Poruchy spánku
Mezinárodní den spánku a Evropský den narkolepsie
Ústředním
tématem bylo připomenutí významu spánku pro lidský organismus a jeho vliv na
civilizační choroby. Dostatečný a kvalitní noční spánek je důležitý pro zdraví i
kvalitu života. Poruchy spánku postihují až 40 % populace, přibližně 1/3 poruch
má závažný ráz, vyžaduje lékařskou péči a často i finančně nákladnou léčbu. Z
těchto důvodů je letošní Mezinárodní den spánku, navržený Světovou asociací
spánkové medicíny a Světovou neurologickou federací na 19. 3. 2010, zaměřen na
zlepšení kvality spánku (slogan "Sleep well, stay healthy") a prevenci poruch
spánku.
Mezi
nejčastější důsledky nekvalitního a trvale zkracovaného spánku patří deprese,
hypertenze, obezita, diabetes a poruchy imunitního systému. U dětí má kvalita
nočního spánku mimořádný význam i pro normální duševní a somatický vývoj.
V letošním roce se rozhodla Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou
medicínu uspořádat k tomuto datu (22. 3.) v krajských městech i Den
otevřených dveří akreditovaných spánkových center, kdy veřejnost bude seznámena
s nejčastějšími poruchami spánku, možnostmi diagnostiky i léčby a
návštěvníci budou provedeni jednotlivými spánkovými
laboratořemi.
Narkolepsie
je prototypem poruchy spánku a bdění s nejzávažnějšími sociálními důsledky.
Letošní rok přinesl nové poznatky o spoluúčasti genetických a zevních faktorů
při vzniku onemocnění, rozšířily se možnosti mezinárodní spolupráce. Evropský
den narkolepsie, navržený Evropskou společností pro výzkum spánku na 18. 3. 2010
je určen ke zlepšení informovanosti veřejnosti o tomto onemocnění. V České
republice bylo založeno občanské sdružení Diagnóza narkolepsie, jehož první
informativní schůze se uskuteční symbolicky 18. 3. 2010 v kině Mat (Karlovo
nám. 19, Praha 2, od 14.00 hodin).
Po
úvodních slovech ve svém sdělení prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., hovořil o vlivu
spánku na zdraví a civilizační choroby. Klinická zkušenost, že pravidelný spánek
a správná životospráva mají příznivý vliv na léčení různých onemocnění a naopak,
byla v případě některých chorob potvrzena moderními vědeckými studiemi.
Jedná se zejména o studie prokazující, že nedostatek spánku vede ke snížené
obranyschopnosti organizmu a také k vyššímu riziku deprese a úzkostných
poruch.
V nedávné
době se však také opakovaně zjistilo, že zkrácení spánku disponuje ke vzniku
obezity.
Tento
vztah je významný zejména v dětství a u mladých lidí a ztrácí na významu až
postupem věku. Zkrácený
spánek také zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, zejména ischemické
choroby srdeční. Důvodem zkráceného nebo nekvalitního spánku je větší denní
spavost a snížená pozornost včetně větší úrazovosti zejména dopravní a
průmyslové. Mnoho onemocnění zkracuje spánek – připomínáme primární insomnii,
syndrom neklidných nohou, insomnii při bolestivých stavech a jiných onemocněních
a intoleranci směnného režimu.
Spánek
si mnoho lidí zkracuje (i dobrovolně) při nesprávném režimu. Trvání spánku má
vliv nejen na přítomnost chorob ale také na tzv. výhled délky života. Lidé
s chronicky velmi krátkým spánkem a naopak s velmi dlouhým spánkem mají
kratší výhled dožití než lidé s trváním spánku 7 – 8 hodin.
Přímou souvislost se vznikem hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocnění
včetně cévních mozkových příhod má jedna z nejčastějších poruch spánku
obstrukční spánková apnoe.
O
narkolepsii – jejích příčinách a možnost léčby hovořila prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Narkolepsie je chronické onemocnění
charakterizované záchvaty nadměrné denní spavosti, které jsou doprovázeny u
většiny nemocných kataplexií (ztrátou svalového tonu vyvolanou emocí)
a v mnohých případech při usínání či probouzení i zrakovými,
sluchovými či hmatovými halucinacemi, případně stavy spánkové obrny. Někdy se
přidružuje i automatické jednání.
Charakteristické
jsou i poruchy nočního spánku s častým probouzením a živými, často až
bizardními děsivými sny. První příznaky
onemocnění se objevují zpravidla v adolescenci a provází nemocné po celý
život. Ačkoliv výskyt onemocnění je odhadován na 2 - 5:10.000, nemocní často
nejsou správně diagnostikováni a léčeni. V letošním roce se
v multicentrické studii, vedené profesorem Mignotem ze Standfordské
university, podařilo s vysokou pravděpodobností prokázat autoimunitní původ
onemocnění. Bylo také zjištěno, že spouštěcím mechanismem této autoimunitní
reakce je patrně streptokoková infekce.
V současné
době se zakládá Evropská databáze dětských i dospělých pacientů
s narkolepsií, která má přispět ke zlepšení informovanosti o tomto
onemocnění, zkvalitnit diagnostiku, umožnit včasné nasazení léčby a vést tak ke
zmírnění společenských důsledků choroby. Důležitá je spolupráce lékařů
s pacientskými organizacemi a informovanost veřejnosti, proto je Evropský
den narkolepsie předmětem medializace.
Nespavosti
u dětí se věnovala MUDr. Iva
Příhodová. Poruchy usínání nebo opakovaná noční probouzení se vyskytují až u 30
% dětí. Příčiny nespavosti se během vývoje dítěte mění. V kojeneckém a
batolecím věku je nespavost nejčastěji způsobena nevhodným spánkovým režimem a
výchovnými přístupy rodičů. Jen malé procento dětí může trpět opakovanými
nočními probouzeními v důsledku gastroesofageálního reflexu nebo alergie.
U předškolních
a školních dětí se vyskytuje nespavost v souvislosti s různými
psychickými problémy nebo poruchami, prodloužení usínání může být spojeno také
se syndromem neklidných nohou či s periodickými pohyby končetin ve spánku.
U dospívajících se kromě nepřiměřené spánkové hygieny může pod projevy
nespavosti skrývat syndrom zpožděné fáze usínání. Vzhledem k důsledkům
nespavosti v dětském věku (poruchy kognitivních funkcí a nálady,
hyperaktivita) je nutno věnovat včasné diagnostice a léčbě náležitou
pozornost.
Světový
den spánku 2010 byl určen mnoha mezinárodními organizacemi včetně World
Association of Sleep Medicine na 19.března. S tímto dnem se ve většině zemí pojí
množství osvětových a vzdělávacích akcí poukazujících na význam spánku, význam
kvalitní bdělosti a na nemoci vznikající v důsledku nedostatku spánku nebo jejho
poruch. Poprvé byl uveden v roce 2000. Česká společnost pro výzkum spánku a
spánkovou medicínu k tomuto dni připravila informační Den otevřených dveří
spánkové medicíny v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě,
Plzni a v Praze.
