Kožní nemoci

Problematika chronických kožních onemocnění, zvláště atopické dermatitidy vede vždy pacienta k velkým psychosociálním problémům, proto je jim věnována opakovaně pozornost! Narozdíl od našich geografických sousedů (Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko) jsou u nás nedostatečně využívány lokální imunomodulátory (topical imunomudulators, TIMs). Přípravky, které jsou vhodné po zvládnutí akutní fáze atopické dermatitidy (AD) i v chronické udržovací léčbě. Jejich použití je vhodné i tehdy, kde nelze dosáhnout úplného zhojení samotnými kortikosteroidy. Lokální imunomodulátory by měly být použity, když se AD po úvodní léčbě kortikosteroidy zhorší.

Podle MUDr. Radka Litvika je úspěšná léčba atopické dermatitidy i v ČR dostupná, jen nevyužívaná. Nedostatečná léčba AD je jedním z faktorů, které přispívají k rozvoji dalších atopických a posléze autoimunních onemocnění.

V současnosti máme k dispozici dva přípravky – tacrolimus a pimecrolimus, přičemž tacrolimus je jeví v klinických studiích účinnější než pimecrolimus při zachování stejné bezpečnosti léčby.

 

Atopická dermatitida (AD, atopický ekzém) vyžaduje individuální a komplexní léčbu s dodržováním preventivních a režimových opatření. Kromě emoliencií (promašťovadel), které tvoří základ péče o dysfunkční kožní bariéru (viz dále), jsou používány pro zvládnutí akutního stadia kortikosteroidy (KS) pro místní použití (mléka, krémy, lotia), které mají svá pozitiva, ale i své omezení, především v ztenčování kůže při dlouhodobé aplikaci. Narozdíl od kortikosteroidů nemají imunomodulárory kožní reakce ani při dlouhodobé aplikace negativní vliv na stav pokožky. Měly by být použity vždy, když první pokus zvládnutí AD kortikosteroidy selže a při dlouhodobé léčbě středně závažné a těžké formy AD.

 

Čeští pacienti postižení atopickou dermatitidou jsou často nedostatečně léčeni. Správnou terapii ovlivňuje obava z nových léčiv a konzervatizmus ošetřujících odborníků, ale i pacientů. Náklady na léčbu zůstávají srovnatelné, protože po zvládnutí akutního stadia se používá k udržení v dobrého stavu kůže menší množství léků než by bylo zapotřebí k léčbě znovuvzplanutí akutní fáze atopické dermatitidy..

 

Atopická dermatitida není (až na velmi vzácné výjimky další infekce virem herpes simplex 1, který na ekzémem poškozené kůži vyvolává velmi nebezpečné onemocnění) smrtelná choroba, avšak výrazně ovlivňuje kvalitu života nemocných, jak vyplývá z průzkumu, který provedla nezávislá organizace pacientů ve Velké Británii (NES, National Eczema Society).

Další studie prokázaly, že správnou léčbou lze tento faktor výrazně ovlivnit téměř až na úroveň populace bez kožního onemocnění.

 

Atopická dermatitida (ekzém, AD) je považována převážně za onemocnění dětského věku. Tento závěr vychází z relativních čísel: 16 % kojenců, 12 % dětí do 15 let a minimálně 3 % pacientů starších 15 let má AD. V řeči absolutních čísel v populaci ČR převažují výrazně dospělí – 260 000 oproti 175 000 dětských ekzematiků a 1500 kojenců do 1 roku. Podle klinických studií byly příznaky AD zjištěny i po dvaceti letech až v 90 % případů u pacientů, u nichž byla AD diagnostikována do 2. roku věku.

Atopická dermatitida je v současnosti u dospělých špatně diagnostikována a moderní léčbu má jen zlomek těch, kteří navštíví lékaře.

V současnosti jsou v ČR dostupné tacrolimus (Protopic) a pimecrolimus (Elidel).

Výborně působí proti příznakům AD, a to bez výrazných nežádoucích účinků na kůži. Ovlivňují poruchy imunitního systému a snižují produkci imunoglobulinů (IgE), které představují zprostředkovatele atopické reakce.

Zlepšují rovnováhu a funkční souhru jednotlivých složek imunitního systému. Při místním podání je jejich vstřebávání do krevního oběhu minimální, proto nepůsobí celkové nežádoucí reakce. Vzácně se objeví místní reakce (štípání v místě aplikace), resp. v malém procentu místní infekce.

 

Imunomodulátory by měly být (podle výsledků klinických studií, které byly představeny letos v květnu na Evropském dermatologickém průzkumu ve Vídni) použity vždy, když po úvodní terapii kortikosteroidy dojde opět k objevení příznaku AD. Lokální imunomodulátory by se měly aplikovat u těžkých ekzematiků trvale (obvykle dvakrát týdně) – tzv. udržovací terapie. Tím se předejde opakování akutní (svědivé) fáze AD, která kůži trvale poškozuje, a tím i zbytečnému zvyšování nákladů „znovuzačínající“ terapií, jak bylo sděleno na TK  koncem října v Praze MUDr. Radkem Litvikem z ostravské Kožní kliniky.

 

Více na: www.atopickyekzem.cz

 

 

 

 

Tweet