Astma je chronický neinfekční zánět průdušek spojený s jejich hyperreaktivitou a přestavbou průduškové stěny. Podstatou alergie je přecitlivělost na běžné látky z prostředí. Mezi tyto látky patří prach, peří, pyly, roztoče, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny –ořechy, ryby, sýr, ovoce. Někdy je alergie zkřížená, např. alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka či kořenovou zeleninu.

Dispozice k alergii se dědí. Postižená může být kůže - alergický (atopický) ekzém,  nosní sliznice (alergická rýma) nebo oči (alergický zánět spojivek). Jou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma. U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie navazují. Je známé zvýšené riziko rozvoje astmatu u dětí s alergickým ekzémem. Až dvě třetiny dětí s kojeneckým alergickým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik astmatu zůstává alergická rýma. Asi u 50 % dospělých pacientů s astmatem se nepodaří alergii prokázat.

Astma se projevuje ztíženým dýcháním, někdy výraznou dušností a kašlem (většinou suchým). Při astmatickém záchvatu  dochází ke stažení průdušek,  nemocný nemůže „popadnout dech“. Dýchání nemocnému ztěžuje stah svaloviny ve stěně průdušek spolu s otokem sliznice dýchacích cest.  Potíže se často stupňují v noci a brzy ráno a vleže. Na fyzický stav astmatika má rovněž velký vliv jeho psychická pohoda nebo nepohoda.

Asi 20 % případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10 % ve věku předškolním, 70 % ve věku školním a v době dospívání. Puberta  nechrání  před vznikem alergie ani astmatu a není rovněž pravda, že dítě ze svého astmatu „vyroste“. Zcela jednoznačně bylo prokázáno, že výskyt astmatu je častější při kontaktu dítěte s cigaretovým kouřem.

Výskyt alergických onemocnění v ČR a ve světě

Alergiků jsou v České republice asi 2,5 milióny, alergickou rýmu má asi 1,25 – 1,5 miliónu lidí, průduškové astma se vyskytuje asi u 800 000 lidí. Alergický (atopický) ekzém má asi
800 000 – 1 000 000 lidí. Odhaduje se, že asi 250 000 lidí s astmatem nemá dosud stanovenou diagnózu, ani zavedenou potřebnou léčbu. Asi 60 – 80 % astmatiků trpí současně i alergickou rýmou, 20 – 40 % pacientů s alergickou rýmou má současně i astma. Přibližně 5 % dětí je postiženo alergickým ekzémem. Je častější v kojeneckém věku, později může u některých dětí zcela vymizet. Dvě třetiny dětí s kojeneckým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Astma se vyskytuje asi u 6 – 12 % dětí. Alergickou rýmou a záněty spojivek trpí asi 16 % dětí.

Odhaduje se, že ve světě v současné době trpí astmatem 300 milionů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace se v roce 2001 celosvětově objevilo 17,5 milionů nových případů astmatu, z toho 1,76 milionu v Evropě.V roce 2001 došlo celosvětově k 225 723 úmrtím
v důsledku astmatu, z toho  39 507 v Evropě.

Úmrtnost na astma je v České republice tradičně velmi nízká, v roce 2004 bylo astma příčinou úmrtí 96 osob.

Hlavním cílem léčby je dosažení dobře kontrolovaného astmatu. Alergickou rýmu a především průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se především aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení. Trvalá léčba protizánětlivými léky, z nichž neúčinnější jsou inhalačně podávané kortikosteroidy, je indikována od 2. stupně astmatu tj. od lehkého perzistujícího astmatu. Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U astmatu se navíc používají i léky na rozšíření průdušek dle doporučení odborníka.. Při častých dechových obtížích je nutné zvýšit léčbu preventivní.

V současné době existují moderní kombinované léky, které umožňují dosáhnout úplné kontroly astmatu. Moderní preventivní léčba je schopna astma velmi dobře léčit a jeho aktivitu ztlumit natolik, že většina nemocných svou nemocí nemusí být nijak omezována v běžných životních aktivitách, včetně sportu. Astmatik si však musí být vědom, že preventivní léky musí užívat ( v minimálním množství) i v období, kdy nemá žádné potíže. Absolutně nezbytná je proto spolupráce alergika a astmatika v léčebném programu s lékařem, pochopení jeho rodiny, jeho výchova a informovanost o tom, co jsou alergie a astma.

Podmínkou úspěšné léčby je rovněž včasné rozpoznání astmatu v jeho počínajících příznacích, které jsou často netypické, nebo skryté. Včasná diagnoza vede k časné léčbě. V České republice se nyní v průměru opožduje poznání a stanovení diagnozy o 2,1 roku. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic. Diagnóza astmatu je postavena na spirometrickém vyšetření, které prokáže vratnou obstrukci v dýchacích cestách a průduškovou hyperreaktivitu. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen průkazem alergie.

Pravidla pro diagnostiku a léčbu astmatu s celosvětovou platností byla vydána v roce 1995 Globální iniciativou pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Zavedení těchto pravidel přineslo významné zlepšení úrovně péče o astma na celém světě. Tato pravidla byla opakovaně zcela nově přepracována a nejnověji vydána v říjnu 2005 tak, aby respektovala všechny důležité pokroky ve výzkumu a poznání alergie a astmatu. Dodržování těchto pravidel někdy ovšem naráží na problémy ekonomické.

Nedostatečně léčené astma je drahé

Podle švýcarské studie mohou exacerbace (náhlé akutní zhoršení astmatu) zvýšit náklady na péči o astmatické pacienty téměř šestkrát. Exacerbace  úzce souvisejí se zvýšeným rizikem přijetí na jednotku intenzivní péče, hospitalizace a následné, většinou dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pacienti, kteří trpí lehčí formou astmatu, vyhledávají lékaře více než dvakrát častěji než lidé se středně těžkým astmatem. Lehké astma je spojeno s vyššími náklady na lékařské konzultace a dodatečné prohlídky než všechna další stádia nemoci.Investice do moderních léků se vyplatí

I v České republice je zřejmé, že investice do základní protiastmatické léčby se vyplatí. Měsíční náklady na léky pro těžkého astmatika stojí přibližně stejnou částku jako jednodenní léčba na akutním nemocničním lůžku krajské nebo fakultní nemocnice. Jednodenní pobyt na lůžku JIP (jednotka intenzivní péče) stojí tolik, jako 4-5 měsíční náklady na preventivní léky. ČR je z hlediska dostupnosti základních léků zařazena  WHO do II. skupiny zemí, kde má 81 - 95% populace přístup k základním lékům. Bylo by tragické, kdybychom se nyní ocitli ve skupině III., kde má pouze 50 – 80% populace přístup k základním lékům. V ČR rovněž nikdo nesleduje nepřímé náklady na léčbu astmatu, které jsou ukryty v sociálním pojištění. Astma všude na světě i v ČR představuje ekonomickou zátěž nejen pro samotného astmatika, ale i pro celou jeho rodinu. Mělo by být celospolečenskou snahou ekonomické břímě astmatu minimalizovat. Zhoršení dostupnosti kvalitních protiastmatických léků (např. zvyšováním ekonomické zátěže nemocných vysokými doplatky) by k tomuto cíli nevedlo.

Dle podkladů poskytnutých na tiskové konferenci

Tweet