Těhotenství

Hluboký propad porodnosti v první polovině 90. let 20. století a dlouhodobě nízká úroveň plodnosti poznamenaly demografický vývoj obyvatelstva České republiky na dlouhá desetiletí dopředu. Ačkoliv v roce 2006 poprvé bylo více narozených, než zemřelých, bude v budoucnosti u nás s největší pravděpodobností méně potenciálních matek než v minulosti. Ani v příštích padesáti či šedesáti letech nebude reálné počítat s vyššími ročními počty narozených - tedy s přirozeným přírůstkem obyvatelstva.

V uplynulých patnácti letech se vedle celkového poklesu plodnosti zásadním způsobem změnila také její věková struktura a zároveň se zkrátil čas, který mají ženy k dispozici pro realizaci své základní biologické funkce. V současné době se u nás rodí děti podstatně starším ženám, než tomu bylo v minulosti. Hranice rodících žen se posunula z 21 na 29 roků. Tento fenomén, kdy se rodičovství odkládá do stále vyššího věku, se označuje jako stárnutí plodnosti.

 

Jedním z  negativních důsledků stárnutí plodnosti je rostoucí počet neplodných párů. Přestože neplodnost mužů a žen není zcela jistě ovlivněna pouze věkem a reprodukční schopnost lidí podle mnoha odborných zjištění v posledních desetiletích všeobecně klesá, je odkládání rození dětí do vyššího věku v současnosti patrně nejvýznamnějším faktorem vzestupu počtu neplodných párů v České republice a tím i rostoucí poptávky po odpovídající lékařské péči. Díky rozvoji medicíny a v určité míře i zdravotního systému se u nás v současnosti rodí již více než 3 % všech dětí pomocí asistované reprodukce a přibližně dvakrát tolik dětí po aplikaci dalších metod léčby neplodnosti (hormonální léčba, chirurgické zákroky, apod.).

 

Narůstající kvantitativní podíl asistované reprodukce na demografické reprodukci je stále významnější. Zatím stát však těmto skutečnostem stále nevěnuje dostatečnou pozornost. Na podstatné změny čeká nejen legislativa, ale také další oblasti spojené s tímto druhem zdravotní péče. Přestože poslední vědecké výzkumy prokazatelně dokládají, že asistovaná reprodukce je ve srovnání s ostatními formami podpory porodnosti jednou z ekonomicky nejefektivnějších, zůstávají dosavadní iniciativy ze strany lékařů, pacientů a ostatní veřejnosti bez adekvátní odezvy.

 

Podpora a úhrada části nákladů ze zdravotního pojištění  stále přežívá ve formě právního a do značné míry i nesystémového provizoria. Z těchto důvodů se bude věnovat připravovaný, v pořadí druhý, seminář aplikované demografie tématu „Demografie a asistovaná reprodukce“. Zároveň se bude zabývat demografickými, sociálními, ekonomickými  i politickými a právními aspekty asistované reprodukce.

Na tiskové konferenci Karlovy univerzity a farmaceutické společností Organon 24. 1. 2007 v Praze  se přítomni seznámili se stěžejními tématy demografického semináře, který proběhl na úvodem dané téma :

Je asistovaná reprodukce věcí veřejnou, nebo soukromou?

Organizátorům akce, demografům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Nadaci Antona Kuijstena z nizozemského Haagu a společnosti Organon, s.r.o., se v rámci odborného semináře podařilo zajistit program, jehož těžiště spočívalo ve vyžádaných vystoupeních předních mezinárodních odborníků na aspekty asistované reprodukce. Seminář se skládal ze čtyř odborných prezentací a panelové diskuse.

Zahraniční odborníci prof. Egbert de Velde (University Medical Center, Utrecht), prof. Dik Habbe (Erasmus University, Rotterdam), Gijse Beetse (NIDI, The Hague) a Dr. René Eijkemanse (Erasmus University, Rotterdam) se věnovali aktuálním demografickým změnám ve vyspělých zemích z pohledu asistované reprodukce.

 

Docent MUDr. Tonko Mardeśič, CSc., z Centra asistované reprodukce Sanatoria Pronatal v Praze  se ve svém příspěvku zaměřil na spojitost demografického vývoje a rozvoje lékařské péče.

 

O  vzestupu nedobrovolné bezdětnosti v Evropě, jejím příčinám a důsledkům hovořil prof. William Ledger, vedoucí Centra reprodukční medicíny a plodnosti z univerzity v Sheffieldu. Upozornil na  argumenty dokládající, že podpora asistované reprodukce ze strany státu je nezbytná, racionální a  měla by být součástí vládní populační politiky.

 

Dr. Jonathan Grant, ředitel RAND Europe z Cambridge ve Velké Británii, zkoumá vliv asistované reprodukce na nízkou intenzitu plodnosti a stárnutí populace v Evropě. Upozorňuje, že asistovaná reprodukce stimuluje růst výsledné plodnosti žen, a proto by měla  být organickou součástí každé propopulační politiky.

 

Na základě závěrů uvedených čtyř prezentací proběhla na závěr semináře panelová diskuse.

Tweet