Páteřní chirurgie představuje v celosvětovém měřítku jeden z nejmladších a nejrychleji se rozvíjejících chirurgických oborů současnosti. Nové medicínské poznatky a převratné technologie napomohly vytvoření úzké specializace, která v sobě spojuje tři lékařské obory – neurochirurgii, ortopedii a traumatologii. V České republice existuje 19 specializovaných pracovišť, která se věnují páteřní (spinální) chirurgii a kde se provádí operační léčba onemocnění páteře a míchy. Jedno z těchto center se nachází v Krajské nemocnici Liberec. Pracoviště představili na TK 29. 6. 06 v Praze přednosta Neurocentra a zakladatel Neurochirurgického oddělení v liberecké nemocnici primář MUDr. Petr Suchomel, PhD., a MUDr. Pavel Barsa, neurochirurg Nemocnice v Liberci v Praze. Ti seznámili posluchače mj. s historii náhrad krčních meziobratlových plotének i s moderními operačními postupy.

V roce 1993 bylo v liberecké nemocnici založeno neurochirurgické centrum. V loňském roce zde odoperovali více než 1400 pacientů. Problematiku operačních výkonů na páteři sdílí pracovníci Neurocentra s traumatology, kteří mimo vlastní traumatologické problematiky  spravují spinální jednotku, což je lůžkové zařízení komplexní péče o pacienty s poruchou míšních funkcí, především poúrazových (liberecké spinální centrum se ve  statistikách výkonů řadí mezi 4 největší zařízení). 

 

Chirurgie páteře (spondylochirurgie) řeší degenerativní stavy páteře, její úrazy, nádory, zánětlivá onemocnění, a provádí nápravu páteřních deformit. Vzhledem k anatomické blízkosti zahrnuje rovněž chirurgickou léčbu míchy. Každá z těchto kategorií má svá věková specifika. Pro nejčastější, tj. degenerativní onemocnění páteře je typické maximum výskytu v 5. dekádě života, a to srovnatelně u mužů a žen, zatímco v případě osteoporózy je maximum po 55. roku života, a to hlavně u žen.

 

Dynamičnost celého odvětví páteřní chirurgie dokládá historie náhrad krční meziobratlové ploténky. Náhrada ploténky se provádí z důvodů odstranění jejích tlaku na míchu a nervy. Tento typ operace se standardně vykonává již desítky let. Odstraněním ploténky se však sníží přední část páteřního sloupce a vznikne tak změna v zakřivení páteře. Ta může být příčinou krutých pooperačních bolestí krku, které se musí následně operativně opět řešit.

 

Pro zachování přirozené křivky krční páteře proto začaly být zaváděny kostní štěpy odebírané témuž pacientovi většinou z  kosti kyčelní. Cílem zavedení kostního štěpu bylo vytvořit kostní spojení mezi sousedními obratli. V souvislosti s odběrem kostního materiálu z kyčle si však pacienti často stěžovali na protrahované bolesti v místě odběru a také zkušenost ukázala, že zavedené štěpy často měnily svou pozici nebo docházelo k jejich stlačení.

 

V chirurgické praxi se proto v 80. letech minulého století objevily kovové dlažky, kterými se štěpy fixovaly. Ty se ukázaly být dostatečnou prevencí výše uvedených komplikací.

Alternativou k těmto „vlastním“ kostním štěpům se ukázaly být štěpy od zemřelých dárců, nejrůznější druhy bioaktivních keramik nebo kalcium fosfátu. Všechny tyto materiály stejně jako přirozený štěp prorůstají kostní hmotou.

 

V 2. polovině 90. let nastupuje snaha o minimalizaci operačního přístupu. Proto začalo být kostní spojení obratlů pomocí dlah nahrazováno meziobratlovými implantáty (tzv. košíky, klece).  V praxi sice velice dobře fungují, avšak u určité části takto ošetřených pacientů se během několika let od operace objevila urychlená degenerace sousedních pohybových segmentů, pravděpodobně z omezeného pohybu. Často muselo dojít k reoperaci.

Od začátku tohoto století se proto začaly vyvíjet a dnes jsou v několika typech k dispozici tzv. dynamické náhrady krční meziobratlové ploténky (protézy krčního disku). Tyto implantáty zajišťují pohyb, který se blíží pohybu ve zdravém disku, a představují v současnosti nejmodernější způsob operační léčby degenerativního onemocnění krční páteře. Nejlépe totiž napodobují funkční vlastnosti zdravé páteře a blíží se tomu, co vytvořila příroda.

Výzkum však neustále pokračuje a lze proto očekávat další vylepšování.

 

S bolestmi zad se v průběhu svého života setkává až 70 % lidí. Jen výjimečně je bolest příznakem závažného onemocnění, v naprosté většině případů se jedná o degenerativní změny na páteři způsobené jejím každodenním mechanickým namáháním. Druhou velkou skupinu bolestivých stavů tvoří poranění a úrazy páteře.

 

K úrazům páteře vedou často kuriózní situace. Vznikají nejvíce v osteoporoticky změněných obratlech. V liberecké nemocnici se v indikovaných případech u těchto zlomenin používá perkutánní vertebroplastika. Podstatou této poměrně nové metody je zavedení silné jehly do poškozeného obratlového těla (pod rentgenovou kontrolou). Následuje vyplnění oslabené kosti speciálním cementem. Kostní cement poškozené obratle stabilizuje a učiní je schopné každodenní zátěže. Pacient tak může již dvě hodiny po krátkém výkonu začít chodit a následující den bývá propuštěn do domácího ošetření. Výjimečnost metody je okamžitý a představuje významný ústup bolestí, zkrácení hospitalizace a rychlý návrat do života.

Samozřejmostí je dobře informovaný a spolupracující pacient.

 

 

 

 

 

 

Tweet