Hubnutí - obezita

Prof. MUDr. Jiří Šonka, DrSc., (28. 12. 1920 – 9. 3. 2005), významný český endokrinolog, žák profesora Josefa Charváta, dosáhl několika významných světových priorit v oblasti metabolického výzkumu. Zejména však v ČR založil obor obezitologie. Výzkumu obezity i organizaci péče o obézní věnoval celý svůj život vědce i lékaře. Na III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN vybudoval ambulanci pro obézní a také se zasloužil o osamostatnění obezitologické sekce České endokrinologické společnosti ČLS JEP.

Cukrovka, poruchy metabolizmu tuků a obezita jsou v současné době ještě významnějšími onemocněními než za života profesora Jiřího Šonky. Navíc přelom roku je obdobím, kdy je tomuto onemocnění věnována větší pozornost, lidé začínají často neúspěšně redukovat svou hmotnost. Těmto tématům se proto také věnoval již 8. ročník Šonkova dne, který se uskutečnil dne 31. ledna 2013 v Praze. Více na: http://www.sonkuvden.cz/index.html

 

Populace v celém vyspělém světě stárne – lidé se dožívají průměrně vyššího věku a v těchto populačních skupinách logicky narůstá výskyt takzvaných civilizačních nemocí, především obezity. Je logické a správné, že se výzkum zaměřuje na vývoj nových druhů potravin, které mají kromě výživové hodnoty ještě další speciální vlastnosti, které mohou být součástí prevence a mohou zlepšit kvalitu a délku našeho života.

 

Mezi metabolická onemocnění (onemocnění, která zasahují významně do hospodaření organismu se základními živinami: sacharidy, bílkovinami a tuky) se řadí zejména, jak již bylo řečeno obezita a diabetes mellitus. Přibývá těch, kteří mají problémy s tělesnou váhou. V České republice má nadměrnou hmotnost 52 % dospělých obyvatel.

 

Těžká obezita prokazatelně zkracuje život a snižuje jeho kvalitu zejména tím, že vede k mnoha dalším nemocem, zejména k cukrovce 2. typu, kardiovaskulárním nemocem, hypertenzi, syndromu spánkové apnoe, cévním mozkovým příhodám, ale i ke kloubním a nádorovým onemocněním.

 

Způsobuje také vysokou psychickou zátěž, více trpí depresemi, úzkostmi a sexuálními obtížemi. Je u nich i vyšší riziko operačního výkonu, hojení ran je komplikovanější a časově náročnější.

 

Úspěšný léčebný postup může být jenom ten, který současně zvýší výdej a sníží příjem energie. Samozřejmě, že změna životního stylu a výživových zvyklostí člověka je podmínkou úspěšné redukce nadváhy a udržení zdravé hmotnosti. Z tohoto důvodu je zkoumána řada látek v potravinách, které by mohly pomoci při snižování hmotnosti.

Jsou označovány jako funkční potraviny. Jsou to:

 

1. Anorekticky působící složky jídel,

2. Bobtnavé vlákniny přírodní či syntetické,

3. Látky zvyšující energetický výdej,

4. Látky měnící sekreci inkretinů,

5. Látky měnící floru trávicího traktu,

6. Látky blokující střevní enzymy. 

 

Ve všech těchto oblastech je v současné době neúspěšný nejen vývoj funkčních potravin ale i vývoj léků. Je nepravděpodobné, že by funkční potraviny tohoto typu byly úspěšné brzy. Nejnadějnější je vývoj bobtavých vláknin, stimulace sekrece inkretinů a anorekticky působící složky jídla, jak uvedl na TK prof. Štěpán Svačina, přednosta III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze koncem ledna 2013.

 

Příklady možných funkčních potravin a jejich účinků:

ü  Fermentovaná mléka a jogurty s probiotickými kulturami: zlepšení trávicích funkcí

ü  Margaríny s přídavkem rostlinných sterolů: snižování hladiny cholesterolu a rizika srdečních onemocnění

ü  Vejce obohacená o omega 3 mastné kyseliny: snížení rizika srdečních onemocnění

ü  Snídaňové cereálie s přídavkem kyseliny listové, která je důležitá pro správný vývoj a růst plodu a také preventivně působí proti rakovině tlustého střeva.

ü  Chléb, müsli tyčinky s přídavkem isoflavonů: snížení rizika rakoviny prsu a prostaty, srdečních chorob a osteoporózy

ü  Grahamové pečivo nebo celozrnné těstoviny s přídavkem vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, prevence onemocnění srdce a cév a některých druhů nádorových onemocnění.

 

V kombinaci se zdravým životním stylem mohou funkční potraviny pozitivně přispět k udržení zdraví a psychické pohody. Vzhledem k tomu, že u nás má nadváhu více než polovina dospělých a řada z nich opakovaně drží redukční diety, je vhodné zařadit funkční potraviny do jídelníčku. Při léčení obezity je nutno omezit příjem energie, strava by však měla mít stále odpovídající nutriční kvalitu. Mnoha lidem při snižování nadváhy chybějí bílkoviny, často konzumují až příliš malé množství tuků, chybějí vitaminy, minerální látky a vláknina.

 

Význam metabolického syndromu vysvětlil primář III. interní kliniky MUDr. Petr Sucharda.  Metabolický syndrom je především označením pro nahromadění několika závažných rizikových faktorů, zvyšujících pravděpodobnost brzké či pokročilé aterosklerózy, jejímiž klinickými projevy je ischemická choroba srdeční (infarkt myokardu, angina pectoris), ischemická choroba dolních končetin a/nebo cévní mozkové příhody.

 

Je důležité si uvědomit, že metabolický syndrom není nemoc. Zahrnuje ale přítomnost zvýšeného krevního tlaku, diabetu 2. typu a typických změn ve spektru krevních tuků (zvýšené triglyceridy, snížený „prospěšný“ HDL-cholesterol). Charakteristické pro pacienty s metabolickým syndromem je zvětšený obvod pasu (tzv. mužský typ nadváhy či obezity).

 

Protože k „nálepce“ metabolického syndromu vedou různé kombinace výše uvedených rizikových faktorů, nemají všichni nemocní stejně velká rizika ani klinické projevy, natož subjektivní obtíže. V každém případě je nutné takto postiženým pacientům věnovat zvýšenou diagnostickou i léčebnou péči.

www.lf1.cuni.cz

www.vfn.cz

 

 

 

 

Tweet