Poruchy srdečního rytmu
Selhání srdce (7. díl)
1) Podpora srdečních komor. Cílem této podpory je odlehčit přetížení srdeční komory, udržet systémový oběh, a tím i dostatečné prokrvení orgánů, snížit dávky léků, zotavení přetíženého srdečního svalu. Levostranná podpora srdeční komory je známa jako přemostění období před transplantací srdce u pacientů s extrémním systolickým selháním srdce.
2) By-pass věnčitých tepen. Tento zákrok patří mezi nejčastější v kardiochirurgii. Věnčité tepny s ucpaným průsvitem jsou přemostěny štěpem nejčastěji z žíly dolní končetiny.
3) Chirurgie srdečních chlopní. Při rozvoji srdečního selhání dochází k protažení papilárních svalů a následné nedostatečnosti chlopní. Metodou volby je náhrada chlopně chlopní umělou nebo transplantátem.
4) Chirurgie srdečních výdutí. Po infarktu myokardu dojde v jeho místě k jizvě a následnému ztenčení srdeční stěny. Tato ztenčená stěna se při srdeční akci vydouvá, vzniká výduť. Chirurgická léčba spočívá v odstranění této výdutě a rekonstrukci srdeční komory s ohledem na její geometrii a velikost.
5) Transplantace srdce. K transplantaci srdce se přistupuje po selhání veškeré předchozí léčby u pacienta s jinak dobrým zdravotním stavem. První úspěšnou transplantaci srdce provedl Christian Bernard v roce 1967. V posledním desetiletí se stala standardní operační metodou. Dnes se provádí 5-10 transplantací srdce na 1 milion obyvatel.
