Cestování
Příprava na letní dovolenou
Před
zahraniční dovolenou by měl mít každý dostatečné znalosti o rizicích
v plánované destinaci, ať už budou souviset s možnými
infekcemi, hygienickými podmínkami nebo se stravou.
Mezi
nejčastější infekční nemoci, které ohrožují cestovatele, patří různé virové i
bakteriální nákazy z potravin, průjmy, virové žloutenky typu A a B či
sexuálně přenosné nemoci. Pozor by si cestovatelé měli dávat také na úrazy,
které na cestách tvoří až 60 % zdravotních problémů, dále na úžeh a úpal, nebo
na onemocnění přenášená hmyzem.
Obecně
platí: čím vzdálenější je cílová destinace, tím dříve by se měla dovolená začít
plánovat. K zajištění dostatečné ochrany je někdy nutné zahájit očkování
dva až tři měsíce před odjezdem. Výhodu mají jedinci, kteří jsou již chráněni
proti žloutenkám A a B (tzv. cestovatelský základ), protože ochrana po
dokončeném očkování přetrvává mnoho let, a ostatní očkování jen doplňují podle
povinných očkování do vybrané destinace a aktuální místní epidemiologické
situace. Sem patří například očkování proti břišnímu tyfu, žluté zimnici či
choleře, která jsou na rozdíl od očkování proti žloutenkám spojená zejména
s cestami do exotických oblastí.
Podle
záznamů center cestovní medicíny se nejvíce Čechů před odjezdem chrání očkováním
proti žloutence typu A. Nejčastěji se lidé touto nemocí nakazí požitím virem
kontaminovaného jídla nebo nápoje. Žloutenka typu A se vyskytuje na všech
světových kontinentech, včetně Evropy. Na prevenci proti ní by se měli zaměřit
také cestovatelé, kteří pro dovolenou volí pobyt v tuzemsku. Velká část pacientů
se totiž nakazí žloutenkou typu A přímo v České
republice.
Celosvětový
výskyt zaznamenáváme také u žloutenky typu B. Na rozdíl od typu A se ale
žloutenka typu B přenáší tělními tekutinami („sérová žloutenka“). Žloutenka typu
B je až 100krát nakažlivější než virus HIV, k přenosu může stačit
mikroskopické množství krve. Mezi nejčastější způsoby nákazy patří ve vyspělých
zemích nechráněný sexuální styk, rizikové může být i ošetření zubařem či drobný
operační výkon při úrazu. Rizikovou
může být návštěva kosmetického studia, manikúra či pedikúra, akupunktura a
zvláště rizikové tetování či zavádění piercingu. Virus žloutenky typu B je navíc
velmi odolný, v zaschlé kapce krve dokáže přežít týdny. Nakazit se tedy lze
například i sdílením ručníků, holicích strojků nebo kartáčků na
zuby!
Základním vybavením cestovatelů, které se
hodí vždy a všude, by kromě zdravotního pojištění a dobře vybavené lékárničky
s léky proti horečce, bolesti a průjmu mělo být i očkování proti žloutence
typu A a B. Očkovaný jedinec je proti žloutence A i B chráněn zhruba za 2 týdny
po podání druhé dávky vakcíny, tedy přibližně za šest týdnů po zahájení
očkování. Po dokončení očkování je ochrana dlouhodobá, minimálně na 15 let. V
případě nutnosti rychlého nástupu ochrany lze použít i tzv. zkrácené schéma.
Riziko
nákazy žloutenkou typu A na cestách se zvyšuje například při: cestování
hromadnými dopravními prostředky, při pobytu v přírodě, kdy je dodržování
hygienických standardů či kontrola kvality potravin a pitné vody mnohdy
limitována, při stravování rukama ve stáncích s rychlým občerstvením, drive-in
apod., při konzumaci jídel bez možnosti kontroly jejich přípravy (kostky ledu,
saláty, mořské plody).
Nový web
www.bezpecnadovolena.cz
nabízí přehledná doporučení týkající se ochrany zdraví při cestování po celém
světě. Jsou zde informace o tom, kde je možno se dát očkovat a kdy před
odjezdem očkování zahájit. Web dále poskytuje adresy českých ambasád a důležitá
telefonní čísla pro volání na policii, hasiče a zdravotní záchrannou službu pro
všechny země světa.
Již při
plánování je dobré řídit se pravidlem, že dovolená je dárek. Je dobré si
připravit změnu aktivit pro každý den. Vybrat si typ dovolené, správnou délku
dovolené. Je dobře myslet na své síly a adaptaci po návratu z dovolené,
vybavit se vhodným typem oblečení, obuvi, opalovacími prostředky, repelenty
apod. Připravit si seznam věcí k zabalení.
V neposlední
řadě je namístě zvážit vnitřní a vnější limity – co je reálné stihnout za danou
dobu a neuštvat se při trvající fyzické kondici. Pro samotnou dovolenou by pak
mělo být podstatné jediné – dovolenou si užít, nikoli dovolenou přežít. Být
v danou chvíli opravdu teď a tady, v danou chvíli na daném místě.
Možná není třeba nafotit tisíce fotek a strávit dovolenou za sklem hledáčku, a
pak teprve doma nad fotkami zjišťovat, kde jste to byli. Hlavní je daný okamžik
prožít. Tedy dovolenou žít, nikoli ji mít někde vedle sebe.
Podle
MUDr. Daniely Fránové, Očkování a cestovní medicína:
daniela.franova@zu.cz
a Mgr. et Mgr. Lucie Čelikovské, Psycholog a psychoterapeut: celikovska.lucie@seznam.cz