Úrazy dětí
Úrazy dětí (3. díl)
Chování dítěte orientované na bezpečnost závisí na tělesných a duševních vlastnostech a schopnostech, které se ale od dětství vyvíjejí postupně. K úkolům dětských lékařů, učitelů a dalších odborníků pracujících v oblasti péče o dítě patří umožnit rodičům získat vědomí o nebezpečích hrozících dítěti určité věkové kategorie.
U malých dětí až do 7 let převládá egocentrické myšlení a dítě se domnívá, že jeho vlastní vjemy jsou přenášeny na ostatní osoby. Jako příklad může posloužit situace, kdy dítě vidí přijíždět auto a je přesvědčeno, že řidič jej také zpozoroval, i když je schované za hustým keřem. Také schopnost hloubkového stereoskopického vidění, která se vyvíjí až od 10 let, je příčinou vysokého počtu chybných odhadů vzdálenosti. Výsledkem je skutečnost, že dítě považuje velká auta za bližší a malá za vzdálenější. Děti také špatně odhadují rychlost jedoucího auta a neumí bezpečně odlišit stojící auto od jedoucího. Zorné pole je u dětí zúženo asi o 30 % oproti dospělým, což znamená, že mnohá nebezpečí, která vidí dospělý, nejsou pro dítě vůbec viditelná. Reakční doba (tj. doba, za kterou dítě začne na nebezpečí reagovat) je např. u 5letého dítěte v porovnání s dospělým až dvojnásobná. Navíc u dívek je tato doba delší než u chlapců. To vysvětluje, proč dítě např. vyběhne za míčem do vozovky s relativním zpožděním, což u řidiče přijíždějícího vozidla vzbudí pocit, že dítě auto vidělo a zůstalo stát. Také schopnost sluchového vnímání je u dítěte snížena asi o 10 dB ve srovnání s dospělým jedincem.
Těžiště těla je v dětském věku umístěno výrazně výše než u dospělého, což je jedním z důvodů, proč dítě snadněji ztrácí rovnováhu a častěji padá. V logickém myšlení, postřehu, soustředění a předvídání nebezpečí se blíží děti dospělým až po 12. roce věku. Úrazem jsou ohroženy zejména děti hyperkinetické, hyperaktivní, agresivní, vystavené stresu nebo velké duševní zátěži. Důležité je, aby při výchově dítěte nebyla opatrnost zaměňována se strachem. Strach totiž často vede k váhavému, nekoncentrovanému, nejistému chování, jež zvyšuje riziko úrazu a je typické pro děti, které jsou právě úrazem často postiženi. Stále je třeba mít na paměti, že dětská fantazie je nevyčerpatelná a jako zdroj rizik nemá hranice.
