Onkologické aktuality

Zdravotní pojišťovny nutí lékaře porušovat zákon


Kategorie: Onkologické aktuality 
09.listopad 2012
Nejsložitější a nejnákladnější onkologická léčba je v ČR soustředěna do 13 Komplexních onkologických center (KOC). Počet pacientů vyžadujících specializovanou léčbu v centrech se každoročně zvyšuje. Důvody této skutečnosti vysvětlili počátkem listopadu 2012 na TK v Praze profesor MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c., předseda České onkologické společnosti a MUDr. Jana Prausová, primářka Onkologické kliniky FN Motol.

Mnozí onkologicky nemocní se díky moderní léčbě uzdraví, jiní přežívají déle a další nově diagnostikovaní pacienti neustále přibývají.Ti z nich, kteří potřebují specializovanou nákladnou léčbu, jsou posíláni do center z ostatních pracovišť, která nemají statut KOC. Výsledkem je stav, kdy Komplexní onkologická centra nemají dostatek finančních prostředků pro léčbu všech potřebných pacientů.

Onkologové si uvědomují, že finanční prostředky jsou omezené. Špatným řešením by bylo snížit úroveň poskytované onkologické péče mimo standardy běžně používané v Evropě se všemi důsledky. Dalším možným řešením je zvýšení platby za státní pojištěnce, nebo kdyby si lidé více platili levnou zdravotní péči a nákladná léčba by byla proplácena na základě solidarity potřebným. Nezbytná je ale úprava současného systému, v jehož rámci by financování onkologické péče v centrech mělo zohledňovat skutečné počty léčených pacientů. Místo toho jsou zdravotní pojišťovny ochotny hradit léčbu pouze do výše nákladů, které byly např. v roce 2009, a to bez ohledu na skutečný počet jejich pojištěnců, kteří léčbu v centrech potřebují a mají z ní jednoznačný prospěch.

Pro optimální léčbu všech nemocných dle standardů péče jsou stávající finanční možnosti nabídnuté zdravotními pojišťovnami nedostatečné. Péče v onkologii je nejvíce deformována tím, že zatímco počet pacientů odeslaných do center vzrůstá, financování není založeno na úhradě nákladů na léčbu, ale paušálně. Z tohoto důvodu systém Komplexních onkologických center není schopen adekvátně zajistit dostupnost specializované péče, ale omezuje přístup pacienta k nejmodernější léčbě. Většina pracovišť v ČR totiž není oprávněna poskytovat specializovanou nákladnou léčbu a některá z pracovišť, která ji poskytovat mohou a mají, nejsou zase schopna z finančních důvodů přijmout k léčbě další nové pacienty.

Tvrzení, že nemocnice mají dostatek finančních prostředků, nebo že pojišťovny vše nakonec zaplatí, jsou zavádějící. Pojišťovny nejsou ochotny definovat na začátku roku, jakou péči si, kvalitativně a kvantitativně, pro své pojištěnce objednávají. Nemocnicím poskytují pouze zálohové paušální platby, ke vzájemné dohodě dochází zpravidla až koncem roku, kdy nemocnice podepíší smlouvy, ale pojišťovny proplatí většinou jen část vykázané péče.

Paušální hrazení nákladů bez ohledu na potřebu péče a bez ohledu na reálnou potřebu ze strany pacientů je v rozporu jak se zásadou solidarity, tak i stejného přístupu k péči. Systém zálohových plateb totiž znamená, že pracoviště nemůže léčit v daném okamžiku všechny pacienty, kteří léčbu potřebují. Zdravotní pojišťovny tímto přístupem současně znemožňují pacientům svobodnou volbu lékaře.

Data o přepokládaném nárůstu počtu onkologicky nemocných pacientů má Česká onkologická společnost k dispozici a opakovaně je nabízela zástupcům zdravotních pojišťoven při vzájemných jednáních. Zdravotní pojišťovny však zvyšování počtu pacientů ve svých plánech nezohlednily. Při současném neustále rostoucím počtu onkologicky nemocných, kteří potřebují finančně nákladnou péči a při zachování financování Komplexních onkologických center na úrovni předchozích let je zcela jasné, že peníze na léčbu nebudou stačit.  Komplexní onkologická centra však nemohou léčit na základě ústního příslibu, že zdravotní pojišťovny nákladnou léčbu v centrech zaplatí.

Lékař, který léčí všechny pacienty podle doporučených postupů, riskuje, že jeho pracoviště překročí paušální limit, pojišťovny léčbu nezaplatí, lékař přijde o práci a nemocnice zkrachuje. Pokud ale lékař neléčí podle doporučených postupů, pak mu zase hrozí oprávněné žaloby ze strany pacientů kvůli postupu non lege artis. Pacienti v současnosti jsou díky internetu velice dobře informováni a moderní léčbu žádají!

Řešením by bylo zavedení systému, který se osvědčil v roce 2009, avšak následně byl bezdůvodně zrušen. Tehdy platby od zdravotních pojišťoven takzvaně šly za pacienty. V praxi to znamenalo, že pacient si mohl vybrat pracoviště, ve kterém chtěl být léčen, a zdravotní pojišťovny tomuto pracovišti léčbu uhradily.

Podle prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka, CSc., dr.h.c.,předsedy České onkologické společnosti ČLS JEP

www.linkos.cz

Autor: zpracováno redakčně