Aktuality

Od nejstarších dob se lidé snažili najít léky k potlačení bolesti – aby se mohly provádět nové typy chirurgických zákroků, aby se zmenšila či odstranila bolest při nemoci apod. Byly zkoušeny dva způsoby potlačení bolesti: anestezie, ať už celková (bezbolestné bezvědomí), nebo místní (znecitlivění části těla), a analgezie (potlačení vědomého vnímání bolesti).

Po celá staletí byly oblíbenými prostředky k vyvolání celkové anestezie opium, odvar z blínu a kořen mandragory (stejně jako opití pacienta do bezvědomí). Brzy se ale ukázalo, že účinná dávka může být i smrtelná. Od 16. století si lékaři tuto skutečnost uvědomovali a přestali se o celkovou anestezii pokoušet. Roku 1799 však Brit Humphrey Davy připravil větší množství oxidu dusného, a když se ho nadýchal, měl tak dobrou náladu, že vybuchl v záchvat smíchu. Byl objeven „rajský plyn“. Třebaže si Davy povšiml, že mu plyn pomohl od bolesti zubů, nepředpokládal nikdo, že bude mít své využití i v medicíně. „Rajský plyn“, podobně jako později éter, byl oblíbenou součástí veřejných dýchánků.
 
Teprve o 50 let později si Crawford Long, venkovský lékař, který se účastnil „éterových radovánek“, všiml, že když jeho chichotající se společnice ztrácely vědomí, necítily bolest. Rozhodl se prozkoumat, zda by mohl tento účinek éteru využít i v lékařství. V roce 1842 s úspěchem použil éter při operaci cyst na krku. Éter a později chloroform se používaly i při bezbolestných porodech. Když možnosti podání chloroformu využila i královna Viktorie, anestetikum mělo zajištěnou úlohu v porodnictví na více než jedno století, než ho vytlačilo používání směsi vzduchu a oxidu dusného, derivátu morfinu pethidinu a později „přirozeného“ vedení porodu.

Tweet