Původci chřipky
Chřipkové viry
Jak
vypadá?
Virus chřipky na první pohled
připomíná kuličku nebo vlákénko na povrchu posypané krupicí. Skládá se
z jádra, obalů a několika typů bílkovin. „Drobenku“ na povrchu tvoří dva druhy
tzv. antigenů. Jsou to jakési klíče, pomocí kterých virus proniká do
nitra buňky. První z antigenů, hemaglutinin (H), zajišťuje
přichycení viru na povrch napadené buňky. Druhý se nazývá neuraminidáza
(N). Jeho funkcí je nahlodávat povrch buňky a usnadnit viru vstup dovnitř
buňky a výstup ven.
Virový obal tvoří několik vrstev.
Vnější jsou tukové. Virus je získává při opouštění napadené buňky. Vnitřní
vrstvy tvoří vlastní bílkoviny (proteiny) viru. Protein označovaný jako M1
představuje jakousi kostru stabilizující virus. Protein M2 tvoří kanálky ve
virových obalech. Díky nim dokáže virus uvolnit svoji genetickou informaci.
Genetická informace je ukryta
v samotném jádru viru. Je zakódována ve vláknu ribonukleové kyseliny (RNA).
Rozmanitá
společnost
Chřipkové viry se dělí do tří
základních skupin označovaných prvními písmeny abecedy. Každá skupina má ještě
několik dalších kmenů lišících se od sebe vlastnostmi jednotlivých virů a jejich
schopností vyvolat onemocnění. Chřipkové viry skupiny A a B jsou nejčastějšími
původci každoročních jarních a podzimních epidemií. Skupina C naproti tomu
vyvolává jen mírnější onemocnění a s epidemiemi nemá nic společného. Viry
chřipky A a C jsou nakažlivé jak pro člověka, tak pro některá zvířata. Virem
chřipky B se může nakazit jen člověk. Je to dáno rozdílností povrchových
antigenů hemaglutininu a neuraminidázy a rozdíly v povrchových receptorech
buněk napadaných organismů.
Chřipka
A |
těžší
průběh |
|
|
více
komplikací |
|
|
postihuje i
zvířata |
|
Chřipka
B |
lehčí
průběh |
|
|
méně
komplikací |
|
Chřipka
C |
jiná struktura
viru |
|
|
postihuje pouze
děti |
Kouzlo
změny
Virové antigeny (hemaglutinin a neuraminidáza) se v průběhu svého množení v hostitelských buňkách dokážou měnit. Pokud dojde pouze k drobným změnám v genetické informaci, ale typ hemaglutininu nebo neuraminidázy zůstane stejný, jde o antigenní drift (posun). Díky driftu vznikají běžné epidemie chřipky. Za určitých okolností může záměnou části genetické informace dojít k výměně jednoho typu antigenu za jiný. Taková změna se označuje jako antigenní shift (zlom). Antigenní shift je často příčinou vzniku pandemie chřipky.
