Astma

Světový den astmatu – 6. květen

Kategorie: Astma

01.květen 2009

Astma, chronický alergický zánět průdušek spojený s jejich zvýšenou reaktivitou na různé podněty a s přestavbou stěny průdušek vzniká u vrozeně disponovaných jedinců jako nepřiměřená reakce na některé běžné látky z prostředí. Patří mezi ně prach, peří, pyly, roztoče, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny – ořechy, ryby, sýr, ovoce. Někdy je alergie zkřížená, klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka či kořenovou zeleninu.

Dispozice k alergii se dědí. Projevy alergie mohou být různé podle postižených orgánů. Alergický zánět v kůži se projevuje jako nepříjemně svědící alergický (atopický) ekzém, alergická reakce v nosní sliznici působí projevy alergické rýmy, postižení oční spojivky se projeví alergickým zánětem spojivek. Jsou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma.

U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie navazují. Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik astmatu zůstává alergická rýma. Asi u 50 % dospělých pacientů s astmatem se nepodaří alergii prokázat.

Astma patří mezi celosvětově rozšířená onemocnění. Odhaduje se, že ve světě v současné době trpí astmatem 300 milionů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově každoročně objeví 17,5 milionů nových případů astmatu a 250 tisíc lidí v důsledku astmatu umírá.

V České republice trpí astmatem přibližně 800 tisíc lidí. Z toho asi 350 tisíc lidí sice astma má, ale dosud kvůli němu nenavštívili lékaře. Proto u nich není zavedena ani potřebná léčba.

Podle tíže onemocnění se astma klasifikuje čtyřmi stupni – od nejlehčí formy až po těžké perzistující astma. Rovněž se sleduje astma a jeho příznaky podle úrovně kontroly (pod kontrolou – bez příznaků až po nedostatečnou kontrolu).

Užitečnou pomůckou, která pacientům i lékařům umožní rychlé zhodnocení úrovně kontroly astmatu je Test kontroly astmatu. Jedná se o mezinárodní standardizovaný písemný test, na jehož přípravě se podílela řada nezávislých odborníků a který zájemci naleznou i na astmatu. Dosažení výsledku 25 bodů znamená úplnou kontrolu.

Dětský věk je hlavním obdobím, v němž se určuje, jak závažný průběh bude astma v životě jedince mít a jakou bude mít celkovou prognózu. Odborné studie ukazují, že asi dvě třetiny všech astmatiků mají své první příznaky v období do tří let života a většina případů těžkého astmatu začíná v časném dětství, kdy však bývá diagnóza obtížná pro obtížnou spolupráci dětí při funkčním vyšetření plic (spirometrii), které je základem vyšetření a diagnostiky u dospělých pacientů.

Cílem péče o astma je uvedení a udržení klinických projevů pod kontrolou po dlouhá období. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti zabránit rozvoji většiny záchvatů, vyhnout se nepříjemným příznakům přes den i v noci a udržet plnou tělesnou aktivitu. Alergickou rýmu a především průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se především aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.

Trvalá léčba protizánětlivými léky, z nichž neúčinnější jsou inhalačně podávané kortikosteroidy, je indikována od 2. stupně astmatu, tj. od lehkého perzistujícího astmatu. U astmatu se navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při potížích. Nejsou určeny k pravidelnému podávání. Při častých dechových obtížích je nutné včas zvýšit preventivní léčbu .

Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen samotným potvrzením alergie.

Ekonomická analýza zdravotních služeb ukázala, že v případě přímých nákladů, jako jsou výdaje za léky a náklady na hospitalizaci, jsou náklady na špatně léčeného pacienta o 37 % vyšší než náklady na správně léčeného nemocného. V případě nepřímých nákladů, jako jsou např. nemocenské dávky a dřívější odchod do důchodu, jsou náklady vyšší o 25 %. Bylo rovněž vypočítáno, že roční náklady na léčbu pacienta s obtížně léčitelným astmatem představují 330 tisíc Kč.

V roce 1995 vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace Globální strategii péče o astma a jeho prevenci. Skupina odborníků, členů původně tří odborných společností (České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pneumologické a ftizeologické společnosti a České společnosti fyziologie a patologie dýchání), se do této celosvětové iniciativy přihlásila založením České iniciativy pro astma o.p.s. (ČIPA). Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů jmenovaných odborných společností, vyhlásila 26. března 1996 se vznikem ČIPA i českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice.

ČIPA se již tradičně hlásí ke Světovému dni astmatu, který letos připadá na 6. května,
a v duchu jeho tradice pořádá Dny astmatu a alergie v České republice. Ve vybraných městech bude v květnových dnech připraven pro veřejnost program, který je úzce spjat s problematikou alergie a astmatu. Zájemcům bude například zdarma provedena spirometrie, na některých místech proběhnou diskuse, semináře či další doprovodné akce.

Dny alergie a astmatu v České republice

6. 5. Janov „Astma a Janov“ – beseda spojená s prohlídkou,
Léčebna Janov, 13.00 – 15.30 hod.

7. 5. Praha Odborná konference pro lékaře a zdravotní sestry

Národní dům na Vinohradech, Nám. míru, Praha 2, 9.00 – 13.00 hod.

Informační stan s možností kontroly plicní funkce pro veřejnost; Náměstí Míru,

Praha 2, 9.00 – 17.00 hod.

13. 5. Olomouc Den otevřených dveří ve FN Olomouc, odd. Alergologie a klinické imunologie, 13.00 – 17.00 hod.

14. 5. Třebíč Stacionář Rolnička – léčba pohybem

14. 5. Hradec Králové „Respirici a veřejnost“, FN Hradec Králové – výukové centrum, od 14.00 hod.

27. 5. Brno Žerotínovo náměstí, Bílý dům, 15.00 – 18.00 hod.

www.cipa.cz.

Autor: zpracováno redakčně