Alergie
Jaro a jeho některá úskalí – alergická rýma
Podle
odborných dohadů (nelze přesně určit!) trpí alergickou rýmou minimálně jedna
miliarda obyvatel této planety a předpokládá se, že v České republice to je 20 % dospělých a 10 % dětí, což
odpovídá dvěma milionům obyvatel!
Alergická
rýma je postižení, které sice neohrožuje člověka na životě, ovlivňuje však
nesmírně jeho kvalitu života Má dalekosáhlý společenský dopad (zhoršuje
výkonnost) – a její léčba představuje velkou finanční
zátěž.
Ke
spouštěčům alergického zánětu sliznic nosohltanu i vedlejších nosních sliznic se
řadí především pyly (v ČR až 15 % postižených), roztoči (cca 4 %), plísňové
spory (2 – 3 %) pacientů, zvířecí alergeny (3 % populace). U zvířecích alergenů
se nejedná jen o reakci na chlupy, ale více na lupy, zvířecí pot, sliny a moč. Vzácnější je
alergie na šváby a alergie potravinová.
Alergická
rýma může být sezónní (pyly, venkovní plísně), celoroční (roztoči, švábi,
zvířecí alergény, nejasného původu (idiopatická - hyperreaktivní), u které se
specifický alergén nepodaří odhalit (až
23 %). Příznaky mohou být buď zcela samostatné (sezónní kýchání), nebo
celoroční. Sezónního alergika trápí
především prudké akutní obtíže!
Postižení
alergickou rýmou jsou vystaveni dalším rizikovým faktorům jako je zánět
vedlejších nosních dutin (akutní i chronický), zánět středního ucha, atopický
ekzém nebo alergický zánět očních spojivek.. Třetina těchto pacientů má
astma a nejméně jedna třetina je
astmatem v budoucnu ohrožena. (Astmatici mají až v 80 % chronickou
alergickou rýmu).
Terapie
musí být vždy komplexní a patří k ní preventivní opatření v podobě
úpravy prostředí pacienta a protialergický režim , tj. pokusit se odstranit
spouštěče alergie z prostředí pacienta.
Vždy je
nutno (jsou-li známy spouštěče), uvažovat o podání specifické alergenní
imunoterapie, protože vakcína s příčinným alergenem je jedinou a jedinečnou
léčbou, která zasahuje přímo do počátku alergického zánětu. Vakcíny jsou
dostupné v injekční formě a ve formě kapek pod jazyk. Obvykle se podávají
několik let. Účinnost je 60- 80%.
Současná
terapie a první volbou je podání kortikosteroidů (nosní aplikace na
principu vodných roztoků). Podávají se rovněž látky, které blokují nepříznivý
vliv některých mediátorů - antileukotrieny (léčba omezuje svědění, vodnatou
sekreci z nosu). Podává se úspěšně zatím jen v tabletové formě.
Dále se k léčbě používají kromony a
antihistaminika – v celkové i lokální
aplikaci.
Pro
rychlé oplasknutí sliznic a obnovení průchodnosti nosu se používají
dekongestiva, která se však mohou používat jen krátkodobě (nejdéle 7
dní!).
Žádný pacient by však neměl své obtíže řešit sám. Terapie je vždy cílená a patří odborníkům – alergologům!