Co víme o chřipce

Chřipka stálým ohrožením populace


Kategorie: Defininice chřipky 
01.prosinec 2007
Každoročně chřipka postihne deset procent světové populace. Přenáší se z osoby na osobu zejména kapénkovou nákazou kašlem nebo kýcháním. Na rozdíl od běžných virových infekcí projevujících se jako rýma či kašel, je chřipka závažné onemocnění, každý rok jí podlehnou tisíce lidí na celém světě. V rozporu s touto skutečností je stále považována za banální onemocnění.

Specifickou ochranu před chřipkou představují protichřipkové vakcíny, které se aplikují před vypuknutím epidemie/pandemie. Terapie chřipky spočívá v (kromě mírnění příznaků) v podávání antivirotik I. generace (amantadin, rimantadin u chřipky A), nebo 2. generace (oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B). Všechny velké pandemie byly vyvolány chřipkou A.

Tato specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními pojišťovnami.

Není-li možno očkovat (například není možné očkovat osoby s některými poruchami imunitního systému, neočkuje se již v průběhu epidemie), nebo předpokládá-li se, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná (organismus po očkování nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek), měla by být podána skupinám rizikových osob (chronicky nemocní a oslabení lidé, senioři, děti) specifická protichřipková antivirotika.

 

 

Virus chřipky A byl původcem všech dosavadních pandemií. Nebezpečí tohoto viru spočívá v tom, že je „schopen“ antigenní proměny., jak jsme již opakovaně upozorňovali. Proti viru s novou antigenní výbavou nemá většina populace protilátky, a proto se snadněji šíří a způsobuje vážnější onemocnění. V současnosti jsou nejrozšířenější antigenní varianty chřipkového viru typu A H1N1 a H3N2.

Chřipkové viry typu B a C se výrazněji nemění a zpravidla vyvolávají menší epidemie s mírnějším průběhem onemocnění.

 

Příznaky chřipky

Horečka

Suchý dráždivý kašel

Bolesti hlavy (za očima)

Bolesti svalů a kloubů

Nechutenství, zvracení

Vyčerpanost

Celková únava, přetrvává v rekonvalescenci

Komplikace – zápal plic, zánět srdečního svalu, neurologické komplikace, zhoršení základního onemocnění u chronicky nemocných

 

Chřipka je smrtelné onemocnění

Dva ze 100 000 zdravých jedinců během epidemie umírájí na komplikace chřipky (např. zápal plic). Pravděpodobnost úmrtí se však zvyšuje u pacientů s kardiovaskulárními chorobami (104 z 100 000), plicním onemocněním (240 z 100 000). Při velmi časté kombinaci diabetu a kardiovaskulárních chorob toto riziko stoupá na 480 ze 100 000 a trpí-li postižený chřipkou plicní chorobou a kardiovaskulárním onemocněním, pak je riziko ještě vyšší (umírá 870 nemocných ze 100 000).

 

V chladných měsících roku jde často o akutní postižení tkání respiračního traktu (horní i dolní cesty dýchací), způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, virus) s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. Nejedná se o klasickou chřipku! Původci jsou nejčastěji ze skupiny rhinovirů, koronavirů a RS virů.

Aby se odlišily nemoci „z nachlazení neboli ARI“ od chřipky bez drahé laboratorní diagnostiky, ale pouze na základě jasných klinických příznaků, byl zaveden termín ILI (Influenza Like Illness) pro tzv. chřipce podobné onemocnění.

Charakteristické pro ILI je horečka vyšší jak 38 °C, kašel, bolest svalů a/nebo bolest hlavy.

O chřipkové epidemii hovoříme, pokud je ARI nad 2000/100 000 obyvatel.

 

Tři varianty řešení

1. Protichřipkové vakcíny: u chřipky A H3N1, H2N1, H5N1 a u chřipky B

2. I. Generace antivirotik: amantadin, rimantadin u chřipky A

3. II. Generace antivirotik: oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B

Antivirotika lze podávat i v profylaxi (u oslabených a ohrožených jedinců).

 

Léčba chřipky

U většiny nemocných mírníme příznaky léky proti horečce, bolesti, dráždivému kašli, dodáváme dostatek tekutin a stravu bohatou na vitaminy. Jde o zmírnění příznaků chřipky, nikoli kauzální léčbu.

Nezbytný pobyt nemocného v klidu na lůžku nejméně po dobu horeček a omezení fyzické námahy dalších 24 – 48 hodin po normalizaci teploty.

Specifická terapie sezónní chřipky antivirotiky I. nebo II. generace.

Léčba má být zahájena nejpozději do 48 hodin po prvních příznacích.


 

 

PŘÍMÝ PŘENOS PTAČÍHO CHŘIPKOVÉHO VIRU DO HUMÁNNÍ POPULACE

 

Virus

Rok

Nem/Úmrtí

Země

Klinický obraz

H5N1

1997

18/6

Hong Kong

Od mírných až po smrtelné formy

H9N2

1999

2/0

Hong Kong

Mírná ILI

H9N2

1999

5/0

Čína

Mírná ILI

H9N2

2003

1/0

Hong Kong

Mírná ILI

H5N1

2003

2/1

Hong Kong

Primární pneumonie

H7N7

2003

89/1

Nizozemí

Konjuktivitida

H10N7

2004

2/0

Egypt

Horečka a kašel

H5N1

2003-2007

335/206

Vietnam, Thajsko, Indonézie EU/AS/AF

Od mírných až po smrtelné formy

 


 

Ačkoliv je chřipka závažným zdravotnickým a sociálním problémem je neustále podceňovaná, zvláště v ČR.

Očkování proti chřipce představuje v současnosti velice účinnou prevenci.

Vakcinace u mladých osob zabrání onemocnění, u osob starých onemocnění nezabrání, omezí však závažnost onemocnění, sníží počet hospitalizací a úmrtnost. 

Specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními pojišťovnami.

Není-li možno očkovat, nebo se předpokládá, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná, měla by být podána ve skupině rizikových osob protichřipková antivirotika.

 

O závažnosti chřipky, její stálé problematice, možné prevenci a léčbě hovořil na tiskové besedě v listopadu 2007 profesor MUDr. Jiří Beran, CSc., z Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové.

Specifickou ochranu před chřipkou představují protichřipkové vakcíny, které se aplikují před vypuknutím epidemie/pandemie. Terapie chřipky spočívá v (kromě mírnění příznaků) v podávání antivirotik I. generace (amantadin, rimantadin u chřipky A), nebo 2. generace (oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B). Všechny velké pandemie byly vyvolány chřipkou A.

Tato specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními pojišťovnami.

Není-li možno očkovat (například není možné očkovat osoby s některými poruchami imunitního systému, neočkuje se již v průběhu epidemie), nebo předpokládá-li se, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná (organismus po očkování nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek), měla by být podána skupinám rizikových osob (chronicky nemocní a oslabení lidé, senioři, děti) specifická protichřipková antivirotika.

 

 

Virus chřipky A byl původcem všech dosavadních pandemií. Nebezpečí tohoto viru spočívá v tom, že je „schopen“ antigenní proměny., jak jsme již opakovaně upozorňovali. Proti viru s novou antigenní výbavou nemá většina populace protilátky, a proto se snadněji šíří a způsobuje vážnější onemocnění. V současnosti jsou nejrozšířenější antigenní varianty chřipkového viru typu A H1N1 a H3N2.

Chřipkové viry typu B a C se výrazněji nemění a zpravidla vyvolávají menší epidemie s mírnějším průběhem onemocnění.

 

Příznaky chřipky

Horečka

Suchý dráždivý kašel

Bolesti hlavy (za očima)

Bolesti svalů a kloubů

Nechutenství, zvracení

Vyčerpanost

Celková únava, přetrvává v rekonvalescenci

Komplikace – zápal plic, zánět srdečního svalu, neurologické komplikace, zhoršení základního onemocnění u chronicky nemocných

 

Chřipka je smrtelné onemocnění

Dva ze 100 000 zdravých jedinců během epidemie umírájí na komplikace chřipky (např. zápal plic). Pravděpodobnost úmrtí se však zvyšuje u pacientů s kardiovaskulárními chorobami (104 z 100 000), plicním onemocněním (240 z 100 000). Při velmi časté kombinaci diabetu a kardiovaskulárních chorob toto riziko stoupá na 480 ze 100 000 a trpí-li postižený chřipkou plicní chorobou a kardiovaskulárním onemocněním, pak je riziko ještě vyšší (umírá 870 nemocných ze 100 000).

 

V chladných měsících roku jde často o akutní postižení tkání respiračního traktu (horní i dolní cesty dýchací), způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, virus) s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. Nejedná se o klasickou chřipku! Původci jsou nejčastěji ze skupiny rhinovirů, koronavirů a RS virů.

Aby se odlišily nemoci „z nachlazení neboli ARI“ od chřipky bez drahé laboratorní diagnostiky, ale pouze na základě jasných klinických příznaků, byl zaveden termín ILI (Influenza Like Illness) pro tzv. chřipce podobné onemocnění.

Charakteristické pro ILI je horečka vyšší jak 38 °C, kašel, bolest svalů a/nebo bolest hlavy.

O chřipkové epidemii hovoříme, pokud je ARI nad 2000/100 000 obyvatel.

 

Tři varianty řešení

1. Protichřipkové vakcíny: u chřipky A H3N1, H2N1, H5N1 a u chřipky B

2. I. Generace antivirotik: amantadin, rimantadin u chřipky A

3. II. Generace antivirotik: oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B

Antivirotika lze podávat i v profylaxi (u oslabených a ohrožených jedinců).

 

Léčba chřipky

U většiny nemocných mírníme příznaky léky proti horečce, bolesti, dráždivému kašli, dodáváme dostatek tekutin a stravu bohatou na vitaminy. Jde o zmírnění příznaků chřipky, nikoli kauzální léčbu.

Nezbytný pobyt nemocného v klidu na lůžku nejméně po dobu horeček a omezení fyzické námahy dalších 24 – 48 hodin po normalizaci teploty.

Specifická terapie sezónní chřipky antivirotiky I. nebo II. generace.

Léčba má být zahájena nejpozději do 48 hodin po prvních příznacích.


 

 

PŘÍMÝ PŘENOS PTAČÍHO CHŘIPKOVÉHO VIRU DO HUMÁNNÍ POPULACE

 

Virus

Rok

Nem/Úmrtí

Země

Klinický obraz

H5N1

1997

18/6

Hong Kong

Od mírných až po smrtelné formy

H9N2

1999

2/0

Hong Kong

Mírná ILI

H9N2

1999

5/0

Čína

Mírná ILI

H9N2

2003

1/0

Hong Kong

Mírná ILI

H5N1

2003

2/1

Hong Kong

Primární pneumonie

H7N7

2003

89/1

Nizozemí

Konjuktivitida

H10N7

2004

2/0

Egypt

Horečka a kašel

H5N1

2003-2007

335/206

Vietnam, Thajsko, Indonézie EU/AS/AF

Od mírných až po smrtelné formy

 


 

Ačkoliv je chřipka závažným zdravotnickým a sociálním problémem je neustále podceňovaná, zvláště v ČR.

Očkování proti chřipce představuje v současnosti velice účinnou prevenci.

Vakcinace u mladých osob zabrání onemocnění, u osob starých onemocnění nezabrání, omezí však závažnost onemocnění, sníží počet hospitalizací a úmrtnost. 

Specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními pojišťovnami.

Není-li možno očkovat, nebo se předpokládá, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná, měla by být podána ve skupině rizikových osob protichřipková antivirotika.

 

O závažnosti chřipky, její stálé problematice, možné prevenci a léčbě hovořil na tiskové besedě v listopadu 2007 profesor MUDr. Jiří Beran, CSc., z Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové.

Autor: zpracováno redakčně