Sexuální zdraví
Humor ve věcech vážných
V každé společnosti se dříve či později vynoří jeden úspěšný vypravěč anekdot, a když chvíli posloucháme jeho jadrný humor, tu zcela jistě přijde na řadu kromě vtipů dříve označovaných za „protistátní“ nějaká ta košilatá historka či chlupaté slovo.
Není se ostatně čemu divit. Vždyť přece vlastním posláním humoru je činit si šoufky z věcí velebných, ba téměř posvátných. Moudří politici jsou si toho dobře vědomi, vtipy na svou osobu často tajně sami rozšiřují, a karikaturisty dokonce odměňují stejně jako středověký panovník honoroval svého dvorního šaška.
Také pro intimní život člověka jsou dobré sexuální vtipy blahodárným kořením. Řekl bych, že právě svým humorným přesahem se lidská sexualita liší od sexuality zvířecí. Ne nadarmo mají v Německu zavedené úsloví „tierisch Ernst“ - zvířecí vážnost. Ano, zvíře dovede být sice hravé a veselé, ale k sexu přistupuje vždy vysoce seriózně, ba téměř zachmuřeně. Pokud si z toho bere příklad člověk, dříve nebo později si tím zakládá na svou budoucí sexuální poruchu.
Smrtelná osudová vážnost našeho sexuálního počínání nese v sobě zárodek selhání. Nedávno u nás vyšla kniha o sexuálních rekordech, kuriozitách a zajímavostech. Kromě překvapivého sdělení o tom, že v roce 1986 měla jedna dáma v průběhu čtyř hodin asi dvě stě orgasmů, a o tom, že jeden pán o rok později nadzvedl svým penisem deset cihel, se tam můžeme dočíst o stovkách dalších podivuhodností. Běda tomu, kdo by chtěl zmíněné rekordy následovat! Nic není horšího než považovat lidskou sexualitu za olympijskou disciplínu. Ale pokud se zmíněné historky berou jako žert, pak mohou být přímo sexuálním lékem. Ostatně jsem sám napsal v předmluvě ke zmíněné knize, že „sexualita okořeněná trochou humoru, nadsázky a třeba také mírnou dávkou ironie už pomohla překonat nejeden sexuální problém“.
Český jazyk k sexuálnímu humoru někdy přímo vybízí. Pokud si přečtete slovník Patrika Ouředníka nazvaný Šmírbuch jazyka českého, zcela jistě nabudete přesvědčení, že nemůže být na světě druhý takový národ, který by měl ve věcech sexuálních tak bohatý smysl pro humor. Svědčí o tom celkem 215 pojmenování pro ženské pohlavní orgány, 179 synonym pro označení soulože a úplným rekordem je 294 různých názvů pro mužský pohlavní úd. Mezi ty první patří všechno od „chlupaté ústřice“ přes „veletržní palác“ až po poetické „údolí lásky“; pohlavní styk je u nás možné nazývat stejně „namočením brka do kalamáře“ jako „vyvedením mladýho pána do ZOO“ a penis má kromě desítek vulgárních označení také „jednadvacátý prst“, nebo dokonce „malý Bobeš“. Označit pak soulož spojením malého Bobše s chlupatou ústřicí zavání už pravou sexuální poezií.
