Aktuality
6. březen - Den jódu
Mezi významnými odborníky byl profesor François Delange, M.D., dr.h.c. UK, emeritní předseda Mezinárodní koordinační rady pro jódový deficit WHO, který znovu připomněl význam jódu pro lidský organismus.
Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které regulují přeměnu látek v buňkách organismu. Má rozhodující význam pro správný růst a funkci všech orgánů, zejména mozku. Česká republika, ačkoliv má nedostatek přirozených zdrojů jódu, jódový deficit úspěšně vyřešila, díky intenzivní činnosti Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu ve spolupráci se zdravotníky, s představiteli státní správy i podnikatelskými sektory.
Podnětem byla především výzva, která zazněla na Světovém summitu o dětech pořádaném UNICEF již v r. 1990 a ke které se přihlásila také tehdy ještě Československá republika. K vyřešení jódového deficitu od druhé poloviny 90. let vedlo: MZ ČR zvýšilo limit pro obsah jódu v kuchyňské soli. Nestabilní jodid sodný používaný k jodóvání soli byl nahrazen stabilnějším jodičnanem draselným. Začal se přidávat jód do náhrad mateřského mléka na základě doporučení Mezirezortní komise. Jodid draselný byl zařazen do skupin hrazených léčiv. Řada výrobců začala obohacovat své potravinářské výrobky a stolní vody jódem. Trvale se zdůrazňuje důležitost přirozených zdrojů jódu ve výživě (mořské ryby). Jód se podával těhotným a kojícím ženám ve formě tablet. Ačkoliv lze stávající situaci považovat za úspěšně zvládnutý problém jódového deficitu v české populaci, nelze ustat ve jmenovaných aktivitách. Stále jsou nedostatkem jódu do určité míry ohrožené těhotné ženy, kojící matky a kojenci (pokud matka má jódu nedostatek). Dále je nutné pamatovat na zvýšený přísun jódu u hypertoniků, pacientů s poruchami ledvin a u všech, kteří nemohou jíst nebo nesnášejí pokrmy z ryb anebo musejí omezit přísun jodované soli v jídelníčku.
