Střevní obtíže
Zácpu ovlivňují nemoci i strava
Zácpou
trpí člověk, který má méně než 3 stolice týdně nebo příliš tvrdou stolici
vyžadující vyšší úsilí při vyprázdnění. Může mít zároveň pocit neúplného
vyprázdnění. Lidé si stěžují na bolesti břicha, dráždivost a bolest
v oblasti konečníku. Někdy se ve stolici objeví i čerstvá krev. Zácpa se
často projevuje také zvýšenou plynatostí, nechutenstvím a bolestmi
hlavy.
Tzv.
funkční zácpu může způsobit zpomalení průchodu tráveniny střevem nebo špatná
funkce svalů pánevního dna, dále nevhodné složení jídelníčku (například
nedostatek vlákniny, malý příjem tekutin), špatné stravovací návyky
a nepravidelný denní režim přispívají ke vzniku obtíží při
vyprazdňování.
Zácpa
může být příznakem některých nemocí postihujících orgány trávicího ústrojí.
Jde například o rakovinu tlustého střeva, trhlinku na konečníku, zánětlivá
onemocnění střev, hemeroidy nebo tzv. „líné střevo“. Tzv. chronickou zácpu mohou
způsobit i další choroby související s: nemocemi a úrazy mozku (například
roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo stavy po mozkové
příhodě);
Zácpu
doprovázejí metabolické a
hormonální poruchy (například diabetes nebo snížená funkce štítné žlázy)
i choroby močového a
gynekologického ústrojí. V některých případech mohou za vznik zácpy i
užívané léky, například antidepresiva, antihypertenziva či volně prodejné
přípravky s obsahem železa nebo vápníku.
S obtížemi
při vyprazdňování se také často potýkají ženy v těhotenství nebo krátce po
porodu.
Projevy
zácpy mohou být spojeny s psychickými nemocemi a stresem. Potýkají se
s nimi především osoby trpící poruchami příjmu potravy. Za obtížemi
s vylučováním bývají také deprese a úzkost. Tělo reaguje zpomalením
činnosti střev nebo zadržováním stolice. U dětí hraje psychika velkou roli,
obzvláště pokud vzniknou poranění v oblasti konečníku. Stejný problém však
mohou mít i dospělí. Při potížích s vylučováním se může jedinec snadno
dostat do začarovaného kruhu. Obavy z bolestivého vyprazdňování jej nutí
zadržovat stolici, která se ve střevech více zahustí a působí při
vylučování větší bolest.
Zácpa
však může být i samostatnou nemocí. U některých lidí dochází k utlumení
nebo vyhasnutí vyprazdňovacího (defekačního) reflexu. Příčin vědomého zadržování
stolice je celá řada. Viníkem bývá nevhodně zvolené složení jídelníčku
s nedostatkem vlákniny, tekutin a málo pohybu. Druhou příčinou je
potlačování nucení na stolici, jež může způsobovat například stud, spěch,
nemožnost dojít si na toaletu dle vlastní potřeby či nevyhovující hygienické
zařízení.
Zácpě je
možné předcházet či zabránit jejímu zhoršování změnou návyků. Jídelníček by se
měl skládat z pestré a vyvážené stravy s dostatečným množstvím
vlákniny. U dospělého se doporučuje 30 gramů vlákniny denně. Člověk by
neměl zapomínat ani na dostatečný přísun tekutin. Důležité je také zařadit do
svého denního režimu pravidelný pohyb. Preventivně lze zácpě předejít také
nacvičením tzv. defekačního (vyprazdňovacího) reflexu. Člověk by si měl
v rámci svých ranních rituálů vymezit dostatek času k návštěvě
toalety. Tělo si postupně tento reflex osvojí. Pomoci může sklenka vody či lehká
masáž břicha.
Při
prvních příznacích zácpy je možné zvolit volně prodejné léky, především
změkčovadla, která zabrání rozvinutí obtíží do chronické podoby. Je vhodné
užívat takové přípravky, které na sebe váží vodu a zvyšují objem střevních
tekutin. Takovým způsobem pomáhají tzv. osmotická projímadla. Nejsou návyková,
nedráždí střevní sliznici a nezpomalují ani nezrychlují pohyb střev. Osmotická
projímadla by neměla způsobovat plynatost a nadýmání a neměla by se vstřebávat
do organismu. Jsou vhodná pro širokou skupinu pacientů, včetně těhotných a
kojících žen.
Zácpu
u dětí by měl vždy řešit dětský lékař, který
provede nezbytná vyšetření a doporučí další postup. Především u těhotných
a kojících žen, u lidí trpících některými nemocemi (například diabetem) a
dětí je důležité volit léky, které se nevstřebávají do organismu.
V některých případech může být doporučena i aplikace klystýru, který
však není vhodný pro děti v souvislosti s psychickým zatížením
a prohloubením jejich strachu z vyprazdňování.
Pokud
příznaky zácpy u dospělého spontánně neodezní během 3 měsíců, je vhodné
obrátit se na praktického lékaře, protože je potřeba odhalit skutečnou příčinu a
zvolit vhodnou léčbu.
Součástí
diagnózy jsou vyšetření pacienta a laboratorní odběry. Na základě všech
výsledků pak může lékař stanovit diagnózu, případně pacienta odeslat na další
vyšetření ke specialistovi. Ten může provést ultrazvukové vyšetření břicha,
vyšetření tlustého střeva – kolonoskopii nebo doporučit další specializovaná
vyšetření.
Pokud
žádné z vyšetření nezjistí příčinu nemoci, je vhodné konzultovat onemocnění
s psychologem nebo psychiatrem. Během dlouhodobé terapie je možné odstranit
nebo zmírnit psychogenní faktory způsobující zácpu.
Na
TK koncem února 2012 v Praze
věnované této problematice hovořila
MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka z Ústavu
všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze.
