Abstinence
Problém alkoholu za volantem pomůže řešit jen společné úsilí
Dle
TZ se diskuse zúčastnili zástupci státního sektoru, například senátor Parlamentu
ČR Jiří Žák, člen
Parlamentu Polské republiky a zástupce předsedy parlamentního výboru pro
bezpečnost v dopravě Michal Szczerba, ředitel dopravní policie ČR Leoš
Tržil. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky reprezentoval
ředitel Kamil Kalina. Odbornými názory přispěli také odborníci
z neziskového sektoru. Ze Slovenska přijala pozvání vedoucí projektu BECEP
Ministerstva dopravy SR Tatjana Kelcová, české Centrum dopravního výzkumu
zastupoval ředitel Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Jindřich Frič.
Mezi odborníky zasedli také lékaři, konkrétně děkan 1. lékařské fakulty UK
v Praze Tomáš Zima, a odborník v oblasti elektronického zdravotnictví Pavel
Kubů. Komerční sektor zastupoval Gabor Garamszegi, evropský ředitel firemních
vztahů SABMiller, jedné z největších světových pivovarnických
společností.
Evropská
komise doporučila všem členským zemím EU, aby přijaly jako nejvyšší povolené
hodnoty alkoholu v krvi výši 0,5 mg/ml. Evropská unie tak nestanovila jednotný
limit alkoholu v krvi řidičů, ale pouze vyzývá členské státy, aby povolenou
hladinu alkoholu v krvi snižovaly, zejména pokud u nich platí limit 0,8 ‰. Ve
většině zemí EU je tak maximální povolené množství alkoholu stanoveno hodnotou
0,5 ‰, některé země přijaly další omezení pro určité kategorie řidičů (mladiství
řidiči, noví držitelé řidičského oprávnění, řidiči hromadné dopravy osob
apod.).
Zůstává otázkou, zda
postačí represe a nulová tolerance
při hodnocení situace.
Jindřich
Frič, ředitel Divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního
výzkumu ČR, uvedl statistiky ze statistiky, že více než 20 % českých
řidičů během uplynulých tří let zažilo jednou nebo vícekrát zkoušku na
přítomnost alkoholu v krvi. Tento podíl je v mezinárodním kontextu spíše
podprůměrný, kontrola dodržování limitu není tak rozsáhlá jako například ve
Finsku, kde bylo testováno téměř 65 % řidičů, z toho více než polovina
opakovaně. Při tom přísnější tresty za porušení stávajícího limitu si
v našich výzkumech přeje přes 90 % dotázaných Čechů.
V roce 2001 si EU
stanovila cíl snížit počet usmrcených v silničním provozu do roku 2010 o
polovinu hodnoty z roku 2001. V letech 2001-2007 přispěly ke splnění
tohoto požadavku nejvíce Francie, Portugalsko a Lucembursko. Pokud bude tento
vývoj pokračovat i v dalších letech, splní tyto státy cíl EU ještě před
rokem 2010. Mezi další úspěšné země patří Belgie, Německo a Švýcarsko, kde může
být cíl EU splněn do roku 2013. Česká republika je ve skupině zemí, kde se
odhaduje posun termínu o více než 10 let.. Všechny tři státy s nejlepšími
výsledky mají přitom povoleno 0,5 ‰ alkoholu v krvi.
Z 25
členských zemí Evropské unie není vůbec povolen alkohol v krvi při řízení ve
čtyřech zemích, většinou z bývalého tzv. východního bloku (Česko, Slovensko,
Maďarsko, Rumunsko). Zároveň v Polsku, kde je povoleno 0,2 ‰, za
posledních cca 20 let počty nehod způsobených vlivem alkoholu i počty osob při
nich usmrcených či zraněných poklesly asi o polovinu. To ukazuje, že tzv. nulová
tolerance není sama o sobě jediným prostředkem v boji proti alkoholu za
volantem, ale je zde více účinných faktorů, na které je nutno se
zaměřit.
Michal
Szcerba z polského parlamentního
výboru pro bezpečnost v dopravě podpořil tento poznatek zkušenostmi od
našich sousedů: V Polsku spolupracují se Státním úřadem pro prevenci
problémů spojených s alkoholem, Státním výborem pro bezpečnost silničního
provozu, Sdružením abstinentů v dopravním sektoru a zástupci komerčního sektoru.
Stejně důležité jsou i sociální kampaně a silniční kontroly. Ke snížení počtu
dopravních nehod způsobených řidiči pod vlivem alkoholu přispěla spolupráce
mnoha subjektů.
.
Jiří
Richter, výkonný ředitel SANANIM, o.s., které je největší nestátní organizací v
ČR poskytující služby v oblasti prevence a léčby závislostí včetně alkoholismu
upozornil na klíčovou spolupráci s veřejnými i komerčními subjekty. Nejedná se,
dle jeho slov, jen o zdroje
financí. Vidí v nich rovnocenné partnery, schopné dohlédnout a působit tam,
kam zraky neziskových organizací nesahají – pod pokličku dopravních výzkumů, pod
povrch společenské odpovědnosti producentů alkoholu a v neposlední řadě mezi
řádky českých i evropských alkoholových politik a směrnic.
Gabor
Garamszegi reprezentující pivovarníky ze společnosti SABMiller, vlastníka
Plzeňského Prazdroje, se jednoznačně přihlásil k tomu, aby se také pivovary
angažovaly v řešení problematiky nezodpovědné konzumace piva, v České
republice především. Potírání
nezodpovědné konzumace alkoholu je správné a dává i jasný obchodní smysl.
Pivovary nejen prodávají pivo, ale budují reputaci svých značek. Špatné
nakládání s produkty těchto značek poškozuje jejich jméno a hodnotu
výrobků!. SABMiller a v ČR Plzeňský Prazdroj mohou účinně přispět. Mohou
uplatňovat prostřednictvím dodavatelského řetězce
a spotřebitelské základny
veřejnost. Propagují značky
piva odpovědným způsobem, proto i
zaměstnanci by měli poukazovat na
odpovědnou konzumaci piva ve svém okolí.
Tatjana
Kelcová, z odboru BECEP, slovenské obdoby českého BESIPu, pozitivně hodnotila
dosavadní dobrou spolupráci s Pivovary Topvar a s velkými pojišťovnami. Rovněž
upozornila, že podpora by měla přicházet zejména z politické
roviny.
O
významném úkolu spolujezdce hovořil Jindřich Frič
z CDV
Ol. Např. pokud je spolujezdcem žena, pak je u řidiče nižší pravděpodobnost
konzumace alkoholu před jízdou.
Podle
účastníků diskuse by dalšími partnery pro řešení problematiky alkoholu za
volantem mohly být také pojišťovny, zdravotnická zařízení i výrobci vozidel,
protože jako účinný prostředek je dnes vnímán alkoholový zámek v
automobilech.
Během
setkání se zveřejnily výsledky unikátní služby, která přes SMS, wap nebo
internet orientačně informuje především řidiče o aktuální hladině alkoholu v
krvi a zároveň čase, kdy se dostane na nulu. Tato služba inspirovaná finským
předchůdcem je zavedena v České republice (pod názvem Promile INFO), dále
na Slovensku a v Polsku. Je ukázkovou formou úspěšné spolupráce neziskových
organizací a příslušných pivovarů společnosti SABMiller, které se zasluhují
zejména o hromadnou propagaci služby mezi pivaři.
Mezi
nejvýznamnější patří telematické poradenské a informační služby (Drogová
poradna, Promile INFO, Alkotest aj.), Romský terénní program a Program pro matky
s dětmi. Další projekty se zaměřují zejména na oblast vzdělávání, primární
prevence, publikační činnost a zahraniční spolupráci.
Plzeňský Prazdroj jako odpovědný výrobce piva - Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se aktivně podílí na prevenci negativních důsledků nadměrné nebo nevhodné konzumace alkoholu a pomáhá prosazovat odpovědný přístup k požívání alkoholu, ať už samostatně nebo v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů. Je členem skupiny SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností.