Lidské tělo

Kyčelní kloub – největší kulový kloub lidského těla


Kategorie: Lidské tělo 
29.listopad 2006
Kyčelní klouby jsou největšími kulovými klouby lidského těla. Spojují dolní končetinu s pánevní kostí. Jejich součást í jsou hlavice stehenních kostí (stehenní kost - lat. femur) a jamky pánevní kosti (kyčelní jamka - lat. acetabulum). Jamky jsou vyplněny tukovým polštářem, jehož úkolem je tlumit nárazy hlavice kloubu při pohybu.

Kyčelní klouby jsou současně nosnými a balančními klouby trupu. Z hlediska mechaniky představují tvarově a geometricky složitou soustavu složenou z prvků, které mají odlišné materiálové vlastnosti (různě tvrdé tkáně). Navíc oba klouby jsou specificky zatěžovány – jinak ve stoje, jinak při pohybu a chůzi!

 

Jako všechny tkáně, kosti a hlavně klouby, také kyčelní kloub bývá postižen úrazem, zánětem nebo degenerativním procesem, tj. stavy, které musí následně řešit chirurg, revmatolog nebo ortopéd.

 MUDr. Jiří Beznoska, primář Ortopedického oddělení nemocnice Benešov seznámil novináře 29. listopadu 2006 v Praze s možnostmi operativní léčby jednoho z nejčastějších postižení – a to artrózy kyčelního kloubu ..

 

Hlavice a jamka kyčelního kloubu jsou pokryty chrupavkou, která umožňuje hladký a bezbolestný pohyb kloubu. Při poranění nebo onemocnění kyčle se kloubní chrupavka narušuje a postupně ztrácí. Děje se tak nejčastěji vlivem nadměrné zátěže kloubu (nadváhou) a současně jako důsledek metabolických a hormonálních změn, které provázejí stárnutí organismu.

 

Artrotické změny postihující chrupavku i kost jsou provázeny stupňujícími se bolestmi. Následuje snížená pohyblivost kloubu až kloubní ztuhlost.

Léčba artrózy vychází ze stadia choroby a řešení příčiny onemocnění.

Např. nesprávné anatomické postavení kloubu se napravuje chirurgicky. Pokud se jedná o ukládání škodlivých látek, lze tento proces ovlivnit dietou nebo specifickou léčbou. Další možností je vpravení látky do chrupavky, které mohou zpomalit nebo zastavit degeneraci kloubu..

Většina artróz z postupného opotřebení nemá jednoznačně prokazatelnou příčinu a léčba se orientuje na šetření kloubu při námaze a zátěži a současně se snaží potlačit bolest v kloubu.

 U pacientů s těžkým stupněm artrózy přichází na řadu velmi účinné řešení, tzv. umělá náhrada kyčelního kloubu, neboli totální kyčelní endoprotéza (náhrada celého kyčelního kloubu), která v současnosti patří mezi nejčastěji prováděné ortopedické operace. Operativně se tedy vymění jak celá hlavice, tak i kloubní jamka. Provádí se u těžkých stádií artróz, při závažném poškození kloubu úrazem, při těžším revmatickém nebo nádorovém onemocnění. kyčle.

Materiály, ze kterých jsou dnešní kloubní náhrady vyrobeny, jsou většinou speciální biologicky nedráždivé kovy (titan, slitiny kobaltu a chromu), často v kombinaci s keramikou nebo polyetylenem (vysokomolekulární polymer). Základním faktorem, který ovlivňuje délku životnosti endoprotézy, je její kloubní povrch, který musí umožňovat minimální tření a otěr, a přitom musí dobře snášet několik milionů pohybů ročně při chůzi pacienta.  Dnešní moderní materiály tyto požadavky splňují.

Ročně se v České republice provede přibližně 12-13 tisíc umělých náhrad kyčelního kloubu. Problémy s kyčlemi nejsou doménou jen lidí ve starším věku, v posledních letech se týkají i mladších věkových skupin. Výjimkou nejsou pacienti kolem 35 let.

Čekací doba se různí s každým nemocničním zařízením. Na totální kyčelní endoprotézy čekají čeští pacienti od 6 měsíců do 3 let (mimo akutní případy). – Obdobné čekací doby jsou i v cizině.

 

Historie vývoje náhrady kyčelního kloubu  je dlouhodobá. Hledal se vhodný materiál ke zhotovení náhrady  -  biologicky slučitelný s lidským organismem, s dlouhou životností,  dostatečně pevný s hladkým povrchem.

 

V roce 1962 v Anglii provedl sir J. Charnley  první implantaci cementované kyčelní endoprotézy.  Jím vynalezený typ TEP (Total EndoProthesis) je s jistými modifikacemi používán dodnes.

V 80. letech minulého století byly do klinické praxe uvedeny necementované kyčelní náhrady. Jejich hlavním cílem bylo snížit počet selhání a usnadnit reimplantaci bez obtížného odstraňování cementu. Kromě dvou základních způsobů upevnění kloubních náhrad – tedy cementovaných a necementovaných – existují také tzv. hybridní typy, které kombinují oba typy fixace implantátů.

 

Původní endoprotézy vyvinuté v 70. letech měly životnost 5 až 10 let. Nyní operovaní pacienti jsou mladších věkových skupin (35 let), proto se požadavek na dobu životnosti protézy  prodlužuje na 15 a více let.

 

Současné trendy v operačním řešení postiženého kyčelního kloubu

Operační výkony v ortopedii prodělaly díky rychlému technologickému vývoji výrazný posun. V popředí zájmu chirurga – ortopeda je šetrný zákrok, který co nejméně poškodí tkáň, urychlí uzdravení pacienta a umožní mu časnou pooperační rehabilitaci. Je to především zmenšení řezu nad operovaným kloubem a ochrana tkání v okolí kloubu. .

Spojení operační techniky s počítačem umožňuje ortopedovi také výrazně zmenšit  přístupovou cestu k postiženému kloubu a zároveň kontrolovat přesnost zákroku, přípravu kostního podkladu v kloubu pro implantát  a správné umístění implantátu. 

 

 

Dalším významným technologickým pokrokem v ortopedii je tzv. resurfacing neboli povrchová náhrada kyčle. Tato léčebná metoda je vhodná hlavně pro mladší pacienty. Místo klasické operace, při které lékaři odříznou celou hlavici kyčelní kosti a zavedou do ní kovový dřík s umělou hlavicí, pouze obrousí povrch hlavice. Na takto upravený povrch pak nasadí „čepičku“ z mimořádně odolného kovu. Do standardním způsobem vyfrézovaného acetabula vloží jamku ze stejného kovu. Nemění tedy celý kloub, ale jen zničené třecí plochy.

Ačkoli metoda zvaná kyčelní resurfacing existuje už řadu let, lékaři pro ni dosud nemají odborný český překlad. Pro pacienty je tento zákrok méně náročný, rychleji se zotavují, kloub po operaci méně bolí a je plně pohyblivý. Tato novinka znamená pro pacienty výrazný přínos, ale není určena každému. Podmínkou je aktivní věk a zachovalá stehenní kost.

Další metodou je Articular Surface Replacement neboli ASR™  - náhrada kloubního povrchu (vyvinutá divizí DePuy společnosti J & J Systém ASR™ ), která reprezentuje nejen samotnou povrchovou kloubní náhradu nejnovější, tzv. 4. generace, ale také inovativní ortopedické instrumentárium včetně počítačové navigace a operační techniku, která minimalizuje zátěž pro pacienty během výkonu.

K základním výhodám systému ASR™ patří snížení rizika dislokace (posun protézy), obnova přirozené funkce kyčelního kloubu, rozsahu jeho hybnosti i anatomického zatížení, stejně jako skutečnost, že pacientova stehenní kost zůstává zachována v mnohem větším rozsahu pro eventuální další operace. Díky artikulujícím povrchům kov – kov představuje tato obnova hlavice stehenní kosti velmi trvanlivý implantát  s dlouhou životností mimořádně vhodný pro pacienty s aktivním životním stylem.

Metoda se zatím používá v několika desítkách případů ročně (zatím 130 operací v ČR v roce 2006), ale do budoucna se očekává výrazný nárůst (v příštím roce až o 20 %).

 

Primář MUDr. Beznoska ještě představil pracoviště Ortopedické kliniky v Benešově, kde je poskytována zdravotní péče nejen pacientům spádové oblasti (území vymezené Vltavou a Sázavou od hranic Východočeského a Jihočeského kraje až k Praze), ale i ostatním, kteří chtějí využít širokého spektra služeb, včetně nadstandardních, což se týká i ostatních specializovaných pracovišť benešovské nemocnice. Více na: www.hospital-bn.cz.

Dle zpráv AMI Communications

Autor: zpracováno redakčně