Knižní recenze a anotace
František Koukolík: Zvíře politické – Eseje o lidské nátuře
Knížka je členěna do dvanácti celků,
z nichž každý lze studovat zvláště.
V úvodu je vysvětlena funkce mozku,
i to, co v mozku odpovídá za stádní chování, za národní charakter a rozměr
osobnosti. V dalších oddílech je pozornost věnována politické ekonomii
(homo oeconomicus), např. odlišnosti chování členů malých společností i
individuálním rozdílům uvnitř
skupin. Z historických pozorování vyplývá, že lidé nejsou bytostmi, které
by za všech okolností a bez ohledu na okolí pracovaly jen pro svůj zisk. Lidskou vlastností je mimo sobectví také
reciprocita, která se projevuje podmíněnou kooperací s druhými. Objevuje se
homo sociologicus, který se chová podle naučených sociálních norem (ilustrující
porovnání, proč se lidské skupiny v určitých podobných situacích chovají
odlišně).
Provokativní slova autora: „Má
v současnosti oddělování pravice a levice, nemáme-li na mysli okraje jejich
spektra, nějaký smysl, když mají podobnou míru korupce, vypůjčují si programy,
propagandu i způsob chování“… jsou důvodem k zamyšlení právě tak, jako esej
o volbách a mapování lidského mozku při rozhodování. Autor upozorňuje na teorii, že tzv.
motivované, emocemi zkreslené uvažování se uplatňuje i při politickém
rozhodování. Veřejnost je ovlivňována kampaněmi (studie sledování činnosti
mozku funkční magnetickou rezonancí
při rozhodování ve volbách představitelů státu!). Lidé také kupodivu věnují
větší pozornost záporným informacím.
Odpovědi na otázky jakou míru
nespravedlnosti lidé od svých mocných snesou, proč někteří lidé nedůvěřují
těm, kteří rozhodují, co znamená pro jedince tzv sociální žebříček, včetně
významu nadřazenosti a podřazenosti nalezne čtenář v oddíle věnovanému
moci. Pozornost je věnována dodržování sociálních norem.
Lhaní považuje autor za kognitivní
proces, nenávist za trvalý pocit nepřátelství. Také to, co se děje
v hlavách těch, kteří nenávidí, je možné zjistit. Zajímavá je úvaha o
politické sofistikaci, kterou autor hodnotí jako proces, v jehož průběhu se
lidé stávají experty i v několika doménách politického myšlení. Výsledkem
je tzv. mechanická demokracie, ve které má stejnou váhu hlas plně informovaného
jedince jako hlas člověka politicky pologramotného, který ani neví, čemu nebo
komu hlas dává.
Poznámka v této části knihy je
věnována pojmu debilizace, která je definována jako „ úmyslné i neúmyslné,
cílené i necílené omezování nebo ničení pozitivně tvořivých, rozumových,
citových a sociálních potřeb, s nimiž lidé přicházejí na svět, včetně
omezování nebo ničení možností jejich dosažení.“ Různé podoby debilizace lze
jako základní příčinu najít v udržení, rozšíření nebo získání
moci!
Význam peněz, socioekonomický status,
vliv chudoby se dá měřit řadou stupnic i indexem lidské bídy pro rozvojové země.
Tyto ukazatelé ovlivňují zdraví populace, délku života, dosažitelnost vzdělání,
příjmy i nezaměstnanost. Zvláštností však zůstává, že ačkoliv je soudobý tržní
svět světem peněz, výše příjmu sama o sobě neovlivňuje, zda se lidé cítí dobře
nebo špatně. Vysoký příjem dodává patrně vždy uspokojení, ale nikoli
štěstí….
Každý oddíl této nesmírně zajímavé
publikace se dá číst samostatně, což doporučuje i autor. Text je poutavý,
popisované experimenty zdůvodňují předkládané skutečnosti a úvahy. Obrazová
dokumentace mozku z archivu autora je výbornou ilustrací oživující text.
Seznam užité literatury v každé části publikace dává možnost dalších
informací. Kniha je souhrnem patnáctiletého nejmodernějšího výzkumu otázek,
kterým se věnovali psychologové, politologové, ekonomové a filozofové. Díky pokroku ve vyšetřování činnosti
mozku se tyto otázky mění na vědecky ověřené skutečnosti, které autor předkládá.
Získané poznatky mohou překvapovat, provokovat, ale v každém případě nutí
čtenáře k hlubšímu zamyšlení nad historií člověka, soudobým děním, nad
lidským konáním i nad sebou samotnými.