Alergie

Jaro a jeho některá úskalí – alergická rýma


Kategorie: Alergie 
18.duben 2008
Alergická patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest. Bývá součástí alergického komplexu, který se většinou neomezuje jen na nosní sliznici, ale postihuje často více systémů, včetně dolních dýchacích cest, jak upozornil na dubnové tiskové besedě v Praze MUDr. Martin Fuchs, primář dětského oddělení FN Bulovka.

Podle odborných dohadů (nelze přesně určit!) trpí alergickou rýmou minimálně jedna miliarda obyvatel této planety a předpokládá se, že v České republice  to je 20 % dospělých a 10 % dětí, což odpovídá dvěma milionům obyvatel!

 

Alergická rýma je postižení, které sice neohrožuje člověka na životě, ovlivňuje však nesmírně jeho kvalitu života Má dalekosáhlý společenský dopad (zhoršuje výkonnost) – a její léčba představuje velkou finanční zátěž.

 

Ke spouštěčům alergického zánětu sliznic nosohltanu i vedlejších nosních sliznic se řadí především pyly (v ČR až 15 % postižených), roztoči (cca 4 %), plísňové spory (2 – 3 %) pacientů, zvířecí alergeny (3 % populace). U zvířecích alergenů se nejedná jen o reakci na chlupy, ale více na lupy,  zvířecí pot, sliny a moč. Vzácnější je alergie na šváby a alergie potravinová.

 

Alergická rýma může být sezónní (pyly, venkovní plísně), celoroční (roztoči, švábi, zvířecí alergény, nejasného původu (idiopatická - hyperreaktivní), u které se specifický alergén nepodaří odhalit (až  23 %). Příznaky mohou být buď zcela samostatné (sezónní kýchání), nebo celoroční.  Sezónního alergika trápí především prudké akutní obtíže!

 

Postižení alergickou rýmou jsou vystaveni dalším rizikovým faktorům jako je zánět vedlejších nosních dutin (akutní i chronický), zánět středního ucha, atopický ekzém nebo alergický zánět očních spojivek.. Třetina těchto pacientů má astma  a nejméně jedna třetina je astmatem v budoucnu ohrožena. (Astmatici mají až v 80 % chronickou alergickou rýmu).

 

Terapie musí být vždy komplexní a patří k ní preventivní opatření v podobě úpravy prostředí pacienta a protialergický režim , tj. pokusit se odstranit spouštěče alergie z prostředí pacienta.

Vždy je nutno (jsou-li známy spouštěče), uvažovat o podání specifické alergenní imunoterapie, protože vakcína s příčinným alergenem je jedinou a jedinečnou léčbou, která zasahuje přímo do počátku alergického zánětu. Vakcíny jsou dostupné v injekční formě a ve formě kapek pod jazyk. Obvykle se podávají několik let. Účinnost je 60- 80%.

 

Současná terapie a první volbou je  podání kortikosteroidů (nosní aplikace na principu vodných roztoků). Podávají se rovněž látky, které blokují nepříznivý vliv některých mediátorů - antileukotrieny (léčba omezuje svědění, vodnatou sekreci z nosu). Podává se úspěšně zatím jen v tabletové formě. Dále se k léčbě používají kromony a  antihistaminika – v celkové i lokální aplikaci.

Pro rychlé oplasknutí sliznic a obnovení průchodnosti nosu se používají dekongestiva, která se však mohou používat jen krátkodobě (nejdéle 7 dní!).

 

Žádný pacient by však neměl své obtíže řešit sám. Terapie je vždy cílená a patří odborníkům – alergologům!

www.amic.cz 

www.gsk.cz

Autor: zpracováno redakčně