První pomoc
Otravy u dětí
Otravy
léky u dětí spadají do kategorie
náhodné. Nejčastěji se otráví děti od 1 do 5 let, protože jsou zvídavé a rády
poznávají okolní svět. Často za otravu dítěte mohou sami rodiče. Nedodrží
dávkování léků, zamění je nebo podají dítěti místo sirupu například éterický
olej. Nejlepší prevencí otrav je umístit léky mimo dosah dětí, včetně vitamínů.
Pokud je dítě nemocné, neměli by rodiče mluvit o lécích jako o bonbonech a
pamlscích.
Počet
nehod, při kterých se děti otráví nějakým čisticím prostředkem, stoupá. Důvodem
je rozšiřující se nabídka čisticích prostředků na trhu a jejich častější
používání v domácnostech. Děti lákají barevné a zajímavé obaly čisticích
prostředků, které se často pletou s nápoji a jinými potravinami. Častou
příčinou otrav dětí je i nešvar v českých domácnostech, kdy se přelévají
nebo stáčejí chemikálie do neoriginálních obalů, kterým chybí etiketa
s informací o jejich složení. Rodiče mohou předcházet těmto nehodám
především tím, že přípravků nebudou mít doma mnoho a budou vybírat takové,
jejichž obal je opatřen bezpečnostním uzávěrem.
Také
avivážní prostředky obsahující kvartérní amoniové sloučeniny mohou při požití
většího množství výrazně dráždit sliznici a kůži. Pokud dítě pouze olízne hrdlo
nádoby, koncentrace chemikálií není tak silná, aby mu ublížila. Velmi častou
příčinou dětských otrav v domácnosti jsou leštěnky na nábytek a další
přípravky obsahující benzín, petrolej a minerální oleje. Nebezpečné jsou
rovněž odstraňovače skvrn na textil . Ty podle koncentrace bělících složek
působí různě silné podráždění zažívacího traktu i rozsáhlejší postižení
sliznic.
Čističe
potrubí se často prodávají v obalech, které lákají děti motivem krtka.
V pevné podobě má prostředek tvar pecičky. Pokud dítě mělo pecičky pouze
v ústech a nespolklo je, může dojít k otoku rtů nebo poleptání
dutiny ústní. Pokud dítě pecičku spolkne, hrozí mu poleptání jícnu a eventuálně
i žaludku.
Přípravky na čistění sanitární techniky obsahují různé koncentrace chlornanu sodného, peroxidu vodíku a kyselin. Proto je důležité v případě otravy znát přesný název nebo složení prostředku podle jeho etikety, aby mohla být zahájena správná léčba postiženého. Některé z těchto přípravků mohou zažívací trakt dítěte pouze podráždit, jiné jej však poleptají.
Při
požití kosmetických přípravků jako jsou pleťové krémy, mýdla, šampóny na vlasy
nebo pomády na rty nehrozí dětem velké nebezpečí, protože jsou netoxické. Záleží
však na množství, které děti snědly nebo vypily. Po požití menšího množství se
dostaví průjmy, nevolnost a zvracení. Větší riziko představují kosmetické
přípravky s obsahem alkoholu (vody po holení, toaletní vody,
parfémy…).
Chemické
látky v garáži, dílně a na zahradě jsou rovněž vysoce
toxické.
Součástí
nemrznoucích směsí, například Fridexu, je etylénglykol..Vzhledem k příjemně nasládlé chuti může dítě vypít
velké množství této látky. Následkem může být i smrtelná
otrava.
Zvláštní
kapitolu tvoří rostliny. Nejlepší prevencí otrav rostlinami je znát všechny
rostliny a květiny, které v domácnosti nebo na zahradě pěstujeme. Odborníci
nedoporučují pěstovat jedovaté rostliny v rodinách, které mají malé děti.
Pro ně představují určité nebezpečí i rostliny s trny a ostrými okraji
listů. Doma pěstované rostliny by neměly být postavené na zemi, ale mimo dosah
dětí. Celoročně se objevují otravy pokojovými rostlinami především
u batolat. Většinou však ochutnají jen velmi malé množství, tudíž riziko
otravy je nízké.
Mezi
nejčastěji pěstované nebezpečné pokojové rostliny patří například dieffenbachie
nebo skupina pryšcovitých (např. pryšec trojhranný, Kristova koruna
apod.).
Při
pobytu venku je nutné mít nad dětmi trvalý dozor. Některé jedovaté rostliny se
mohou nacházet na veřejnosti volně přístupných místech, například městských
parcích. Mezi volně rostoucí jedovaté rostliny se řadí například čilimník
obecný, lidově známější jako zlatý déšť, nebo tis červený.
Základní
prevencí před otravou houbami je jejich dokonalá znalost. Přesto se každoročně
objevují případy otravy houbami. Otrávit se můžeme i jedlými houbami, které byly
nevhodně skladované. Jedovaté houby představují pro děti velké riziko, protože
i malé množství jim způsobí těžkou otravu. Odborníci nedoporučují dávat
dětem pokrmy z hub vůbec nebo velmi zřídka, protože jsou pro ně těžko
stravitelné. Důležité je také hlídat děti, aby samy neochutnávaly syrové houby.
Děti totiž rády napodobují chování dospělých, proto by houbaři před nimi nikdy
neměli syrové houby ochutnávat.
Nejjedovatější
houbou v Česku je muchomůrka zelená. Příznaky otravy, jako je průjem
a zvracení, se mohou objevit až za 8 – 12, nebo i za 24 hodin. Otravy
muchomůrkou jsou velmi často smrtelné. K dalším jedovatým houbám patří
například muchomůrka tygrovaná nebo hřib satan.
Některé
mýty o houbách zkreslují skutečnost. Na příklad je pověrou, že jedovaté houby
jsou pestře zbarvené. Řada smrtelně jedovatých hub je bílá nebo má nenápadnou
barvu.
Také
není pravda, že jedovaté houby nejsou ožírané slimáky a hmyzími larvami. Ani dlouhé vaření nebo smažení nelikviduje jed. Pouze některé
jedovaté houby se po tepelné úpravě stanou jedlými (např. hřib satan), ale
většina toxinů je tepelně vysoce stabilní a var je neničí.
Také je
pověrou, že jedovaté houby chutnají odporně. Řada smrtelně jedovatých hub je
obecně označována za chuťově vynikající. (Zdroj:
wikipedia.cz)
Všechny
školní pomůcky prochází přísnými kontrolami. Hygienicky schválené výrobky však
mohou při požití většího množství způsobovat dětem zažívací potíže nebo
nevolnosti.
Pokud
mají rodiče podezření, že dítě vypilo nějakou chemikálii, snědlo léky, kousek
rostliny, kosmetiky nebo se mohlo jinak otrávit, nesmí především propadat
panice. V některých případech nevhodnými opatřeními, například nešetrným
vyvoláváním zvracení, mohou dítěti způsobit ještě větší poškození
organismu.
Nejdůležitější
je zjistit, co vlastně dítě snědlo nebo vypilo a zajistit vzorek. U léků je
důležité znát jejich název. Pokud dítě ochutnalo nějakou rostlinu nebo houbu, je
důležité vědět, jak se rostlina jmenuje.
Vždy je
nutno kontaktovat lékaře nebo
Toxikologické informační středisko (TIS)
na čísle:224 919 293 nebo 224 915 402. Ošetřujícím lékařům pomůže
vzorek rostliny nebo hub, podle kterých mohou rozhodnout, o jakou otravu se
jedná. U čistících a jiných chemických prostředků je nutné znát název
přípravku, nebo alespoň účel použití. Nejvíce informací může získat ošetřující
lékař z etikety na obalu, která by měla obsahovat údaje o složení
prostředku. Pomoci může i zbytek přípravku.
U
velkého počtu intoxikací má v rámci první pomoci důležitou roli podání tzv.
živočišného uhlí. To je schopné na sebe navázat velké množství jedovatých látek.
Jeho podání však nevyřeší každou otravu dítěte, někdy je naopak jeho podání
zbytečné nebo se dokonce nedoporučuje.
Telefonní
číslo TIS 224 919 293 nebo 224 915 402 by měli rodiče
preventivně znát.
Při
telefonátu je nutno zachovat klid. Lékař TIS se bude ptát:
1. Komu
se nehoda stala: dítě, dospělý (pokud možno udat celé jméno, rodné číslo
a zdravotní pojišťovnu).
2. Jaký
je věk postiženého, jeho hmotnost (alespoň odhadem), trpí-li nějakou akutní nebo
chronickou nemocí.
3. Jaká
látka je příčinou otravy? Lék, rostlina, chemikálie, komerční přípravek atd.? U
léků udat, zda se jedná o lék, který postižený užívá nebo o cizí lék. U
komerčních přípravků je potřeba získat co nejvíce informací z etikety, nebo
alespoň vědět, k čemu se látka používá.
4. Jak
velké množství látky působí? Množství, které ubylo co nejvíce
upřesnit.
5. Kdy
se nehoda stala?
6. Jakým
způsobem se stala? Požití látky, polití se, vdechnutí, kousnutí
apod.
7.
V jakém stavu je postižený? Má nějaké zdravotní
potíže?
8. Jaká
opatření byla doposud provedena?
9. Kdo a
odkud volá: jméno, město, telefonní číslo (důležité pro zpětnou vazbu v případě
potřeby).
10.
Dodržte telefonické rady pro první pomoc poskytnuté
lékařem.
Toxikologické
informační centrum je jediné pracoviště svého druhu v České republice, které v
nepřetržitém provozu poskytuje prostřednictvím telefonických linek konzultace
o vzniklých akutních otravách, o postupech první pomoci a o následné léčbě.
Informace na nonstop telefonních linkách poskytují lékaři – odborníci
z oblasti toxikologie jak laikům, tak také ošetřujícím lékařům, kteří
nastalou situaci musí řešit. Informace jsou poskytovány i veterinárním
lékařům a chovatelům zvířat.
Toxikologické
informační středisko vzniklo v roce 1962 při Klinice pracovního lékařství
Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK. Důvodem pro vznik střediska byla
potřeba systematicky shromažďovat nejnovější poznatky o intoxikacích a jejich
léčbě. Původně bylo centrum založeno pro potřeby pracovního lékařství.
V současné době je na linkách konzultováno asi 4 % případů otrav
v zaměstnání, zbývající konzultace připadají na otravy vzniklé
v soukromí.
Kartotéka
TIS je tematicky rozdělena na oddělení komerčních přípravků, chemikálií, léků,
rostlin, hub a jedovatých živočichů. V současné době obsahuje kolem 100
tisíc hesel. Národní toxikologická databáze v elektronické podobě má hesel
přibližně dvojnásobek.
Z
původních asi 62 konzultací, které řešilo TIS v roce 1963, vzrostl počet dotazů
v devadesátých letech asi na 5000 ročně. Po roce 2000 již celkem pravidelně
dosahuje počet konzultací téměř 11 000 za rok.