Hubnutí a obezita

Z historie obezity (pokračování)


Kategorie: Hubnutí a obezita 
21.listopad 2007
Protože se stává obezita civilizační epidemií – rádi přiblížíme její historii v dalších zemích.

Ve starověké Číně dbali lidé na harmonii s prostředím. Harmonie byla považována za klíč k prevenci onemocnění a současně za cestu k dlouhověkosti, což zmiňuje již Císařská žlutá kniha vnitřního lékařství z druhého tisíciletí př. n. l.

 

V životě Číňanů hrálo důležitou úlohu jídlo. Množství a pestrost jídla odráželo společenské postavení. Bohatí si mohli dovolit více masa a také způsoby vaření byly nápaditější než v chudých domácnostech. Ale bez ohledu na postavení měl každý Číňan dvě jídla denně – jedno ráno a druhé před setměním.

 

Problém obezity, který se vyskytoval řídce i v Číně popisuje například jeden z lékařských textů z 16. století a jako lék doporučuje celotělové masáže. Zda masáže opravdu pomáhaly nelze doložit, ale obézních bylo mezi Číňany v minulosti málo a jednalo se až na výjimky o příslušníky vyšší třídy. Je to rozdíl oproti dnešku, kdy se Čína potýká, ostatně jako mnoho ostatních rychle se vyvíjejících států, se stále rostoucím procentem obézních.

 

V Japonsku nepředstavovala obezita v dřívějším období závažnější problém. V současnosti je obézních zhruba 3 % populace, ale s pokračujícím přílivem západního životního stylu se jejich počet rovněž zvyšuje.

 

Základem japonské kuchyně jsou mořské ryby a jiní mořští živočichové, rýže a zelenina v nejrůznějších úpravách, sója a zelený čaj. Konzumace velkého množství mořských živočichů pomáhá Japoncům ochránit zdraví před nejrůznějšími onemocněními, zejména před nemocemi srdce a oběhového systému.

 

Průměrný věk dožití je u žen 86 a u mužů 78 let (v ČR je to u mužů 72 a u žen 79 let). Zajímavostí je, že se Japonci nedojídají „sladkými tečkami“ po jídle, jak je tomu u nás, čímž se snižuje množství energie přijaté během oběda nebo večeře.

 

K Japonsku, hovoříme – li o obezitě a jídle, je nutno se zmínit  o typickém národním sportu sumo (japonsky „bránit se“). Sport je založen na velké hmotnosti závodícího. Průměrná hmotnost bojovníků suma se pohybuje okolo 150 kilogramů. Jedí speciální pokrm „čankonabe“, který je velmi kalorický a obsahuje množství bílkovin a vitamínů. Skládá se převážně z masa a ryb. Do pokrmu se přidává mnoho sójové omáčky a cukru, vše se vaří dohromady s mrkví, kapustou, cibulí a fazolemi. Zápasníci sumo se jím živí, jejich porce jsou mohutné i když jako přílohu konzumují rýži. Vše zapíjejí pivem.. Úspěch zápasníků spočívá na jejich hmotnosti a velké stabilitě samotného borce.

(pokračování).

www.zijzdrave.cz

Autor: zpracováno redakčně