Pohlavně přenosné choroby

Novinka v léčbě condyloma accuminatum


Kategorie: Pohlavně přenosné choroby 
26.květen 2007
Kožní výrustky – condyloma accuminatum (genitální bradavice) vznikají obvykle v oblasti zevních pohlavních orgánů. Jsou bělavé nebo pleťové barvy, mohou být i tmavěji pigmentované. Jejich velikost je různá – pohybuje se od zcela malých, stěží postihnutelných bradaviček až po větší květákovité útvary. Vyskytují se u žen kolem poševního vchodu, ale i v pochvě a na děložním hrdle (čípku); u mužů na penisu nebo skrotu (šourku). Mohou být kolem ústí konečníku, v prostoru mezi genitáliemi a konečníkem na tzv. hrázi (perineu), vzácněji v tříslech.

V důsledku značného uvolnění sexuálních kontaktů došlo v posledních letech celosvětově k nárůstu této infekce o desítky procent. Například ve Velké Británii stoupl výskyt genitálních bradavic v letech 1998 až 2001 o celých 70 %, především u lidí ve věku mezi 20 až 29 lety. Odhaduje se, že genitální bradavice postihují téměř 630 miliónů lidí na celém světě.

 

Původcem genitálních bradavic je infekce lidským papilomavirem HPV, což je nejčastější sexuálně přenosná infekce. V průběhu života se HPV nakazí až 80 % sexuálně aktivních lidí. Infekce většinou proběhne bez jakýchkoliv příznaků, jen u části infikovaných se projeví výsevem genitálních bradavic. Dalším příznakem infekce mohou být i změny na sliznici děložního hrdla, které mohou vést až k rakovině. Od počáteční infekce k výsevu bradaviček může uplynout několik týdnů až měsíců.

 

Jedinou spolehlivou ochranou je sexuální abstinence. Vysokou míru ochrany poskytuje kondom, ale HPV je v kůži v oblastech, které nejsou při sexuálním styku chráněné, proto může dojít k přenosu viru. I sexuální styk s partnerem, který nemá projevy infekce, nemá genitální bradavice, nezaručuje, že není nositelem skryté infekce HPV a jejím šiřitelem.

 

Na počtu sexuálních partnerů závisí pravděpodobnost infekce, ačkoliv výsev condylomat nemusí být vždy známkou promiskuitního způsobu života postiženého. U těch, kteří měli dva a více sexuálních partnerů stoupá i několikanásobně i riziko  infekce. Infikovat se však lze i při jediném sexuálním styku a v monogamním vztahu. Záleží totiž na předchozím životě partnera/partnerky. Tato otázka se musí posuzovat vždy z hlediska obou partnerů a jejich sexuální anamnézy.

 

Přenos infekce HPV je téměř vždy při sexuálním styku. Nelze se infikovat z kontaminovaných předmětů (prádlo, ručník, toalety). V literatuře jsou uvedeny nepříliš časté přenosy z těhotné matky na dítě (viz níže), velmi vzácný je přenos z genitálií (konečníku) postiženého rukama na jinou osobu. Typ HPV vyvolávající genitální bradavice nepůsobí chorobné změny na kůži jiných míst těla.

 

Pokud má těhotná condylomata, může při porodu infikovat novorozence. U dítěte se může objevit onemocnění dýchacích cest, tzv. papilomatóza laryngu. Nádorky jsou sice nezhoubné, ale mohou vést k dýchacím obtížím dítěte a obvykle vyžadují opakovaný chirurgický zákrok. Postižení je vzácné. Přesto výskyt genitálních bradavic u rodičky by měl být důvodem k úvaze o ukončení těhotenství císařským řezem.

 

O lidském papilomaviru HPV (Human Papillomavirus) jsme již opakovaně informovali. V průběhu života se virem nakazí  70 - 80 % mladých jedinců. S přibývajícími roky postižených ubývá. U naprosté většiny infikvaných HPV navyvolává žádné projevy. HPV vysoce rizikové (typ 16, 18 i další) mohou po letech přetrvávání v organismu vyvolat rakovinu čípku – děložního hrdla.

Typy 6 a 11, které mají na svědomí 90% výsev bradavic patří k tzv.  nízkorizikovým, protože zhoubné bujení vyvolávají jen vzácně.

 

Léčba spočívá v různých postupech. Některé malé bradavice mohou vzácně zmizet i bez léčby. Samoléčení  nebývá účinné a nedoporučuje se. Nejčastější bývá chirurgické řešení (shave excice, elektrokoagulace, kryodestrukce, laser ablace). Po chirurgickém zásahu se kondylomata často znovu objevují. Lze také zvolit méně nepříjemnou léčbu – místní aplikaci přípravků (viro/cytostatika – kyselina trichloroctová, 5-fluorouracil, cantaridin, podofylin, podofylotoxin).  

 

Novinkou na našem trhu je nyní léčba pomocí lokální imunoterapie. Jedná se o imiquimod (krém AldaraTM) – modulátor místní imunitní odpovědi. Imunitní odpověď je podnícená indukcí tvorby cytokinů IFN-α, TNF a interleukinů) a stimulací vrozené a buňkami zprostředkované získané imunity (zvýšená aktivita NK buněk -natural killers a zesílená cytotoxicita T-lymfocytů).

 

Imiquimod  byl představen na TK v květnu 2007 v Praze. Krém je lékem volby v terapii genitálních bradavic. Pacient si sám přípravek aplikuje na postižená místa, nechá působit 8 – 10 hodin, pak se důkladně omyje vodou a mýdlem (European Course on HPV Pathology 2001). Dále  dle doporučení lékaře. Léčba má dlouhodobý účinek a dle sdělení na TK vede k vysokému počtu vyléčených  pacientů s nízkým rizikem recidiv. Imiquimod je vázán na lékařský předpis, pro tuto indikaci však není hrazen z prostředků pojišťovny. (Pro zajímavost imiquimod se též používá v léčbě kožního nádoru - basocellulárního karcinomu.)

 

Literatura:

Sauder D. Jam Acad Dermatol 2000;43:86-11; Urosevic M. Arch Dermatol 2003; 139:1325-1332.

Miller R. Int J Immunopharmacol 1999; 21:1-14

 

Více: www.kondylomata.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: zpracováno redakčně