Žloutenka

Každým rokem je věnován 1. říjen Světovému dni hepatitid (žloutenek). Připomenutí má za cíl poskytnout veřejnosti informace o existenci virového zánětu jater a nejčastějších způsobech přenosu nákazy. Úlohy odborného garanta se v České republice ujala Česká hepatologická společnost ČLS JEP.

Hepatitidy jsou celosvětovým zdravotním problémem. Závažný je zejména virový zánět jater typu C, zákeřná choroba, která dlouho může probíhat skrytě. Pacient může mít pouze nespecifické příznaky, jakými jsou únava, přechodná ztráta chuti k jídlu, svědění kůže, pocit napětí v pravém podžebří a trávicí obtíže. Žlutavé zabarvení kůže se nemusí vůbec objevit. Neléčený chronický virový zánět jater může však skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Jedinou možnou prevencí je vyvarování se rizikovému chování.

 

Cílem informačních aktivit je zamezit šíření právě žloutenky typu C, proti které neexistuje preventivní očkování. Od roku 2005 je k dispozici  bezplatná anonymní telefonní linka 800 331122, na kterou se již se svými dotazy obrátilo několik stovek osob. Volající je přepojen přímo na odborného lékaře, který je připraven poskytnout nejen informace o virové hepatitidě C, ale také poradit, kde se lze nechat vyšetřit nejblíže místa pobytu volajícího. Specialisté mohou pomocí bezplatné linky poskytnout konzultace i ostatním lékařům z jiných oborů. Zdrojem informací jsou rovněž internetové stránky www.zloutenka-c.cz

 

 

Primátor Pavel Bém, který konferenci zahájil, hovořil o drogové politice hlavního města. která úzce  souvisí s výskytem hepatitid. Uvedl, že zatím nedochází k žádným epidemickým nárůstům hepatitidy. V současné době je téměř 70 procent uživatelů návykových látek v kontaktu s nějakou pomáhající institucí, což je velice příznivé.

 

Praha zůstává však stále na prvním místě v počtu problémových uživatelů návykových látek.  (Celkem v ČR je to 30 200,  Praha má uživatelů 8 400 heroin: 2 900, Subutex: 2 700 a pervitin: 2 800). Je to způsobeno koncentrací negativních vlivů velkoměsta: hustota obyvatelstva, anonymita, cizinci – turisté, příležitostní pracovníci, imigranti, vyšší koupěschopnost obyvatel, cílová destinace drogových dealerů atd. Mezi mládeží je nejužívanější a nejoblíbenější návykovou látkou marihuana, ale ačkoliv se jedná o „módní“ vlnu, počet mladých lidí experimentujících s marihuanou klesá, pravděpodobně v důsledku  primární prevence.

 

Všechny specifické služby v Praze, které se zabývají léčbou, následnou péčí, Harm Reduction, a které jsou podporovány z rozpočtu města jsou certifikované.

V měsíci říjnu se otevírá nové Centrum komplexní péče o uživatele drog
v Praze 4, Vladimírově ulici č. 10. Jedná se o rozšířené a zcela nově vybavené pracoviště, kde v jednom zařízení budou odborným personálem poskytovány služby zdravotnické,  poradenské a psychosociální, včetně substituční léčby. Tento model integrované péče je v současné době považován za nejmodernější a nejefektivnější způsob ambulantní péče o osoby s těžkou závislostí

Více na: www.magistrat.praha-mesto.cz

 

 Ze sdělení profesora MUDr. Petra Husy, CSc., člena výboru České hepatologické společnosti ČLS JEP, a přednosty Kliniky infekčních chorob Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno a Fakultní nemocnice Brno uvádíme:

 

Virové hepatitidy (VH) představují i v současné době velmi závažný zdravotnický problém. Akutní i chronické formy onemocnění jsou příčinou významné morbidity a mortality u nás i ve světě. V současné době je známo 6 virů, které vyvolávají VH (VH A-E). V naší republice jsou významné virové hepatitidy A, E a především B a C.

 

V České republice je v posledních letech patrný stálý trend k poklesu případů VH A nejspíše v souvislosti se zlepšujícími se hygienickými podmínkami a narůstajícímu počtu osob vakcinovaných proti této infekci.

 

Počet případů akutní VH B je v posledních letech velmi stabilní a vykazuje jen minimální roční výkyvy. Nejčastějšími cestami přenosu infekce jsou v současnosti sexuální styk a sdílení injekčních jehel a stříkaček mezi injekčními uživateli drog, jejichž počet neklesá. Efekt plošné vakcinace obyvatelstva započaté v roce 2001 lze samozřejmě očekávat až za několik let, až se dostanou v současnosti očkované děti do věku, kdy začnou sexuálně žít a bohužel i užívat drogy.

 

V roce 2006 bylo v České republice hlášeno téměř o 200 případů nově diagnostikovaných hepatitid C více než v uplynulých 4 letech. Bude zajímavé pozorovat, zda šlo o náhodný jev nebo počátek dlouhodobější tendence. Nejrizikovější skupinou obyvatelstva jsou jednoznačně injekční uživatelé drog. Očkování proti VH C není možné nikde na světě.

 

V posledních několika letech narůstá počet případů VH E v naší republice. Významnou část z nich tvoří nákazy spojené s cestováním do zemí s nižším hygienickým standardem, ale narůstá i výskyt onemocnění u osob, které se prokazatelně musely infikovat v České republice, protože v inkubační době onemocnění neopustily domov.

 

Diagnostika a léčba pacientů s virovými hepatitidami je v České republice na vysoké úrovni. Léčba u nás se nijak neliší od léčebných postupů používaných v nejvyspělejších státech světa a podobné jsou i její výsledky. Léčba je dostupná pro všechny pacienty, kteří ji potřebují, a které je možné tímto způsobem léčit. Je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem současnosti je aktivní vyhledávání a léčba nemocných s chronickými hepatitidami B a C, dříve než se u nich onemocnění dostane do pokročilých stadií, kdy je již kvalita a délka jejich života výrazně ovlivněna a léčebné možnosti omezené.

 

K problému infekčních žloutenek pohovořila na TK 1.10.2007 rovněž PaedDr. Martina Richterová Těmínová, předsedkyně správní rady o. s. SANANIM.

„U drogově závislých jsou žloutenky velký problém. K léčbě závislosti  musíme přistupovat komplexně, a proto považujeme léčbu somatických onemocnění za nedílnou součást i procesu směřujícímu k resocializaci a reintegraci našich klientů. Velký důraz kladema ne prevenci.

Žloutenkám lze předcházet lepší informovaností veřejnosti, primární prevencí na školách, ale také preventivní informací ohrožených skupin. Jde o „harm reduction“, tedy snižování rizik, jak se provádí například v nízkoprahových zařízeních kde hovoříme s klienty o závažnosti onemocnění, o způsobech, jak mu předcházet, a o nutnosti výměny injekčních stříkaček. Tím totiž nechráníme jen naše klienty, ale celou veřejnost.

Je proto zarážející, že žádná metoda okamžitých orientačních testů na hepatitidu nezískala v České republice atest. Je to škoda pro klienty, pro které by se jednalo o důležité upozornění a motivaci k včasné léčbě, ale i pro celou společnost.“

Tweet