Žloutenka

Dne 19. května si České republika spolu s ostatními zeměmi světa připomene Světový den hepatitid 2010, jehož smyslem je zvýšit povědomí laické veřejnosti o onemocnění, které postihuje milióny lidí na celém světě. Světový den hepatitid je mezinárodní osvětová kampaň, do které se každoročně zapojuje více než 60 zemí.

Hepatitida je onemocnění jater postihující v celosvětovém měřítku každého dvanáctého člověka (přibližně 500 miliónů lidí). V České republice je v posledních letech každoročně diagnostikováno kolem 1500 případů virových hepatitid, z toho je asi 1000 nových pacientů se zákeřnou žloutenkou typu C, proti které neexistuje očkování.

 

Neléčený virový zánět jater typu B a C může poškodit  játra a vést k jejich cirhóze, nádoru, jaternímu selhání či smrti. V důsledku hepatitidy C a B umírá každý rok přibližně 1,5 miliónu osob. Mnoho lidí s hepatitidou vůbec netuší, že jsou nakaženi nebezpečným virem.
V České republice jsou virem hepatitidy C, která je nejzákeřnější, zasaženy tři desetiny procenta populace. U injekčních uživatelů drog, byl zjištěn stokrát vyšší výskyt žloutenky C v porovnání s běžnou populací v naší zemi. V průměru je infikováno 35 procent drogově závislých užívajících injekční drogy, u dlouhodobých uživatelů je to dokonce více než 60 procent.

 

Znalost rizikových faktorů a způsobů nákazy hepatitidy B a C je  nejdůležitějším krokem v prevenci. Pokud máte obavu, že byste mohli být nakaženi, dejte si udělat okamžitě testy (provádí praktický lékař). Nejlepší ochranou proti hepatitidě B je očkování. (Proti typu C očkování neexistuje.)

Pokud se choroba zjistí – je výhodné se léčit včas. Léčba je v mnoha případech úspěšná.

 

Nebezpečné jsou všechny aktivity, při kterých může dojít k přímému kontaktu s lidskou krví. Vysoce rizikové je použití špatně sterilizovaných nástrojů, které se dostávají do opakovaného styku s lidskou krví různých osob - opakované použití jehel při aplikaci nitrožilních drog, piercing, tetování či akupunktura. Nebezpečné je rovněž používání cizích osobních věcí, jako jsou hřebeny, zubní kartáčky, žiletky apod., neboť na nich zaschlá krev může ulpět.

 

 U  pohlavního styku je riziko přenosu nízké, ale není zanedbatelné. Při poškození sliznice pohlavního ústrojí (záněty, infekce) nebo u rizikových sexuálních praktik, při kterých hrozí kontakt krve s krví (např. sex při menstruaci), už je riziko podstatně vyšší.

 

 Původce hepatitidy C byl objeven až koncem osmdesátých let 20. století a v roce 1992 bylo zavedeno plošné testování dárců krve. Lidé, kteří dostali krevní transfúzi před tímto rokem, mohou být nakaženi a nemusí si být infekce vědomi, pokud se u nich nerozvinuly příznaky onemocnění. Žloutenka C se nepřenáší při běžném kontaktu jako objímání, líbání, podání ruky, vzduchem či jídlem.

 

Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickými hepatitidami B a C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna a léčebné možnosti omezeny. Neléčený, chronicky probíhající virový zánět jater typu C se naplno projeví po dvaceti až třiceti letech a může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Konečná fáze hepatitidy C je v současné době nejčastějším důvodem pro transplantaci jater.

 

Každý, kdo má i sebemenší pochybnost, zda není nakažen hepatitidou, může každý všední den od 8 do 16 hodin zatelefonovat na anonymní bezplatnou linku 800 33 11 22 a poradit se s odborným lékařem. Zdrojem informací jsou také internetové stránky

 

 www.zloutenka-c.cz

www.roche.com

www.dbm.cz

Tweet