Inkontinence

Inkontinence moče snižuje kvalitu života


Kategorie: Inkontinence 
16.duben 2007
„Výskyt močové inkontinence u žen je odhadován na 10 až 58 %. Z tohoto odhadu vyplývá, že jde o potíž, s níž se ženy nerady svěřují i na cílený dotaz lékaře“, uvedl prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., na TK 12. 4. 07 v Praze.

Mezi typy inkontinencí převažují dva – stresová a urgentní. Při stresové inkontinenci dochází k občasnému úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku, například při smíchu, kašli, při fyzické námaze apod. Obvykle se jedná o stavy spojené se zvýšenou pohyblivostí uretry a močového měchýře v důsledku oslabení pánevního dna a poruch pojivové tkáně.
Urgentní inkontinence je nejtěžší stupeň hyperaktivního močového měchýře (Overactive bladder, OAB). Zde je hlavním příznakem urgence, tedy stěží ovládnutelný pocit imperativního nucení na močení. Výskyt OAB se v ČR odhaduje zhruba na 18 % u populace starší 40 let. OAB je relativně novou diagnózou (byla definována a uznána v roce 2002), a proto je nutné zlepšit informovanost nejen mezi pacienty - laiky, ale i u lékařské veřejnosti, aby se všem pacientům, jimž OAB „krade život“ dostalo náležité léčby.

Mezinárodní odborná společnost zařadila OAB do seznamu uznávaných diagnóz v roce 2002. Jde o příznaky, které nemocné s urologickým onemocněním nejčastěji přivádí k lékaři a výrazně ovlivňují kvalitu života. Tato choroba je však stále zdravotníky podceňována. Potíže s močením patří mezi tabuizovaná témata. Přitom jde o onemocnění, které lze úspěšně léčit.
OAB má však na každodenní život horší dopad než závažné choroby jako je diabetes, angina pectoris, astma...

Určitou, zatím zcela nevyjasněnou roli při vzniku OAB hraje centrální nervstvo, které vydává příkazy k stahům svaloviny močového měchýře. U některých nemocných k tomu dochází na „žádost“ podrážděné sliznice močového měchýře. (Stejný mechanismus jako například při zánětu, který je vždy nutno vyloučit před zahájením léčby).

Příznaky OAB
- Urgence: Náhlá a nutkavá potřeba močit, kterou nelze překonat. Jde o hlavní příznak, který ovlivňuje všechny ostatní.
- Frekvence močení je zvýšená – postižený ji pocítí nejméně osmkrát denně.
- Urgentní inkontinence – k úniku moči dochází pro nedostatek času dojít na toaletu.
- Nykturie: močení v noci

Syndrom hyperaktivního měchýře je třeba odlišit od jiných chorob, jako jsou stresová inkontinence u žen a zvětšení prostaty u mužů, které mohou mít podobné příznaky. Zároveň je nutné vyloučit další onemocnění, kterými může být nádorové onemocnění močového traktu, močové kamínky, infekce... Proto je nutné, aby byl pacient vyšetřen a léčen urologem/urogynekologem.

Asi 40% případů OAB zůstává stále nediagnostikováno. To znamená, že mnoha pacientům, kteří trpí syndromem hyperaktivního měchýře, se nedostalo adekvátní lékařské péče.
Syndrom hyperaktivního měchýře může být rozpoznán praktickým lékařem, gynekologem či urologem. Je nezbytné vyloučit jiná onemocnění, která mohou mít podobné příznaky jako hyperaktivní močový měchýř.

Diagnóza je stanovena na základě rozboru příznaků,ndotazníku,fyzikálního vyšetření – lékařské prohlídky, vyšetření (rozboru) moči, vyšetření funkcí močového měchýře.
Současná terapie syndromu hyperaktivního měchýře vychází dle situace pacienta. Patří k ní:
- antimuskarinová léčiva (také nazývána anticholinergní)
- změna životního stylu
- behaviorální techniky
- chirurgické řešení

Anticholinergní léky jsou v léčbě hyperaktivního měchýře jsou užívány nejčastěji.. Blokují muskarinové receptory v svalovině močového měchýře, a tím snižují jeho kontrakce. To vede ke zmírnění urgence, a tím i ostatních příznaků syndromu hyperaktivního měchýře.
Nejvíce užívanými anticholinergiky jsou: oxybutinin, trospium, propiverin, tolterodin a nejnovější solifenacin (Vesicare).
Vzhledem k tomu, že muskarinové receptory se kromě močového měchýře vyskytují i ve slinných žlázách, gastrointestinálním traktu, srdci, nervovém systému a očích, mohou tyto léky způsobit následující nežádoucí účinky, především sucho v ústech, zácpa, rozmazané vidění, zvýšení srdeční frekvence, zhoršené soustředění.
Tyto nežádoucí účinky bývají někdy tak obtěžující, že pacienti terapii ukončí, přestože vědí, že příznaky OAB se vrátí. Proto je nutné volit přípravek, který má selektivní účinky pouze na receptory ve svalovině močového měchýře. To jsou především tolterodin a solifenacin.

Změna životního stylu je velice důležitá! Mnoho pacientů se syndromem hyperaktivního měchýře nesprávně omezuje příjem tekutin. Dále tito pacienti „mapují“ toalety (vždy vědí, kde je nejbližší a nevzdalují se od ní) „Preventivně“ vyprazdňují měchýř, kdykoliv je možnost jít na toaletu. To může mít negativní dopad, neboť si měchýř zvykne udržovat menší množství moči. Omezený příjem tekutin vede k „zahuštění“ moči. Koncentrovaná moč pak dráždí sliznici močového měchýře a může způsobit i změny v její struktuře.
Léčebná opatření by pak měla spočívat v dodržování pitného režimu a v tréninku močového měchýře, jehož cílem je snížit potřebu močit na každé 3 až 4 hodiny.

Chirurgie močového měchýře se užívá v případech, kdy ostatní léčba selhala.

Pro větší informovanost  uvedené problematiky byla založena bezplatná telefonní linka, kterou,stejně jako internetové stránky provozuje Sdružení hyperaktivní měchýř, jehož cílem je informovat laickou veřejnost o potížích označovaných jako hyperaktivní měchýř (Overactive Bladder, OAB), o možnostech jejich léčby. Vzhledem k tomu, že v minulosti byly (a do značné míry stále jsou) tyto potíže podceňovány usiluje Sdružení i o edukaci lékařské veřejnosti.

Linka i internetové stránky jsou v provozu od června loňského roku.  V této době téměř 3 500 pacientů již využilo bezplatnou linku a internetové stránky navštívilo 45 000 lidí. V lékařské poradně bylo zodpovězeno přibližně 500 dotazů převážně na počínající potíže střední a starší generace, ale ani dotazy na inkontinenci mladých žen a dětí nebyly nikterak výjimečné.
Téměř 38 % mužů uvádí současně s problematikou OAB i potíže s prostatou. Téměř polovina z nich je po operaci prostaty.

Informace podává vyškolená sestra Ivana.
Alarmující je, že téměř 2/3 volajících žen, u kterých zdravotní problémy s hyperaktivním měchýřem trvají více než 5 let, nikdy nenavštívily odborného lékaře ani nepodstoupily odborné vyšetření.
Více na:www.hyperaktivni-mechyr.cz
Bezplatná telefonní linka 800 660 100 v provozu od pondělí do pátku mezi 16:00 a 20:00.

Autor: zpracováno redakčně