Astma
Světový den astmatu – 1. květen
Vznik
onemocnění je ukázkou interakce mezi vrozenou dispozicí (genetikou) a vlivy
prostředí. Rozvoj astmatu je úzce spjat s alergií a jejími dalšími projevy,
kterými jsou alergická rýma nebo atopický ekzém. I dispozice k alergii se
dědí. Pokud jsou oba rodiče alergiky, existuje až 70% pravděpodobnost, že i
jejich potomek bude mít nějakou formu této nemoci.
Genetická
dispozice k alergii však nemusí nutně vést přímo k jejímu vypuknutí.
Avšak vlivem prostředí dochází k ovlivnění některých genů i přímo
k vyprovokování alergické reakce při kontaktu organismu s alergeny. Dochází
u vrozeně disponovaných jedinců k nepřiměřené reakci těla na některé běžné
látky vyskytující se v jeho bezprostředním okolí (prach, peří, pyly,
roztoči, zvířecí alergeny, plísně, některé potraviny – ořechy, ryby, sýr,
ovoce).
V současné
době ve světě trpí astmatem více než 300 000 000 lidí. Očekává se, že
tento počet kolem roku 2025 vzroste až na 400 000 000. Podle Světové
zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově každoročně objeví až 17 500 000 nových případů
astmatu. 250 000 lidí v důsledku
astmatu umírá.
V České
republice trpí astmatem přibližně 800
000 lidí. 350 000 z nich sice astma má, ale dosud kvůli němu
nenavštívili lékaře, nemoc u nich proto nemohla být diagnostikována, ani
zavedena potřebná léčba.
Úmrtnost
na astma je v České republice v posledních letech jedna
z nejnižších na světě, v dětském věku jsou úmrtí zcela
výjimečná.
Klíčové
je nemoc včas odhalit a nasadit správnou preventivní léčbu. Občasná úmrtí i
stále se objevující těžké stavy signalizují, že astma i nadále patří mezi
závažné a nebezpečné nemoci. Je proto nutná spolupráce pacienta astma „dostat
pod kontrolu“.
Zhruba
800 000 Čechů trpí alergickým ekzémem. Přesto, že je nejčastější
v kojeneckém věku a později může u některých dětí zcela vymizet, těžší
formy mohou přetrvávat celoživotně. Dvě třetiny dětí s kojeneckým
alergickým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Ekzém je tak jedním
z rizikových faktorů, kterým je také třeba věnovat v diagnostice
astmatu pozornost.
Hlavním
obdobím pro určení závažnosti průběhu astmatu v životě jedince a jeho celkovou
prognózu je dětský věk. U dvou třetin astmatiků se první příznaky projeví do 3.
roku života.
Někteří dětští pacienti s lehkým průběhem
astmatu mohou postupem let dosáhnout klidového stavu nemoci, nebo dokonce
přerušit dlouhodobou preventivní léčbu. K tomu nejčastěji dochází
v pozdějším předškolním věku či adolescenci. Nemoc však nikdy nevymizí
zcela a může se kdykoliv znovu projevit. Proto je nutné astma u dětí včas
diagnostikovat a od samého počátku i aktivně léčit.
Hlavním
problémem diagnostiky v tomto věku je proto rozhodnutí, zda příznaky jsou již
známkami astmatu a zda má být zahájena preventivní protiastmatická léčba. Ne
všechny stavy bronchiální obstrukce (zúžení průdušek) jsou totiž astmatického
původu. U některých malých dětí může k zúžení průdušek dojít i přímým působením
virové infekce. Diagnóza je složitější i proto, že k otoku sliznice a zahlenění
při virových infekcích často mají větší sklon právě děti s astmatem.
Z tohoto důvodu se uvádí, že opakované, tzv. obstrukční bronchitidy by již
měly být považovány za možné první projevy astmatu.
U
starších dětí a dospělých je diagnostika založena především na dobré analýze
příznaků a zhodnocení jejich typu a výskytu. Základem
objektivní diagnostiky je funkční vyšetření plic, při kterém se hodnotí plicní
kapacita a průchodnost dýchacích cest.
Včasná diagnóza vede k včasné léčbě. V České republice dochází
k rozpoznání a stanovení diagnózy v průměru o 2 roky déle než v
zahraničí. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve
funkci plic.
Cílem
péče o astma je podchycení a dlouhodobé udržení klinických projevů pod
kontrolou. Alergickou
rýmu a hlavně průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí
protizánětlivě a které se aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného
prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.
Inhalační kortikosteroidy jsou
v současné době protizánětlivým lékem první volby. U malých dětí
s potížemi spouštěnými hlavně virovými infekcemi se osvědčily léky
blokující receptory pro leukotrieny, což jsou látky, které rozbíhají zánět
v dýchacích cestách a způsobují stažení průdušek. Kromě preventivních
léků se u astmatu navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale
měly používat jen při výraznějších projevech nemoci.
„Obtížně
léčitelné astma“ je typ astmatu,
který se objevuje asi u 3 – 5 % všech nemocných. Pro péči o obtížně léčitelné
astma jsou v České republice specializovaná centra spojená v Národním
centru pro těžké astma, která se zabývají podrobnou diagnostikou a
specializovanou léčbou. Pro nejtěžší formy alergického astmatu je nyní
k dispozici i biologická léčba, konkrétně protilátka proti hlavní alergické
protilátce – imunoglobulinu E. Tato léčba je značně nákladná, a proto je její
podávání vázáno jen na specializovaná centra se zvláštní smlouvou se zdravotními
pojišťovnami.
Pravidla
pro diagnostiku a léčbu astmatu s celosvětovou platností byla vydána
v roce 1995 Globální iniciativou pro astma (GINA) pod záštitou Světové
zdravotnické organizace (WHO). Zavedení těchto pravidel přineslo významné
zlepšení úrovně péče o astma na celém světě. Tato pravidla byla opakovaně
důkladně přepracována a nejnověji vydána v prosinci 2011 tak, aby
respektovala všechny důležité pokroky ve výzkumu a poznání alergie a astmatu.
Jejich dodržování však naráží na ekonomické problémy, především
v rozvojovém světě.
Ekonomická
analýza zdravotních služeb ukázala, že v případě špatně léčeného
astmatika jsou výdaje za léky a
náklady na hospitalizaci vyšší o 37 % než v případě správně léčených
pacientů. Nepřímé náklady (nemocenská či dřívější odchod do důchodu) jsou vyšší
o 25 %.
Nejdražší
je však léčba obtížně léčitelného
astmatu. Roční náklady na léčbu
takového pacienta dosahují nejméně 330 000
Kč.
Většina
alergických onemocnění začíná v dětství, proto je vysoce pravděpodobné, že
zhoršení stavu nebo závažné reakce mohou nastávat i ve škole, které dle
průzkumů nejsou na takové situace připraveny. Projekt proto nabízí odborné
a metodické postupy k řešení této problematiky.
Česká
iniciativa pro astma (ČIPA) se již tradičně hlásí ke Světovému dni astmatu,
který letos připadá na 1. května, a v duchu jeho tradice pořádá Dny astmatu a alergie v České
republice. Hlavní setkání odborníků se bude konat 4. května 2012 od 9 do
13 hod. v Praze. Při tomto odborném semináři bude představen i nový
dokument ČIPA – Strategie diagnostiky, prevence a léčby astmatu v České
republice 2012. Ve vybraných městech pak bude v průběhu května připraven
pro veřejnost program věnovaný problematice alergie a astmatu. Zájemci budou
moci využít bezplatného vyšetření pomocí spirometrie nebo plicních funkcí,
zúčastnit se diskusí nebo seminářů a dalších doprovodných akcí.
Dny
alergie a astmatu v České republice 2012
Místo
konání |
Typ
akce |
Datum |
Čas |
Olomouc |
Světový
den astmatu byl připomenut v relaci rozhlasové stanice ČRo - 1
Olomouc |
19. dubna
|
10 – 11
h |
Plzeň |
Živé
vysílání ČRo Plzeň k Světového dne astmatu |
24.
dubna |
8:20 - 9
h a 18 - 19 h |
Zlín |
Veřejnost
bude mít možnost podstoupit lékařské vyšetření plicních funkcí na plicním
oddělení Krajské nemocnice Tomáš Bati |
24.
dubna |
10 - 16
h |
Olomouc |
Vlakový
zájezd s RegioJet do Prahy pro zdravotníky a členy olomouckého Klubu
astmatiků |
1.
května |
|
Mariánské
lázně |
Den
otevřených dveří v plicní a alergologické ambulanci s vyšetřením
pomocí spirometrie |
2.
května |
13 - 17
h |
Ostrava |
Živé
vysílání ČRo Ostrava v pořadu Lékárna |
3.
května |
14:15
h |
Ústí nad
Labem |
Světový
den astmatu bude připomenut v rozhlasové stanici
Sever |
3.
května |
9 – 10
h |
Praha |
Odborná
konference pro lékaře a zdravotní sestry, Národní dům na Vinohradech, nám. Míru,
Praha 2 |
4.
května |
9 – 13
h |
Hradec
Králové |
Světový
den astmatu v regionálním vysílání ČRo |
14.
května |
|
Brno |
Světový
den astmatu s ČRo Brno |
16.
května |
15 - 17
h |
Pardubice |
Diskusní
fórum v prostorách alergologického oddělení polikliniky
KOLF |
17.
května |
16.30
h |
V roce
1995 vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) pod záštitou Světové
zdravotnické organizace Globální strategii péče o astma a jeho prevenci. Skupina
odborníků, členů původně tří odborných společností (České společnosti
alergologie a klinické imunologie, České pneumologické a ftizeologické
společnosti a České společnosti fyziologie a patologie dýchání) se do této
celosvětové iniciativy přihlásila založením České iniciativy pro astma o.p.s.
(ČIPA). Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů
jmenovaných odborných společností vyhlásila 26. března 1996 se vznikem ČIPA i
českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České
republice.
Hlavní
cíle ČIPA o.p.s. jsou informovat odbornou i laickou veřejnost o nových
poznatcích v diagnostice, prevenci a léčbě astmatu a pomáhat ji uvádět do praxe;
iniciovat, podporovat a organizovat edukační aktivity určené: nemocným,
zdravotnickému personálu, specialistům i praktickým lékařům, učitelům, veřejné
správě a jejím orgánům, široké veřejnosti
Více na
www.cipa.cz.
Dle TZ ,
na které se odborně podílel prof. MUDr. Petr
Pohunek, CSc., ředitel
ČIPA
z
Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol,
a která byla přednesena v Praze na TK 19. 4. 2012 k danému
tématu.