Co víme o chřipce

Díky krátké inkubační době (18 až 24 hodin) začíná chřipka často velmi náhle a bez varování, takřka z plného zdraví. Přestože virus do organismu proniká přes sliznice dýchacího ústrojí, prvními projevy chřipky překvapivě nejsou ani rýma, ani kašel.

 

Horečka a bolesti

Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou (38 až 40°C). Vzestup teploty obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství.

Během dalších jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel.

Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů. Zvýšená únavnost a slabost se mohou v různé míře objevovat ještě měsíc po onemocnění.

U každého jinak

Průběh onemocnění závisí na několika faktorech. K nejdůležitějším patří věk nemocného, jeho celková odolnost a případné další přidružené choroby. Záleží i na samotném viru. Nejtěžší průběh má chřipka způsobená virem typu A, infekce typem B mívá naproti tomu obvykle mírnější průběh. Virus C u dospělých lidí nemoc prakticky nezpůsobuje. U dětí se projevuje jen lehkou rýmou a škrábáním v krku.

Komplikace chřipky

Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Málo se však ví, že chřipka, ač jedna z nejběžnějších, je zároveň jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším. Chřipka může proběhnout jako lehké onemocnění, pokud budete ochotni dodržet klidový režim a ležet v posteli. V opačném případě může dojít ke komplikacím. Jejich závažnost se potom pohybuje od relativně neškodných až po život ohrožující dramatické stavy.

Komplikace chřipky, které způsobuje přímo chřipkový virus, ať už svou vyšší agresivitou, nebo oslabením organismu se označují jako primární:

·         akutní zánět hrtanu

·         chřipkový zápal plic

·         zánět svalů

·         zánět srdce

·         postižení nervového systému

Akutní zánět hrtanu

Při zánětu hrtanu hlasivky i okolní tkáň zduří, a tím se výrazně omezí místo pro proudění vzduchu do plic. Onemocnění začíná náhle a projeví se dráždivým kašlem, ztrátou hlasu, sípáním a dušností. Zánět se může rozšířit až na průdušky. V takovém případě se obvykle k obtížím přidává drsný, hrubý kašel a vysoká teplota.

Chřipkový zápal plic

Jde o těžkou, život ohrožující komplikaci. Rozvíjí se krátce po počátečních příznacích chřipky. Při zápalu plic se rychle zvýrazňuje kašel a nemocný nestačí s dechem. Je nutné okamžité přijetí do nemocnice a intenzivní léčba. I při možnostech moderní medicíny až polovina pacientů s tímto typem zápalu plic umírá.

Zánět svalů

Nejčastěji vzniká v souvislosti s infekcí chřipkovým virem typu B. Svalové postižení se objevuje zhruba za pět až sedm dní od počátku chřipky. Projeví se výraznou únavou, svalovou slabostí a hlavně bolestí svalů. Mírná bolest svalů je obvyklým příznakem i u nekomplikované chřipky. U zánětu svalů je však bolest výrazná a omezuje i jejich sílu. Typicky bývají zánětem postiženy svaly stehen. Je nezbytné přijetí v nemocnici, podpůrná léčba a sledování stavu. Pacient musí dodržovat klid na lůžku.

Zánět srdečního svalu

Postižení srdce se může rozvíjet pomalu nebo náhle. Pacient pociťuje bušení srdce, únavu, celkovou slabost, nevolnost, mohou se objevit otoky dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem. Nemocný se zánětem srdečního svalu patří jednoznačně do nemocnice, v případě rychlého postupu nemoci na jednotku intenzivní péče.

Postižení nervového systému

Jde o zánět mozku a jeho obalů (mozkových blan). Komplikace na sebe upozorní úpornými bolestmi hlavy, očí, světloplachostí, malátností, celkovou schváceností, bolestmi svalů a zad. Přidat se mohou poruchy vědomí, halucinace nebo křečovité záškuby končetin.

Virem poškozené sliznice představují ideální prostředí pro usídlení a množení bakterií. Vzniká nasedající bakteriální infekce. Rozvoj takové komplikace se většinou prozradí novým vzestupem teplot. K těmto, tzv. sekundárním, komplikacím patří:

·         zápal plic

·         zánět středního ucha

·         zánět vedlejších dutin nosních

Zápal plic

Je provázen kašlem, bolestí na hrudi, někdy dušností.

Zánět středního ucha

Projeví se zvýšenou citlivostí a bolestí ucha, vysokými teplotami.

Zánět vedlejších dutin nosních

Je nápadný dlouhotrvající rýmou, bolestmi hlavy, horečkami.

Tweet