Alergie

Tyto dvě nemoci spolu úzce souvisí. Často podceňované „banální“ onemocnění chronickou rýmou představuje ve skutečnosti závažný rizikový faktor pro rozvoj bronchiálního astmatu. Průběh onemocnění a případný rozvoj astmatu nebo dalších komplikací je v počátečních fázích dán především genetickou výbavou pacienta a faktory vnějšího prostředí, kterým je vystaven. Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou (také nealergickou!) rýmou je 3x – 4x vyšší než u pacientů bez rýmy. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně. Statistiky pak uvádějí, že alergická rýma časem vymizí pouze u 10 – 23 % dětí.

Alergická rýma a astma jsou obě chronická zánětlivá onemocnění dýchacích cest.  Alergická rýma postihuje horní oddíl dýchacího traktu, astma dolní cesty dýchací.  Přitom je známo, že až 70 % astmatiků trpí současně také alergickou rýmou,nejméně polovina pacientů s alergickou rýmou má astma nebo zvýšenou reaktivitu průdušek.

Obě onemocnění mají genetický sklon k atopickému ekzému (atopii). Ve většině případů reagují na stejné alergeny (spouštěče) a u obou má průběh alergického zánětu podobný charakter..Alergická rýma neohrožuje život, ale téměř až  čtyřnásobně zvyšuje riziko vzniku astmatu.

Obě onemocnění mají  rovněž dlouhodobý průběh a kolísavou intenzitu, alergická rýma se objevuje sezónně, astma po celý rok. Alergická rýma je často podceňována!

Alergická rýma, na rozdíl od banálního nachlazení, jehož projevem je rýma odeznívající do týdne je alergická rýma  jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích chronické povahy. Pokud je neléčena nebo léčena nedostatečně, působí svému nositeli značné obtíže.

Alergickou rýmu podle typů příznaků dělíme na celoroční a sezónní, nebo podle délky trvání na chronickou a občasnou. O chronickou rýmu se jedná tehdy, pokud příznaky trvají déle než jeden měsíc. Sezónní alergici trpí především akutními obtížemi, jako jsou svědění, kýchání nebo zvýšený výtok z nosu.

Celoroční alergici mívají poruchy nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos. Až 70 % pacientů má navíc i alergický zánět spojivek, který se nejčastěji projevuje pálením a slzením očí.

U některých alergiků se mohou v době alergické reakce objevit i poruchy čichu, bolesti hlavy, únava, ospalost a další celkové příznaky, které jsou mnohdy podobné chřipce. Projevy alergické rýmy přicházejí většinou nečekaně. Stačí krátký kontakt s alergenem a během několika minut se rýma spustí. Stejně rychle, jako se příznaky objeví, mohou při odstranění alergenu odeznít. Alergeny se nejčastěji vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Jejich nosiči jsou pylová zrna a spory plísní. V tomto případě se jedná o tzv. venkovní alergeny. Mezi vnitřní řadíme roztoče a různé částečky zvířecích či hmyzích těl.

Chronická rýma je spojena i s nespecifickou dráždivostí nosní sliznice. To znamená, že stejné potíže vznikají působením také jiných dráždivých podnětů (např. cigaretový kouř, parfém, intenzivní vůně, změny teploty vzduchu atd.).

Ačkoliv alergická rýma život pacienta neohrožuje, má značný dopad na kvalitu jeho života. Výsledky nedávného průzkumu ukázaly, že každý třetí dospělý má kvůli alergickým příznakům problémy s pracovní výkonností, zatímco více než polovina pacientů má potíže se spaním. Onemocnění negativně ovlivňuje také studijní výsledky u dětí a mládeže. Nemoc však nepředstavuje velkou zátěž pouze pro pacienta, ale i pro zdravotnický systém. Přímé náklady na léčbu alergické rýmy se v Evropě  odhadují na 1 až 1,5 bilionu EU za rok. Další výdaje zahrnují nepřímé náklady způsobené sníženou pracovní produktivitou a absencí ve škole nebo v práci.

Aby si pacient nepřivodil budoucí komplikace, je nutné aktivně přistupovat jak k preventivním opatřením, tak, v případě nutnosti i k léčbě celého komplexu alergických onemocnění.

K dispozici jsou léky ve formě tablet, popř. roztoků. Velmi účinná je také aplikovaná léčba pomocí speciálních nástavců, která cílí přímo na sliznici nosu. Její hlavní výhodou je rychlé účinkování. Zároveň nejméně zatěžuje organismus.

Při léčbě se dle stavu pacienta používají antihistaminika, kromony, dekongestiva, antileukotrieny a systémové steroidy (u nejtěžších forem). Alergenová imunoterapie patří mezi další způsob léčby alergické rýmy.  Její podstata spočívá v regulovaném přívodu alergenu přímo do organismu s cílem navodit specifickou toleranci.

Ačkoliv alergická rýma nepatří mezi závažné nemoci, jak bylo již dříve uvedeno, je rizikovým faktorem pro rozvoj dalších onemocnění, především bronchiálního astmatu. Proto v žádném případě nelze alergickou rýmu podceňovat. Pacienti, kteří jí trpí, mají dnes k dispozici řadu moderních léků. Je však potřeba, aby navštěvovali svého alergologa pravidelně a konzultovali s ním svůj zdravotní stav i případné obtíže spojené s alergickou rýmou v každodenním životě. Pouze odborník může provést všechna potřebná vyšetření a kdykoliv přizpůsobit léčbu pacienta jeho aktuálním potřebám. 

Pokud  máte podezření, že i vy trpíte alergickou rýmou, vyplňte dotazník z webových stránek České iniciativy pro astma (ČIPA) www.cipa.cz/hodnoceni-alergicke-rymy. Sami můžete jednoduše zjistit, zda onemocněním trpíte či nikoliv. Stačí jej přinést do ordinace svého lékaře, který test posoudí a provede další případná vyšetření.

Dle TZ vypracované MUDr. Ester Seberovou, z Alergologické ambulance, Plzeň

www.gsk.com

 

 

 

               

Tweet