Kýla

Kýla (hernie) je vytlačení některého z břišních orgánů – většinou střev – z jejich přirozeného místa v břišní dutině do kýlní branky, tj. do nástěnné pobřišnice štěrbinou nebo otvorem. Kýla se může jevit jako zcela banální onemocnění, může však způsobit také nečekané komplikace.

Díky dnešní moderní chirurgii je možné kýlu operovat, s minimálním rizikem jejího opakování (tzv. recidivy). Moderní, tzv. bezpaměťové postupy představují  pro pacienta vyšší komfort - zkracují dobu léčení (chirurgie jednoho dne),  představují minimum bolesti a recidiv. Umožňují rychlý návrat operovaného do běžného života.
Břišní stěna je tvořena několika vrstvami svalové a pojivové (vazivové) tkáně různé tloušťky a pevnosti. Kvalita kolagenu ve vazivové tkáni a dostatečnost jeho obnovy je dána geneticky a nedá se ovlivnit. Zhoršuje se však kouřením. Kýla podle posledních šetření nevzniká působením zvýšeného nitrobřišního tlaku, ale může se při něm projevit. Za hlavní faktor pro vznik kýly je považována především pevnost břišní stěny.

Je mnoho typů kýl, které se nazývají podle místa vzniku. Nejčastější kýlou v dospělém věku je kýla tříselná, která postihuje v naprosté většině muže (20 % mužů a 2 % žen). Při vývoji dochází u mužů k sestupu varlat do šourku. Spolu s varletem je tažena také výchlipka pobřišnice. Ta se za normálních okolností po sestupu slepí a zcela uzavře. Někdy se ale výchlipka sama stane jakýmsi kýlním vakem, který vychází z břicha a projeví se jako tříselná kýla a pokud pokračuje tříselným kanálem až do šourku (scrota) je nazývána  kýlou skrotální. Poměrně častým nálezem je pupeční kýla. Jedná se většinou o malé vyklenutí v oblasti pupku, nemusí činit problémy, ale může se i zvětšovat a způsobovat bolesti.

Dalším typem je kýla v jizvě po operaci. Vyvine se většinou během jednoho roku po břišních operacích (1–10 %).

Kýla může, ale nemusí bolet, může, ale nemusí obtěžovat. Ale také se, bohužel, může uskřinout - břišní orgány obsažené v kýle jsou v takovém případě ohroženy nedokrevností. Operovat uskřinutou kýlu je pak nutné ihned. Takto vynucenou operaci ovšem často provází řada i těžkých komplikací. Proto lékaři doporučují operovat kýlu plánovaně. 

Historie a současné možnosti léčby
První zmínky o kýle a její léčbě se nacházejí v Chamurappiho zákoníku z doby před 3700 lety. Ale až koncem 19. století se kýla začala operovat metodou, při které lékaři k sobě přišili okraje kýlního defektu ve stěně břišní, takže otvor zanikl a kýlní vak byl odstraněn. Tato metoda byla používána jako jediná celých 75 let. Ačkoliv byla různě vylepšována, nejednalo se o ideální metodu.. Při prostém sešití otvoru se totiž v břišní stěně vazivová tkáň napíná, ztenčuje se  a  dochází k poruše cévního zásobení. Následně se vytvoří nekvalitní, slabá pojivová tkáň a hrozí nebezpečí vzniku další kýly. Proto se zkoumali možnosti, jak této situaci předejít. Francouzští chirurgové Stoppa a Rives v 60.letech úspěšně zavedli používání chirurgických síťek (tzv. meshe) do praxe. Síťka se vkládá mezi vrstvy břišní stěny, kterou posiluje svou vlastní pevností. Následně umožňuje vazivu, aby do síťky postupně vrůstalo a nahradilo defektní tkáň. Tkáň je v místě zákroku pak silnější, nehrozí její oslabení jako v případě stažení a  prostého sešití otvoru. Otevřená operace s tzv. plochou síťkou se používá pro řešení všech typů kýly.

V České republice je každoročně provedeno okolo 20 000 operací všech typů kýl. Ve Spojených státech je to více než 350 000 pacientů.U nás se zatím těžko porovnávají náklady na operaci s přínosem, který pro pacienta a národní ekonomiku má rychlé uzdravení pacienta.  Spojené státy patří naopak mezi země, kde farmakoekonomika patří mezi důležité rozhodovací faktory ve zdravotnictví. Náklady na nemocniční léčbu kýl činí v USA ročně 3,74 miliardy dolarů. Náklady na léčbu recidiv kýly pak 0,6 miliard dolarů.

Moderní nastupující metodou pro operační řešení především tříselné kýly je operace s použitím speciálně tvarované trojrozměrné síťky. Ta tvoří zpevnění břišní stěny „zezadu“, a  vytváří bezpečnější podporu defektní tkáně až do zhojení. Díky snadné implantaci síťky lze kýlu operovat z malého, jen asi 5 až 6  centimetrů dlouhého řezu. Výhodou otevřeného přístupu je i možnost  operace v lokálním znecitlivění. Pacient pak může okamžitě po operaci vstát a chodit. Provádí se buď klasickou operací nebo  laparoskopicky. Laparoskopický výkon je náročnější na dovednost operatéra, pacientovi však poskytuje komfort díky tzv. miniinvazivnímu přístupu. Do břišní dutiny pacienta jsou malými řezy o velikosti asi 1 cm zavedeny potřebné nástroje a laparoskopická kamera. Plochá síťka je pak zasunuta a upevněna zevnitř dutiny břišní. Tím opět poskytuje dobrou podporu zadní stěny. Laparoskopický přístup je používán jak pro pro řešení tříselných kýl, tak u recidivujících (opakovaných) kýl. S rozvojem technologie a dostupností nových sítěk s antiadhezivní vrstvou dochází k rozvoji laparoskopické operativy i pro kýly v jizvě.

Používané síťky jsou vyrobeny ze speciálního syntetického materiálu. Síťky musí být pevné a přitom lehké,  musí být dobře snášeny organismem pacienta a nesmějí vyvolávat zánětlivou reakci. Výhodou všech beznapěťových operací s využitím sítěk je nižší procento recidiv, menší bolestivost - většina pacientů vyžaduje po operaci jen minimum analgetik (léků proti bolesti). Důležitá je také kratší doba pracovní neschopnosti než u klasických metod sešití tkání přes kýlní defekt. Z původních běžných 6 a více týdnů se délka pracovní neschopnosti zkrátila na pouhé 1 - 3 týdny. Většinu tříselných a pupečních kýl lze navíc operovat v režimu jednodenní chirurgie.

Na tiskové konferenci se mj. představil úspěšně uzdravený pacient, kterému byla voperována kýlní síťka. Mimo své lékařské profese se věnuje aktivně i sportu. Je držitelem profesionální licence záchranáře vodních sportů a instruktora lyžování. Necelý rok po operaci přešel masiv Alp, který zakončil výstupem na jeho nejvyšší horu Mt. Blanc se zátěží 28 kg na zádech! Od té doby podnikl i další turistické expedice – ať už se jednalo o přechod Himálají v úseku Tibet – Nepál, potápění v Keni v hloubce 40 m nebo o výstup na činnou sopku Stenal v Kostarice. Vše bez pocitu nepohodlí a bez zdravotních komplikací.

Kýla je problém, se kterým se potýká mnoho lidí. Z důvodů obav a velmi často i neznalosti se stále mnoho lidí neodvažuje se svými problémy svěřit odborníkovi. V České republice existuje několik specializovaných kýlních center. Jejich seznam lze nalézt na internetových stránkách www.kyly.cz. Na této adrese je možné se lékaři svěřit a poradit se, jaký způsob a v jakém centru je pro pacienta optimální řešení.

Tweet