je složitější, mamografie má nižší výpovědní hodnotu.

Z tohoto důvodu se mamografie provádí sporadicky, jak vysvětlila při jednání primářka MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., zakladatelka a vedoucí lékařka pracoviště Breast Unit Prague. Při preventivních prohlídkách u mladých rizikových žen se používá více vyšetření magnetickou rezonancí. Ani tato diagnostika však není bez úskalí pro vysokou senzitivitu a nízkou specificitu. Vyšetření musí provádět zkušený radiolog, který běžně provádí mamografickou a ultrazvukovou diagnostiku prsu, aby správně porovnal a vyhodnotil výsledky všech vyšetření.

 

Základem prevence je kromě případné úpravy životního stylu sledování změn v prsou a podpaží. Ženy nad 45 let mají hrazený mamografický screening každé dva roky. Diagnostické vyšetření je zdarma také v případě podezření na nádor (ženu na něj pošle její lékař). I zájemkyně mladší 45 bez příznaků si mohou vyšetření v případě zájmu zaplatit. Pro ně je však základem samovyšetřování prsů jednou měsíčně, u menstruujících žen nejlépe druhý až třetí den po skončení menstruace. Samovyšetření se provádí pohledem i pohmatem a je

potřeba provádět je v různých polohách. Pátrá se po bulkách, hrbolcích, změnách ve velikosti prsu nebo uzlin v podpaží, asymetriích, vtažení kůže nebo bradavky či povrchových změnách (šupinatění, pomerančový vzhled kůže). Varovným příznakem je samozřejmě bolest nebo výtok z bradavky. A co je nejdůležitější – případný nález by si žena nikdy neměla nechávat pro sebe a měla by se ihned svěřit lékaři. Podrobnější návod na postup při samovyšetření poskytují například webové stránky www.breastcancer.cz

Preventivní vyšetření – screening – má velký význam, právě tak, jako nové stále se vyvíjející léčebné metody. Je velkým úspěchem, že i přes nárůst incidence rakoviny prsu se daří držet úmrtnost na stabilních hodnotách. Více pacientek se tedy úspěšně vyléčí.

 

Nutno připomenout, že vzácně může rakovina prsu postihnout i muže. Ti tvoří nanejvýš však jen 1 procento postižených. Zatímco u žen je rakovina prsu nejčastější nádorové onemocnění, u mužů dominuje rakovina plic.

 

K pomáhajícím a podpůrným organizacím patří Aliance žen s rakovinou prsu, která byla založena jako „zastřešující“ organizace devatenácti menšími organizacemi onkologických pacientek. Jejím cílem je informovat veřejnost, pacientky i jejich blízké, propagovat prevenci. Pomáhá jednotlivým spolkům pacientek

koordinovat projekty a vést informační kampaně. Prosazuje práva pacientek, zasazuje se o rovné podmínky při poskytování léčby a rekonvalescence. Také zastupuje české pacientky v zahraničí.

 

Pod vedením Aliance vznikla v roce 2012 také sekce mladých pacientek. Nazývá se Bellis a její členky si říkají „bellisky“ (tj. sedmikrásky, podle latinského názvu pro tyto květiny). Věnují se osvětě, upozorňují na důležitost prevence a poskytují mladým pacientkám psychologickou pomoc.

(více na: www.breastcancer.cz)

 

„Projekt 35“ je speciální program určený ženám do 35 let, jež onemocněly rakovinou prsu. Má za cíl zlepšit léčbu těchto pacientek, a to hned několika způsoby. Usiluje o to, aby byla léčba poskytována podle nejnovějších medicínských poznatků, anebo o založení databáze mladých pacientek, jež by pomáhala lékařům při volbě optimální léčby. Mimo jiné prosazuje, aby ženy nemusely být během léčby hospitalizovány a mohly se zotavovat ve svém domácím prostředí. Projekt iniciovali odborníci z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze a z Masarykova onkologického ústavu v Brně, podílí se na něm Institut biostatiky a

analýz  Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a občanské sdružení PROJEKT 35. Na besedě jeho význam uvedla doc. MUDr. Petra Tesařová CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha: www.projekt35.cz

www.breastcancer.cz

www.zdravky.cz

www.emcgroup.cz

.

Tweet